Velitel brigády „Přízrak“ Alexej Mozgovoj v interview „Ruské vesně“ vyprávěl o situaci na frontách, blížící se zimě a dalších perspektivách Novorossije.
Co se týče „mírové“ situace na teritoriu Novorossije, je následující: jak se bojovalo, tak se bojuje dál. Dochází k přestřelkám, dělostřeleckému ostřelování. Před několika dny nedaleko Artjomovska šťastně přistála raketa Uragán. Sláva bohu, že nevybuchla! To je do nebe volající symbol příměří. Shodou okolností také před několika dny byla vesnice Vergulevka vystavena minometné palbě celých pět hodin.
Co se týče map, které naši diváci a uživatelé internetu sledují, nebral bych je jako hodnověrný pramen informací, protože většinu z nich vytvářejí lidé, kteří ani jednou nenavštívili místa, kde se to všechno odehrává. Vysvětlím, proč neradím jim věřit: není možné atakovat Lisičansk a obsadit severní oblasti města do té doby, dokud nebude zničeno jižní uskupení. Základem jižního uskupení „Ukrů“ je Debaľcevo. V současné době je zde shromážděna jedna z největších skupin protivníka. Jestliže odejdeme na sever, sami sebe uzavřeme, zničíme v obklíčení protivníkem. Proto všechny mapy, které demonstrují naši polohu pod Lisičanskem jako trojúhelník, velmi přehánějí.
Popište prosím, jak vidíte bojové perspektivy: stahuje protivník vojska k linii fronty?
Protivník je nestahuje k pomyslné hranici Novorossije, shromažďuje je proto, aby ráz naráz zlikvidoval všechny naše oddíly. Staví se opevnění, stahuje se obrněná technika a armáda. Proč? To je otázka. Proč potřebuje takové síly, jestliže se v souladu s minským protokolem nikdo nechystá nikoho napadnout. Podívejme se do historie.
Před druhou světovou válkou byl sovětskou vládou podepsán pakt Molotov-Ribbentrop. Z jakého důvodu hitlerovci stahovali po podepsání smlouvy vojska ke hranicím SSSR? Údajně kvůli cvičení. Co bylo dál? Historie se opakuje. Stahují se vojska…
Přemýšlejte, věřte „Sorgům“ (je patrně míněn R. Sorge, sovětský rozvědčík v Japonsku za 2. světové války, pozn. překl., ), který přijde z té strany, nenamlouvejte si, že jste stratégové. Nedoceňujete protivníka. To je železná aritmetika války: do té doby, dokud je nezničíme, budou ničit oni nás.
Co můžete říci ohledně blížící se zimy? Nepřítel zničil infrastrukturu republik.
Během minulých roků se z nás stali trochu změkčilí a málo charakterní lidé. Jestliže si vzpomeneme na své dědečky, a nejenom na ledová bojiště a pochody našich znamenitých generálů, ale prostě na roky ztrát, ve kterých bojovala armáda SSSR, uvidíme, že přežili všechny války, zimy a blokády. Bylo těžko, ale vydrželi. Tady se blíží zima a my už začínáme skučet. Přestaňte fňukat! Zbraň na rameno a krokem vpřed!
Zimy naši dědové přežívali a my ji také přežijeme.
Potřebujete pomoc od nelhostejných lidí, kteří jsou připraveni obětovat nějaké věci, zimní oblečení například?
Je jasné, že bez humanitární pomoci je to těžké, ale o žádné cílené vměšování z tohoto důvodu nestojíme. Nepotřebujeme aktivní vměšování struktur, které pod záminkou pomoci jen překážejí v odhalení ukrajinského hnojníku, který se v naší zemi vytvořil. Nemusíte nám překážet! Žádali jsme o pomoc, ale začali nám stavět diplomatické překážky v podobě příměří atd. S buržujkami (druh kamen, pozn. překl.) a dřívím zimu přežijeme bez diplomacie.
Pokračují lidé ve vstupování do armády Novorossije?
Dnes dosáhl proud novobranců nejvyšší úrovně: přicházejí především lidé idealističtí, ochotní položit život za ruský svět, za svobodu bez oligarchů, za svobodu myšlenky a svobodu osobnosti. A to je hlavní problém dnešní doby – objevit v člověku osobnost a zadusit v něm otroka. Předobraz spravedlivého státu nevznikl jen tak, ale s Boží pomocí. Protože byla dosažena mez odporu ruského člověka, byla překročena linie, za kterou už se nedaří pronásledovat a zabíjet. Je možné začít si rovnat záda.
Jak se mají chovat ruští lidé v jiných regionech bývalého SSSR a na Západě?
Naší šancí je spojení všech. Celé věky nás jen rozdělovali. Každá politická strana je zaměřena na rozdělení Rusů, a priori v ní nemůže být nic konsolidujícího kromě materialistických hodnot: světla, plynu, tepla. Žádná duchovnost. Odtud pramení ztráta víry v sebe sama a v svoji historickou misi.¨
Dnes se musíme sjednotit vně jakýchkoli politických koncepcí: prostě jako ruští lidé si musíme být vzájemně blízcí.
Jestliže válka v Novorossiji skončí z nějakého důvodu porážkou její armády, jaké jsou šance na pokračování ukrajinské agrese proti Rusku?
O tom může referovat jen ukrajinská vláda. Ale jestli dojde k náhlé porážce Novorossije, budou ji mít na svědomí někteří lídři, kteří dnes s populistickými úmysly oznamují, že lobbují za Jednotné Rusko (název politické strany, pozn. překl.).