Zástupce ombudsmana je názoru, aby ubytovny provozoval stát. Svůj názor vyslovil na tiskové konferenci sdružení nájemníků České republiky o sociálním bydlení.
Ubytovny by se zestátnily a byly by pod státní kontrolou. Je na zamyšlení, zda takovýto přístup státu nepřipomíná režim před rokem 1989 a zda by se nenašlo řešení spíše demokratického charakteru.
Křeček upozorňuje na několik věcí: problém lichvy ze strany majitelů ubytoven, problematické případné snížení dávek hmotné nouze na sumu obvyklého nájemného v dané lokalitě a hledání řešení pro ubytovny, na kterých lidé bez domova žijí. Je však nutno sdělit, že hledání řešení bydlení na ubytovnách je neopodstatněné a zbytečné. o tom jsem již několikrát psali, protože jde o "kšeft" v řádu možná i miliard. Anebo jde o pomoc těm nejpotřebnějším, což zatím nevítězí. Podívejte se na článek Rusnokova vláda chce sociální bydlení: drahé a k ničemu nebo na stanovisko panelu sociálních expertů (Platforma pro sociální bydlení odmítá cpát peníze starostům). Celý problém se týká jevu nové chudoby, které jsme věnovali zvláštní tematické číslo (Zapomeň na bližního svého). Ubytovny jsou problematické hlavně proto, že existuje sociální právo na bydlení v bytě, a ne na ubytovně. Nejsme ve 30. letech za jednoho zvláštního režimu, který měl nejprve bezdomovce, pak dělníky a pak všechny lidi pěkně pod kontrolou. Zdánlivě "levicové" nebo "socialistické" řešení páně Křečka tedy zavání fašismem.
Postoj nové ombudsmanky sledujeme hned od náspu do funkce, viz článek Ombudsmanka a lidé bez domova. Šabatová chce pro lidi bez domova byty, a ty nechce nechat zestátnit. Toto "pravicové" řešení brání právo člověka na zajištěnou míru osobní svobody. Na ulici v parku pod novinami jste svobodný jako pták, ale za cenu, že vás někdo v noci polije hořícím benzínem. A když to tyto hyeny v lidské podobě udělají jednou, budou v tom pokračovat. Ubytovny nejsou dobrým řešením, protože jsou jen nouzovým a zcela náhradním řešením, popř. vyhovují jen velmi úzké skupině klientů. Kdo tam bydlí, ten to ví, a ti, kteří zde profesionálně nebo dobrovolně pracují, to vědí také.
Představa ombudsmanky o sociálním bydlení je bytového charakteru. Šabatová se drží sociálního práva člověka na přiměřené bydlení v bytě. To vyplývá i z mezinárodních dokumentů, ve kterých se mluví o přiměřeném bydlení. Následně by byty nebyly pod státní správou, ale pod správou obcí a měst, které dané bytové jednotky vlastní. Obce by pak ze strany státu dostaly zákonně stanovenou podporu a pomoc.
Problémem k dosažení tohoto prozatím utopistického cíle jsou politici a ministři, se kterými komunikace a spolupráce za dob ombudsmana Varvařovského téměř neprobíhala. A pokud ano, jen v omezené míře. Většinou byl hlas ombudsmana přehazován z jednoho talíře na druhý a výsledek žádný. Jaký recept zkusí použít Šabatová: "Mám naplánovaná některá setkání s ministry už teď." Již z dřívějška máme z veřejných vystoupení Šabatové v povědomí, že ministrům nedovolí klidný spánek, dokud se vzájemná komunikace neprohloubí.
Chceme věřit, že ombudsmanka svůj vytrvalostní běh nevzdá a nebude muset čekat před dveřmi ministrů jako pokorná děvečka, než ji milostivě přijmou. Něco podobného padlo v citovaném rozhovoru. Základní otázky paní Drtinové byly postaveny solidně, to se jí musí nechat. Ale její zbytečná řečnění o tom, zda je Šabatová připravena čekat na ministra i dvě hodiny před dveřmi, byla zbytečná ztráta času. Ten se mohl využít pro otázku inteligentnějšího rázu. Ombudsmanka své stanovisko k sociálnímu bydlení vyjádřila jasně.
Celý rozhovor najdete zde. Ombudsmanka veřejně vyhlašuje úctu a respekt ke svému zástupci Křečkovi a celý spor probíhá na věcné a odborné úrovni. Doufejme, že stejně bude i Křeček respektovat rozhodnutí a osobnost jemu služebně nadřízené ombudsmanky Šabatové.