Opět přichází výročí události, která změnila svět. Od 11.září 2001 je svět jiný, na tom se mohou shodnout všichni. Zastánci tzv. konspiračních teorií, stejně jako obhájci vysvětlení, která vyrobily oficiální instituce USA na politickou zakázku. Oficiální teorie je představena v 5 minutách na tomto videu.

Noam Chomský, známý americký intelektuál, se skepticky vyjádřil k různým spekulacím o tom, že šlo o tzv. inside job, útok pod falešnou vlajkou. Jeho námitky bych rozdělil do tří oblastí a přidal mé odpovědi.

1) Proč by nebyli označeni jako únosci Iráčané? Vždyť to by mohlo poskytnout mnohem věrohodnější záminku k válce proti Iráku.
Útok na Irák nebyl hlavním cílem skupiny organizující celý příběh. Zejména však bylo mnohem jednodušší vymyslet teroristy ze spřátelené země, se „spřátelenou“, či-li podřízenou tajnou službou. Tajná služba USA tvrdí, že útok provedli teroristé ze Saúdské Arábie. Co na to tajná služba Saúdské Arábie? Protestuje snad? Vyvrací identitu těchto osob.? Zpochybňuje něco? Nic. Kdyby byli obviněni vymyšlení Iráčané, dají se předpokládat protesty Iráku.

2) Proč by někdo konstruoval něco tak složitého? Vždyť Spojené státy i bez událostí 11. září konaly a konají (nebo podporují) zvěrstva po celé Zemi, kde je napadne.
V tom to právě vězí. Útok fingovala skupina částečně ovládající Spojené státy s cílem ovládat je více než dosud. Tato skupina dokázala za podivných okolností instalovat do prezidentského úřadu za více než zvláštních okolností George Bushe. Kontroverzní způsob a úlohu guvernéra státu Florida, bratra republikánského kandidáta Jeba Bushe, zmiňuje dokonce i Česká televize.

Proč však zmiňovat tuto volbu? Protože ukazuje prohnilý, zkorumpovaný a klientelistický systém prostupující Spojené státy skrz na skrz. Tyto volby provázely snad všechny myslitelné manipulace od vyškrtávání z volebních seznamů, odpírání práva volit, po rozhodnutí Nejvyššího soudu zakazujícího přepočítání hlasů. Zájmová skupina kolem Bushe tak poprvé ukázala, co umí. Kdo věří, že celý ten kolotoč Bush junior absolvoval kvůli prosperitě amerického lidu a neodolatelné touze po světovém míru, ať dál nečte. Není mu pomoci. Zvolením své loutky mdlého rozumu a kovbojských způsobů také celý příběh nekončí, ale naopak začíná. Nyní se skupina mocných a bohatých chce stát ještě bohatšími a ještě mocnějšími, vždyť jak napsal před 1600 lety jistý Augustinus Aurelius: „Bohatství chřtán nenasytnosti nezavírá, ale naopak otevírá. Těm, co stačil hlt, dnes nestačí celá řeka“. To všechno ovšem v době, kdy to vypadalo v USA spíše na pořádnou (s)poušť. Aféra Enron byla na spadnutí, bublina americké ekonomiky na prasknutí.

Na takový bankrot nestačí válka v Iráku, na takový krach je potřeba něco většího a hlavně stálejšího. Jednorázový zisk, byť jakkoliv velký již nestačí. Je potřeba zmocnit se vlády. Nejen v USA, to by nestačilo, svět je již příliš propojen. Kdo chce vládnout, musí mířit výš, za hranice „své“ říše, což „velkým“ mužům nikdy problémy nedělalo. Nic racionálního v tom nehledejme. Úsilí ovládat jiné, racionální nikdy není, a přesto jej můžeme osobně sledovat na každém kroku. Navíc kasinový kapitalismus definitivně ztroskotal, hra „letadlo“ se blíží ke konci svého letu a otázkou jen je, kam dopadne a kdo to odnese nejvíce.

