Na začátku se sice vloudila chybička, vlastně chybiček šest, ale jak by řekl doktor Chocholoušek, k takovým nehodám dochází maximálně jednou za deset let. Co tedy od nové vlády čekat? Nový styl, minimum hádek a sporů. Ministrům nepůjde primárně o kus koláče, který se jim ze společného podaří uloupnout, ale o účelnou správu společného majetku a financí. Ideologie půjde stranou, takže již nebudeme přesvědčováni, že jediným univerzálním lékem na všechny ekonomické neduhy je privatizace v kombinaci se seškrtáním sociálních dávek. Stát přestane být špatným hospodářem, naopak jednotliví ministři budou se svěřeným majetkem hospodařit zodpovědně. Nezodpovědná pravice TOP 09 a zejména ODS tak konečně bude moci ukončit svoji činnost a věnovat se na opět zprovozněném úřadu práce meditacím o neviditelné ruce trhu.
Možná to opouštění potápěcí se lodi bude spíše pozvolné, první letošní pasažér, bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, již prozřetelně nějakou tu záchranou loď vyhlíží. Přesto zůstává otázkou, nakolik se kvarteto slušných lidí v čele vlády (Sobotka, Bělobrádek, Dienstbier a Zaorálek) ubrání rozkladnému vlivu mafií budovaných více jak 20let. Ještě větší hádankou bude působení ve vládě lídra hnutí Ano Andreje Babiše a jeho schopnosti vést ministerstvo financí a českou ekonomiku podobně úspěšně jako svou soukromou firmu. Můžeme mít však naději, že nejhorší vlády Klause, Topolánka a Nečase spolu se „zdravými“ Kalouskovými financemi se stanou minulostí a vejdou do učebnic dějepisu jako nejtemnější období České republiky. Na dně jsme už prostě byli.