Komunální vyjednávání se chýlí k závěru, a my pesimisté můžeme konečně vydechnout uspokojením. Stará garda plus mínus zvítězila, minimálně ve velkých městech, kde ještě o něco jde. A kde kmotři nevyhráli, tam si pár odpadlíků z řad nových zase přikoupí, jak se to dělalo vždy. Ale v každém případě propad modrých strak, topky a dalších spolehlivých mafiánských penězovodů způsobil regionálním bossům nemalé starosti.
Řekneme si to na rovinu, soudruzi. Chybí Kmotr typu Václava Klause. Prostě, takový ten Velký Muž, jehož telefon má jen vyšší krajský kápo a kterému zavolá, jen když je opravdu zle. Pak je ovšem loajalita ke Kmotrovi nebetyčná. Jednak sídlí na nebesích, tedy v Praze, a jednak je povznesen nad hemžení drobných stamiliónových zlodějů-trpaslíků někde v zapadlých krajích mimo Prahu. Pokud ovšem mezi mimopražskými kmotry vypukne spor, tak sestoupí z oblaku, zvedne telefon a řekne, jak to mezi Pepou a Frantou bude.
Milí soudruzi na krajské úrovni dobře ví, že Babiš tuto roli zatím nehraje. Viz článek Volby 2014: přechod ke korporativní vládě jednoho vůdce. Jistě: Babiš si upevňuje moc a sbírá populistické hlasy. Jím placené presstitutky už ani nepípnou, jeho astronomicky placení poradci starostlivě vybírají politickou škodnou k odstřelu, a zatím je to opravdu jen a jen škodná. Lidu slíbil nový pán Chléb a Práci. Ale dálnice staví zatím pomalu. I to zbrojení prozatím pokulhává, jak říká hlavní herec obrany, Martin Stropnický.
V každém případě se Babiš ukazuje jako silný a energický Vůdce, což pochopili jako první voliči komunistů. Za jedno století partajní existence mají na vůdce fakt buňky a pochopili, že jejich šašci v kravatách už vůdci nejsou, ani opoziční náhodou. A tak zhruba polovina z nich vzala svou voličskou podporu a odkráčela za skutečným Lídrem. O ostatních partajních nebožácích už nemá cenu mluvit, práce a chléb řídí českou politiku.
Jenže vůdce nemá Partaj, což mafiáni na nižších úrovních bolestně pociťují. Telefon na Kmotra nemůže zvednout každý nýmand na kraji, a sporů je po zmaštěných komunálkách opravdu mnoho. Navíc Babišovo Ano-Ne na krajích připomíná monstrózní podnik české privatizace. Tento arivistický spolek je plný klausovských gaunerů-vykopávek na jedné straně a politicky nezletilých borců s právě získanou občankou na straně druhé. Slušný člověk nemůže do této post-klausovské ZOO ani vkročit, protože by se okamžitě zkompromitoval. Pak by musel hodiny vysvětlovat slušným lidem, proč se od takových grázlů nechal pozvat na oběd. K tomu viz článek Babišova chyba. Takže kmotři na nižších než ministerských úrovních jsou smutní a mají důvod. Jednak musí pracně svádět darwinovský boj o sežrání slabšího, sami už to jsou postarší krysy trápené nemocemi stáří, a ještě k tomu všemu chybí ten Vůdce. Na rozdíl od nás, normálního nemocného a ustaraného plebsu v podzámčí, to fakt nemají snadné.
A nyní k nám, nebohým občanských aktivistům, vždy žijících mimo zavedené strany a mimo chovnou stáj připravenou na písknutí vyrazit z hřebčína. K tomu viz naši třídílnou analýzu české politické scény Jak funguje Česko I-III. Komunální a krajská politika je destabilizovaná a zhruba rok bude, než se usadí nové penězovody a nové mafie. Babiš stranu nemá, a ani mít nebude, protože vzít narychlo úplné grázly by byla jeho politická smrt. To neudělal ve velkém ani Kalousek s Knížetem. A slušný člověk k němu nevleze, neslušný jen za peníze. Právě proto, že není slušný.
Takže to shrňme: máme zhruba rok na to, abychom společně vybudovali funkční a politicky účinné struktury. Po roce dojde k následujícímu. Krysy na krajské úrovni se už sežerou a ustaví potřebnou hierarchii moci, vlivu, hlasovacích mašin a vyplacených odměn z našich daní. Klasické zkorumpované partaje dělající dvacet let oposmluvní politiku konečně zkolabují ve prospěch Vůdce milovaného Lidem. Po pravici čeká odchod do zásvětí ČSSD a komunisty. No a pak všichni vzhlédnou nahoru, kde sídlí onen Tvor, již mluvící spisovnou češtinou. A všechny tyto krysy se ho kolektivně, leč již přísně hierarchicky, zeptají: "Co máme dělat, o náš Tvůrče?" V této době už musí existovat veřejně existující demokratická a občanská alternativa, jinak tu bude vládnout korporátní fašismus, stejně jako dnes již vládne na mocenské, militaristické a bankovní úrovni EU. Tečka.