Nestačí tedy jen ekonomická moc, ta se hroutí, je třeba získat a upevnit moc represivní, moc vojenskou, moc násilnou. Výsledkem 11. září není jen útok na nějaký Irák i s jeho obrovskými zásobami ropy, není to jen útok na Afghánistán s jeho strategickým položením a s jeho zásobami opia, jde o mnohem, mnohem víc. Můžeme se pokusit výsledek událostí před 13 lety, byť nedokonale, trochu sesumírovat.

K čemu vedlo 11. září: Patriot Act

Přijetí zákona Patriot act, tedy zákona měnícího americkou pseudodemokracii v americký pohřeb demokracie. To je třeba zdůraznit. Přijetím tohoto zákona skončila hra na demokracii, moc je definitivně v rukou osob, které nikdo nezná a nikdo je také nevolil. Tento zákon byl schválen 26. října 2001. Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlý a propracovaný zákon jde, těžko může střízlivý člověk soudit, že byl připravován až po 11. září 2001.

Nebude od věci si také připomenout další okolnosti schvalování tohoto zákona. Předložen do Kongresu 23. října, schválen 24. října poměrem hlasů 98:1, a prezidentem podepsán 25. října 2001. Taková rychlost byla možná jen díky národní i celosvětové hysterii po 11. září. Tato hysterie byla navíc ve Spojených státech umocňována nejen médii, ale i skutečnými hrozbami jako byly například tzv. antraxové útoky na pracovníky médií a demokratické senátory, při nichž zemřelo 5 lidí. Hlavním podezřelým z těchto útoků se stal v roce 2007 pracovník vládních laboratoří Fort Detrick in Frederick, Maryland, vědec Bruce Edwards Ivins. Po jeho úmrtí (předávkování paracetamolem) v roce 2008 byl prohlášen za jediného viníka a případ byl uzavřen. Není snad třeba dodávat, že původním hlavním podezřelým ze šíření antraxu, zejména mezi 11. září a 25. říjnem 2001, byl jistý Sadám Husajn. Teprve po schválení zákona bylo toto podezření Bílým domem relativizováno, více zde.

Napadení Afghánistánu

Napadení Afghánistánu na základě tvrzení tajných služeb USA, že kryjí jistého Usámu Bin Ládina. Podle tvrzení týchž tajných služeb, ovšem o pár let později, se Usáma skrýval v Pakistánu. Zabilo jej, a mrtvolu hodilo do moře komando, které zase o něco později zemřelo při pádu vrtulníku. Zkazil se tak trošičku celkový dojem, vždyť živý a zatčený Usáma by byl přece jen lepší než mrtvý. Mohl by být podroben metodám zvláštního výslechu, waterboardingu a přiznat vinu ruského diktátora Putina na rozpoutání hurikánu Katrina. Nu, a když už se nehodil živý, mohli alespoň ukázat jeho mrtvolu, aby si každý dal na své přátele pozor. Původně byl totiž Usáma podporován tajnými službami Spojených států a nikdo neví, kdy přesně ta podpora skončila. Tak alespoň foto by napovědělo.

Válka v Iráku

Přímým důsledkem 11. září bylo napadení Iráku pod záminkou držení zbraní hromadného ničení. Toto tvrzení bylo podepřeno ministrem obrany USA, i prezidentem Bushem. Důkazy předložily tajné služby, jednalo se o satelitní snímky a svědectví pod vlivem zvláštních vyšetřovacích metod. Některé důkazy však byly vyráběny zřejmě pomocí hypoték či jiných metod přátelského nátlaku, neboť byly podpořeny osobami jinak zdánlivě svobodnými. Vzpomeňme jen na naše novináře a politiky v tehdejší době a také tvrzení našich tajných služeb. Tyto důkazy se nakonec ukázaly jako vylhané. Grotesku „irácké stopy“ a tragikomický český podíl na dezinformacích, hysterii a následné válce si můžete vychutnat zde nebo zde.

