Německo na rozdíl od Česka má v Rusku a na Ukrajině více různorodých zájmů a celkově má více diplomatického rozumu. Není divu, že zde už začala vážná debata kolem zajatých pozorovatelů mise OSBE. Česká média dramaticky referovala o utrpení zajatých pozorovatelů. Ve skutečnosti byli drženi ve sklepě a pak propuštěni. Řidič, který neměl s celou misí nic společného, byl propuštěn ihned a jeden člen trpící cukrovkou byl ošetřen a pak propuštěn. To Němci zaregistrovali pozitivně, na rozdíl od našich médií. A nyní si řeší v tisku klíčovou otázku: Co to bylo za misi a co dělala v oblasti začínající občanské války?
Otázky na ministryni obrany Leyenovou
Dne 4.5. vystoupil viceprezident pravicové bavorské CSU Peter Gauweiler s ostrou kritikou současné německé vlády a především ministerstva obrany. Pokud odečteme obvyklé okopávání kotníků velké koalice, v níž SPD rychle ztrácí půdu nohama, jde o vážné věci. Tentýž politik v rozhovoru pro Spiegel řekl následující:
Pravicový zástupce znepokojeného bavorského průmyslu (a na něj napojených českých a moravských montoven pro automobilky) uhodil hřebík na hlavičku. Tato mise byla maximálně pochybná od samého začátku.
Začněme od konce. Pozorovatelé OBSE byli zadrženi v povstaleckém Slavjansku, kde místní domobrana brání město proti "útoku" kyjevských pučistů, které nepovažují za legální vládu z mnoha celkem dobrých důvodů. Jeden z těchto dobrých důvodů znají Němci a šéf CDU velmi dobře. Viz náš článek o vrazích na Majdanu, který vysílal hlavní kanál tamější veřejnoprávní televize (Na Majdanu stříleli zločinci a zabíjeli demonstranty zezadu). V Německu je totiž veřejnoprávní TV ještě pořád veřejnoprávní institucí, alespoň někdy.
Takže čtyři vojáci Bundeswehru byli zadrženi s mapami v prostoru vojenských operací společně s 5 ukrajinskými důstojníky, a to bez uniformy a bez patřičného diplomatického krytí. Domobrana Slavjanska je tedy nejprve považovala za "špióny NATO". Později, asi po zásahu Moskvy a dalších diplomatických zdrojů, se z nich stali tzv. "hosti", kterým domobrana zajišťuje bezpečnost ve městě, kde běží ostrá střelba z armádních kulometů na obyvatele města. To byl chytrý tah a Němcům hodně zamotal hlavu.
Kritika opozice v Německu se soustředí na základní otázku, která ve zmanipulovaných českých médiích vůbec nezazněla. Jak to, že do prostoru vojenských konfliktů byla poslána nikoliv diplomatická, ale vojenská mise OBSE? Připomeňme, že šlo o vojenské pozorovatele z týmu pro kontrolu odzbrojení podle Vídeňského dokumentu z roku 2011. Na Ukrajině současně působí také mise civilních pozorovatelů, kteří pracují v úplně jiném modelu, tj. humanitární pomoci a spolupráci dané smlouvou již v roce 1975. Tito pozorovatelé by v těchto a v podobných případech neměli vůbec žádný problém dostat od domobrany povolení pobýt ve městě a mluvit se všemi zainteresovanými stranami. Koneckonců, existuje spousta videí, kde si normální lidé z Luhanska, Slavjanska, Mariupolu, Kramatorsku a dalších okupovaných měst přejí být slyšeni. Viz články a videa na OM (Ukrajina: Videopřehled ze 4. 5. 2014). K tomu ale nedošlo a mnozí němečtí politikové se veřejně ptají, proč ne.
OBSE prohrála důvěru Ukrajinců i občanů EU
Politicky myslící Němci už pochopili jednu zásadní věc. Evropská OBSE svou hloupostí nebo úmyslem prohrála statut nezávislého pozorovatele a posloužila jedné straně konfliktu jako užitečný idiot. Takže skupina vojáků Bundeswehru byla bez uniforem a v rámci provokačního scénáře pučistické vlády v Kyjevě úmyslně poslána do nebezpečné oblasti, kde mohli být tito pozorovatelé kýmkoliv (opakujeme: kýmkoliv) zastřeleni. A to mohli, protože povstalce z tamějších antimajdanů na misi dopředu nikdo neupozornil, ani s nimi podle všech dostupných informací o této misi nejednal. To byl ze strany vojenské mise OBSE naprostý diletantismus, nebo naopak úmysl.
Dejme tomu, že by na tyto vojáky a civilisty z OBSE někdo začal střílet, což se mohlo klidně stát. Pak by to byla naprosto ideální záminka pro občanskou válku, kterou podle všeho chce bývalý zaměstnanec Goldman Sachs a nynější vůdce vzbouřenců z Majdanu rozpoutat. Naštěstí se tak nestalo - díky rozumné domobraně Slavjanska, což jsou místní občané. Možná pozorovatelům zachránili život před najatými vrahy odjinud. Nyní k celkovému scénáři Západu, kam podobná "mise" skvěle zapadá. Podívejte se na článek Po masakru v Oděse již není cesty zpět.
OBSE se aktivně zapojila do "války čtvrtého typu"
Bundeswehr jednal pod tlakem NATO, Bruselu a USA. Proto si troufl na provokaci, která podle zkušených politiků zásadně překročila jeho pravomoci. Stejně tak "předbíhá" situaci MMF, který pučistické a prozatím nelegitimní Jacenjukově vládě/juntě půjčuje naše společné peníze, tedy oněch 17 miliard dolarů tzv. "hospodářské pomoci". Tyto peníze my, daňoví poplatníci, vůbec nemusíme vidět splacené, protože je půjčujeme prozatím nelegální vládě. A co se stane, pokud budoucí legitimní vláda na Ukrajině tuto partu neofašistů, zlodějů zemního plynu, a snad i politických povstalců dobré vůle, jednou prohlásí za zločince a bude je stíhat? Pak závazky zločinců nemusí uznat za platné. Oficiálně zvolená vláda prezidenta Janukoviče nikdy řádně neodstoupila, sama ozbrojený převrat neuznala a volby zatím nebyly. A tato "vláda" zapletená do masakrů civilního obyvatelstva má přebírat nějaké mezinárodní závazky jménem státu?
Ptejme se: Cui bono? Evropa se nechala zatáhnout do hloupého sporu o hegemonii mezi Ruskem a USA. A obyčejné Ukrajince nechá na pospas kulometům ukrajinských fašistů oblečených v regulérních armádních uniformách. Anebo je nechá v dluhové pasti bank jako Goldman Sachs a následně i Rusů. Tato sebevražedná politika EU a USA již běžela v dnes totálně rozvrácené Libyi, nyní prohrává v Sýrii. A její další kolo začaly Brusel s USA nyní na Ukrajině. Přísloví "třikrát a dost" vystihuje možné konce této děsivé politiky dělané v zájmu nadnárodních korporací a banksterů. Ovšem v Německu a jinde (třeba u nás, na e-republice) se už začínají občané ptát nahlas, kam tato sebevražedná politika EU dovede. V Česku však mediální simpletoni prozatím křičí známé Švejkovo heslo vykřikované z invalidního vozíku: "Na Bělehrad!"