Anna Šabatová je bývalá zástupkyně ombudsmana Otakara Motejla, bývalá předsedkyně Českého helsinského výboru, disidentka a signatářka Charty 77; držitelka ceny OSN za obranu lidských práv, držitelka ceny Alice Garrigue Masarykové a Velitelského kříže Řádu za zásluhy Polské republiky. Ombudsmankou se stala dne 14. února 2014 a ve svém kandidátském projevu ze dne 13. 2. 2014 říká:
Pro novou ombudsmanku je důležité vyčerpat všechny možnosti zákonné legislativy, tj. přesvědčovat politiky a jednotlivé výkonné orgány o nových přístupech, které umožňují buď současné nebo změněné právní úpravy. Typický je boj proti lichvě a gamblingu, kdy parlament, vládu a městská zastupitelstva zatím ovládaly lobby hracích automatů a exekutoři.
Instituce Veřejné ochránkyně práv má vysokou důvěru občanů. Centrum pro výzkum veřejného mínění toto tvrzení dokládá ve svém šetření v prosinci roku 2013, kdy 63 % občanů projevuje ombudsmanovi důvěru. Je záhodno sdělit, že ombudsman předčil v důvěře i Ústavní soud a NKÚ (Národní kontrolní úřad). Tisková zpráva je ke stažení zde. Paní Šabatová ze své praxe dobře ví, že politikové nejsou příliš otevřeni konverzaci s ombudsmanem. Jak sama říká, jde tu o „nevyužitý potenciál instituce ombudsmana“ směrem k politikům.
Vztah k politice také dobře ukazuje postoj obou předešlých prezidentů k instituci ombudsmana. Spojitost mezi ombudsmanem a Václavem Havlem je jasná, protože v roce 1995 se prezident Havel snažil prosadit vznik tohoto důležitého úřadu.
Václav Klaus se k úřadu ombudsmana vyjádřil takto:
Kde by měla nová ombudsmanka zasáhnout
Upozorňovali jsme na našem webu v tematickém čísle Zapomeň na bližního svého (2013-21) na neschopnost vlády v otázce sociálního bydlení. Poprvé se koncepce sociálního bydlení navrhovala již za působení ombudsmana Otakara Motejla a Šabatové jako jeho zástupkyní. Vznik koncepce se táhne tedy od roku 2001. Šabatová se k tomuto problému vyjadřuje následovně:
Kritika zákonné předlohy od Platformy pro sociální bydlení, dalších nevládních institucí i občanů je oprávněná. Místo konkrétního řešení se koncepce uchyluje jen ke konzervaci problematiky ubytoven. Jak ombudsmanka sama sděluje, je potřeba konečně legislativy, která jasně definuje, co sociální bydlení znamená a jaké skupiny občanů mají na sociální bydlení nárok. Hlouběji jsme se koncepcí pro sociální bydlení zabývali v článku Rusnokova vláda chce sociální bydlení: drahé a k ničemu.
Veřejná ochránkyně práv se jasně staví za vznik řádného systému sociálního bydlení. Doufejme, že všechny dostupné zákonné prostředky a také osobní komunikace s výkonnými politiky konečně pomůže k tvorbě kvalitní koncepce sociálního bydlení a pomůže těm, kteří pomoc skutečně potřebují.
Zdroj a citace jsou zde.