Legalizace mučení

To, co policisté, vojáci, tajné služby či vyšetřovatelé ve světě často provádějí a tají a co je podle práva jak vnitrostátního, tak mezinárodního, trestné, to najednou prezident a jeho tým z nejmocnější země světa prohlásí za legální. Podrobné odkazy na waterboarding jsou zde. V Čechách jsme výsledky mučení viděli v padesátých letech v případu „Slánský a jeho spiklenecké centrum“. Celkem 11 rozsudků smrti na základě vykonstruovaných obvinění, které ovšem obžalovaní sami díky mučení doznali a před soudem navzájem dosvědčili. Z těch, kdo přežili, vydal svědectví Artur London v knize „Doznání“, podle které byl natočen i film. Dalším velmi známým filmem s touto tématikou je „Kladivo na čarodějnice“ natočené dle středověké skutečnosti. Mučený člověk totiž přizná i to, co neudělal, a obviní místopřísežně i ty, co nic neprovedli.

To vše se děje velmi často za potlesku většiny společnosti včetně intelektuálů a umělců. Kdo přistupuje na „legalitu“ mučení, není o nic lepší než brutální vyšetřovatelé inkvizice, STB nebo Gestapa. Tyto metody vždy sloužily jen těm, kteří mají moc a budují její totální uplatnění. Žádný občan si nemůže být ničím jist, zejména ne svojí svobodou. Kdykoliv může být obviněn z čehokoliv bez nároku na obhájce, soud či humánní zacházení. Jeho práva se stávají menšími, než jakými disponují jeho domácí zvířata. Mučit zvíře je trestné, mučit člověka je najednou důvodem ke chlubení. Vyšetřovatel má právo jej mučit. George Bush nás poslal rovnou šupem zpět do středověku.

Vznik světové sítě tajných věznic a koncentráků

Věznění bez soudu dokonává naprostý rozvrat právního systému. Ze Spojených států byl tento rozvrat exportován do řady zemí světa, včetně těch evropských jako Polsko, Rumunsko či Litva. Aby se mučitelé a jejich ochránci ze Spojených států vyhnuli soudním sporům na domácí půdě, exportovali mučírny, věznice a trasy únosů pokrytecky do jiných zemí. Za Jidášův groš zradili křesťanství i obyčejnou lidskost. V případě Polska ovšem nečinil 30 stříbrných, ale 15 milionů dolarů. Jako cena za bezectnost celého státu se mi to zdá dost málo. V nejznámějším vězení na Kubě vězní Spojené státy stovky lidí bez soudu po řadu let. Nikoliv snad na Kubě ve věznicích Fidela Castra, ale na své vojenské základně. Co je tedy ještě špatné, nemorální, odsouzeníhodné a trestné, když je možné člověka mučit i věznit bez soudu pod záštitou státu? Kdo je tu policajt a kdo zločinec? Kde je tedy ta hranice?

Státní puče, převraty, korupce

Po 11. září začala otevřená podpora převratům a válečným konfliktům v jiných zemí doprovázená obrovskou korupcí. Podobné rozvraty demokracie a států, které prováděla CIA po celém světě jako například ten v Iránu v roce 1953. Tehdy místo řádně zvoleného představitele země Mosaddeka dosadili svoji loutku šáha Rezu Pahlavího. Po roce 2001 začaly být převraty prováděny v přímém přenosu za potlesku světových médií.

  • V Sýrii s rozpoutáním občanské války a vypěstováním sil ISIL, proti kterým teď ovšem slavně vyzbrojují lid Iráku, jenž byl ovšem před tím Spojenými státy uvržen do bídy.
  • V Gruzii s podporou trestně stíhaného Saakašviliho a jeho ozbrojeným napadením Ruska.
  • Na Ukrajině vyvolávají občanskou válku, do které se snaží zavléci Rusko.
  • V Libyi svrhli a nechali zlynčovat Muhammara Kaddáfiho, a tak by se dalo pokračovat.

Představitelům svrchovaných zemí včetně prezidenta Ruské federace se dostává jasného signálu. Nechcete-li dopadnout jako Mubarak, oběšený Husajn, zlynčovaný Kaddáfí, podřiďte se.

