Místopředseda Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ) v Moravskoslezském kraji František Gajdoš, který přispěl miliónem korun na volební kampaň prezidenta Miloše Zemana, se stal vedoucím Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Bez výběrového řízení ho jmenoval ministr práce a sociálních věcí z končící Rusnokovy vlády František Koníček. To je „šokující“ informace našich médií, klikněte si třeba zde. Zbývá ještě zjistit, kde byl celý ten obchod, či jak by řekl Petr Nečas, "deal" sjednán. Bylo-li to na půdě poslanecké sněmovny - jde o planý poplach. Vše je v pořádku. Novináři a politici stejně jako sponzoři politických stran se dál mohou tvářit, že o peníze nejde. Jde přece o věc, o národ, o občana, o voliče, o přesvědčení, o ideu, o svobodu, - a o peníze jde vždy jen těm druhým.
Jenže to je jen virtuální svět, v našem skutečném světě rozhodují peníze bez rozdílu. Tak jako všechny firmy podnikají za účelem zisku, nikoliv pro zdraví národa nebo snad svobodu jednotlivce, podobně politické strany soutěží za účelem získání moci a peněz. Vedoucí úloha komunistické strany byla nahrazena vedoucí úlohou mamonu. Má to nějaké řešení? Samozřejmě. Posunout rozhodování k většímu počtu občanů schválením zákonů o přímé demokracii, o referendu a nasadit ohlávku financování politických subjektů.
Jak? Nastavit limity pro volební kampaně, zakázat billboardy, reklamu v médiích, zakázat sponzoring soukromými subjekty a hospodaření politických stran plně podřídit veřejné kontrole. V soutěži politických stran o správu věcí veřejných musí vítězit myšlenka, a nikoliv množství vybraných peněz na inzerci a na jiné mediální oblbování.
Jenže takový přístup by samozřejmě nevyhovoval těm, kteří těží ze systému současného. A těch je opravdu dost. Aby chránili svůj zájem, mají spoustu argumentů proč to či ono nejde, svá soukromá práva zaměňují za všeobecná lidská práva a svůj lukrativně placený flek vydávají za službu vlasti.