Anna Šabatová je bývalá zástupkyně ombudsmana Otakara Motejla, bývalá předsedkyně Českého helsinského výboru, disidentka a signatářka Charty 77; držitelka ceny OSN za obranu lidských práv, držitelka ceny Alice Garrigue Masarykové a Velitelského kříže Řádu za zásluhy Polské republiky. Ombudsmankou se stala dne 14. února 2014 a ve svém kandidátském projevu ze dne 13. 2. 2014 říká:

Anna Šabatová wrote:
Ochránce postupně, krok za krokem získával respekt společnosti, takže důvěra v něj, to vzácné koření, jehož se nám v posledních letech tolik nedostává, je dlouhodobě jednou z nejvyšších. Jsem ale přesvědčena, že potenciál ochránce nebyl ještě vyčerpán.

Pro novou ombudsmanku je důležité vyčerpat všechny možnosti zákonné legislativy, tj. přesvědčovat politiky a jednotlivé výkonné orgány o nových přístupech, které umožňují buď současné nebo změněné právní úpravy. Typický je boj proti lichvě a gamblingu, kdy parlament, vládu a městská zastupitelstva zatím ovládaly lobby hracích automatů a exekutoři.

Instituce Veřejné ochránkyně práv má vysokou důvěru občanů. Centrum pro výzkum veřejného mínění toto tvrzení dokládá ve svém šetření v prosinci roku 2013, kdy 63 % občanů projevuje ombudsmanovi důvěru. Je záhodno sdělit, že ombudsman předčil v důvěře i Ústavní soud a NKÚ (Národní kontrolní úřad). Tisková zpráva je ke stažení zde. Paní Šabatová ze své praxe dobře ví, že politikové nejsou příliš otevřeni konverzaci s ombudsmanem. Jak sama říká, jde tu o „nevyužitý potenciál instituce ombudsmana“ směrem k politikům.

Anna Šabatová wrote:
Mám na mysli jistou důslednost v tom, když ochránce něco navrhne, tak že také bude trvat a vyčerpá všechny možné zákonné prostředky k tomu, aby se pokusil přesvědčit příslušné orgány k tomu, aby svoji praxi změnili.

Vztah k politice také dobře ukazuje postoj obou předešlých prezidentů k instituci ombudsmana. Spojitost mezi ombudsmanem a Václavem Havlem je jasná, protože v roce 1995 se prezident Havel snažil prosadit vznik tohoto důležitého úřadu.

Václav Havel wrote:
Měla by existovat instituce, která by komplexně monitorovala stav v této oblasti, a zavčas upozorňovala nejrůznější orgány včetně parlamentu na sféry možného ohrožení lidských práv a dávala těmto orgánům impulsy či náměty. Proto vás prosím, abyste znovu zvážili možnost zřízení úřadu ombudsmana či jiné instituce, která by plnila tento úkol. Všichni přece víme, že se u nás bohužel stále setkáváme s projevy rasismu, antisemitismu, byrokratické prozíravosti k občanům a sociálního jednání, šikany, útisku a mnoha dalších nedobrých věcí, jejich společnými jmenovatelem je pohrdání lidskými právy.

Václav Klaus se k úřadu ombudsmana vyjádřil takto:

Václav Klaus wrote:
O tom, že si myslím, že ombudsman je zbytečná věc a že to je schválnost, která byla vyvzdorována v naší zemi, nedovedu si představit, k čemu by mohla být užitečná.

Kde by měla nová ombudsmanka zasáhnout

Upozorňovali jsme na našem webu v tematickém čísle Zapomeň na bližního svého (2013-21) na neschopnost vlády v otázce sociálního bydlení. Poprvé se koncepce sociálního bydlení navrhovala již za působení ombudsmana Otakara Motejla a Šabatové jako jeho zástupkyní. Vznik koncepce se táhne tedy od roku 2001. Šabatová se k tomuto problému vyjadřuje následovně:

A. Šabatová wrote:
V podstatě neexistuje evropská země, která by neměla nějaký zákon o sociálním bydlení. Pokud se chceme nazývat právním, demokratickým a sociálním státem, tak musíme mít prostě zákon o sociálním bydlení, jinak si ta praxe vynutí v podstatě praktiky, jaké fungovaly v těch ubytovnách, které jsou velmi problematické a profitují z nich problematické subjekty, abych to řekla decentně. Rozhodně to není ve prospěch lidí, kteří přijdou o bydlení.

Kritika zákonné předlohy od Platformy pro sociální bydlení, dalších nevládních institucí i občanů je oprávněná. Místo konkrétního řešení se koncepce uchyluje jen ke konzervaci problematiky ubytoven. Jak ombudsmanka sama sděluje, je potřeba konečně legislativy, která jasně definuje, co sociální bydlení znamená a jaké skupiny občanů mají na sociální bydlení nárok. Hlouběji jsme se koncepcí pro sociální bydlení zabývali v článku Rusnokova vláda chce sociální bydlení: drahé a k ničemu.

Veřejná ochránkyně práv se jasně staví za vznik řádného systému sociálního bydlení. Doufejme, že všechny dostupné zákonné prostředky a také osobní komunikace s výkonnými politiky konečně pomůže k tvorbě kvalitní koncepce sociálního bydlení a pomůže těm, kteří pomoc skutečně potřebují.

Zdroj a citace jsou zde.