Francouzskou vojenskou "pomoc" v Mali nešlo hodnotit jinak než jako koloniální expedici, která měla zajistit naleziště uranu v sousední Nigérii nacházející se na území, jež kontrolovaly pouštní kmeny z Mali. Navíc šlo o dělbu moci mezi USA a Francií znepokojenou růstem tzv. "terorismu", což jsou vesměs oběti zcela zkorumpovaných vlád v Nigérii, Mali a jinde. Jejich obyvatelé mají z miliardových zisků za ropu a surovin jako uran jen otrávenou vodu, mrtvé děti a zničené životní prostředí. Viz článek Hledej uran, najdeš francouzskou armádu v Mali a v Nigeru. Proto se také EU (a zejména Německo) odmítla podílet na tomto francouzském koloniálním dobrodružství jako na společné vojenské akci států EU.
Mnohem složitější situace nyní vládne ve Středoafrické republice (SAR), kde se nyní zcela sesypala vláda vinou náboženských a etnických konfliktů. Je třeba vědět, že tyto umělé útvary nerespektující přirozené hranice kmenů a životního prostoru k obživě vznikly vojenskými puči za nezávislost v 60. a 70. letech. Zrovna SAR není Mali nebo Nigérie, kde mají státy jako Francie, Velká Británie a USA ohromné strategické a surovinové zájmy.
Naopak Francie celkem bez problémů dosáhla souhlasu Rady bezpečnosti OSN k humanitárnímu zásahu v SAR z obav před hrozící genocidou, která nyní například běží Jižním Súdánu. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian prohlásil, že zdejší situace nemá s Mali "nic společného", protože v případě SAR jde o zhroucení státu a základní ochranu obyvatel, a nikoliv o boj proti nepřátelským milicím a "teroristům". Francie údajně hraje roli četníka ve státě, který "přestal existovat". Dopřejme v tomto případě Francii bod k dobru, alespoň do té chvíle, dokud nevyjdou najevo nové skutečnosti.