Politika Spojených států spočívá v znesváření všech, a těžbě jejich surovin pod heslem „ropa (či jiné suroviny) za zbraně“. Nejde o nic menšího než podřízení světa bohu Mamonu. Můžete si myslet, co chcete, říkat co chcete, dělat co chcete, jen když se pokloníte před konečně nalezeným „svatým grálem“ - dolarem. Je lepší být nespravedlivý a mýlit se s dolarem v kapse, než být spravedlivý a mít pravdu s prázdnými kapsami. Kdo nelže a netleská, okrádá rodinu. Takové je heslo doby. Demokracie na americký způsob něco stojí, americký daňový poplatník již ryje držkou zemi, a tak musíme být připravení solidárně platit. Kdo jiný by to platil? Kdo, ne-li my? Ale vraťme se k Chomskému.

Nač zkoumat nějaké podružnosti, jako přítomnost nepatrných částic nanotermitu v prachu trosek, když zločiny Spojených států jsou naprosto zjevné a nesporné?

Ano, to je pravda. Nicméně, myslím si, že jedno nevylučuje druhé. Souhlasím, že zkontrolovat množství výbušnin v prachu trosek z 11. září každý nemůže, navíc trosky vláda USA nechala ihned odvézt do jiné země a ocel roztavit, za to každý může vidět zločin porušení mezinárodního práva napadení Iráku silami „koalice (ke všemu) ochotných“. Vměšování do situace na Ukrajině, kdy náměstkyně ministra zahraničí USA paní “Fuck the EU Nulandová“, prosazuje Jaceňuka, a světe div se, on se opravdu stane premiérem, může vidět každý takřka v přímém přenosu. Nač se zabývat prakticky nulovou přítomností trosek letadla, které údajně narazilo do Pentagonu. A co slavný let 93, po kterém nezůstalo také prakticky nic? Nač to srovnávat s letadlem sestřeleným na Ukrajině, jehož trosky roztroušené na desítkách čtverečních kilometrů jsou, na rozdíl od těch amerických, naprosto zjevné? Proč se zabývat pádem mrakodrapu WTC 7, do kterého žádné letadlo nenarazilo, a přesto se poroučel do svého půdorysu rychlostí volného pádu? Nač číst nebo poslouchat vědecké studie, byť naše české? Komplexní pohled na události 11. září je v zatím 11dílném seriálu k přečtení zde.

Ano, lze souhlasit s Noamem Chomským, že zlo šířené skupinou, jež ovládla Spojené státy, je zjevné pro všechny. Stačí být nestranný a nerezignovat na humanitu. Jsou pro to celkem jasná pravidla. Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim. Když to dokážeš, můžeš přejít k vyššímu stupni „co chceš, aby druzí tobě činili, čiň ty jim“. Z tohoto pohledu je program pro každého člověka jasný. Kdo by si přál, aby jeho syny povolali zabíjet a být zabíjen? Kdo by si přál, aby mu na hlavu padaly bomby? Kdo by si přál, aby jeho vládu sesazovala a novou dosazovala cizí země? Kdo by si přál mučit a být mučen? Zabíjet a být zabit?

Násilí vyprodukovalo násilí, a o to šlo především

Co říci závěrem? Ať už za útoky 11.září 2001 stála parta kolem amerického prezidenta Bushe, nebo skupina kolem Bin Ládina, každopádně zvítězila. Násilí spuštěné tehdy ze řetězu se nepodařilo znovu uvázat, ale naopak řádí více než kdy před tím. Dnes, necelých sedmdesát let od skončení druhé světové války, jsme na prahu války s Ruskem. Fronta je dána, čeká se jen na vyzbrojení ukrajinské armády, posílení té polské a podpory té české. Evropa se žene do celoevropského konfliktu, na který, tak jako vždy, Spojené státy ochotně zapůjčí zbraně i další potřebný materiál. Krvavá řež začala, můžeme v ní pokračovat. Utrpení války k nám dorazí, a to „dřív než si myslíme“.