V předchozím textu „Euro-kazajka jako nástroj šokové doktríny v Evropě“ jsme se vrátili k původu myšlenky zavedení eura v Evropě, která nepochází z evropského kontinentu. Je nepředstavitelné, aby po exekuci Řecka do rukou mezinárodních věřitelů, které euro jako měna zprostředkovávající vyloupení celých zemí umožnila, přijaly euro dobrovolně další státy. Přestože mají Poláci na nejvyšším místě bruselské hierarchie svého předsedu Evropské komise Donalda Tuska, a přestože si prosadili řadu privilegií mezi státy bývalého východního bloku, které vstoupily do EU, euro se pro ně stává strašákem.

Jaké jsou výhody Poláků v EU? Stačí zmínit vyšší dotace polským zemědělcům, díky kterým se pozice českých zemědělců obstát na budovaném „jednotném vnitřním trhu“ značně zhoršila. Ono to nebylo pouze o schopnosti Poláků vyjednat si lepší podmínky než ostatní země. Dnes se však Poláci, kteří se podobně jako Češi v době euforie při vstupu do EU zavázali přijmout v určitém časovém horizontu euro, cukají. Slibovaný blahobyt a prosperitu vstup do EU postkomunistickým naivkům nezajistil. Zato rostoucí dluhy a garantované zisky bankám a koncernům ano. A o fungující demokracii, rovnosti příležitostí se nám po 25 letech může jenom zdát. Nyní nastupuje tedy i velké probouzení v Polsku.

Odpuštění dluhů Polákům, o kterém mohou rozvojové země pouze snít

V roce 1990 stáli Poláci na startovní čáře budování kapitalismu s břemenem státního dluhu ve výši 39 miliard dolarů a nebyli schopni splácet ani úroky, natož dluh. Tedy byli na tom podobně jako Řekové dnes.

Jak tehdy napsal týdeník Die Zeit: „To, co se nepodařilo žádné rozvojové zemi, dosáhlo Polsko“. Originál zajímavého článku je ZDE. Byla mu odpuštěna velká část dluhů, nejšlechetnější byli Američané, kteří jako první odpustili Polákům 14 miliard dolarů a přesvědčili věřitelské země, soustředěné v pařížském klubu, aby tak také učinili. Samozřejmě ten, kdo dluhy zaplatil, nebyly banky – nýbrž daňoví poplatníci, kteří o tom ani nevěděli.

Zahraniční věřitelé Polsku tehdy odpustili 50 % dluhů, obdobně jako byly odpuštěny dluhy Německu po II. světové válce a upuštěno od placení válečných reparací Německem, na které měla nárok řada zemí, včetně Řecka, ale i nás. Podívejte se na výborný starší text Jiřího Jírovce v tomto článku, ve kterém srovnává odpuštění dluhů Polska a situaci Rumunska. Popisuje zde osudovou chybu protisovětského diktátora Ceausesca, který kvůli zakoupení licence od Renaultu na výrobu vozu Dacia zadlužil Rumunsko. Jeho dluh se nakonec vyšplhal na 13 miliard dolarů. Ceaucescu za cenu obrovských obětí národa dluh splatil, nenávist vyhladovělého lidu ho však nakonec stála život, stejně jako jeho manželku.

Polsku bylo odpuštěno neuvěřitelných 50 % dluhů. Zatímco rozvojovým zemím bylo v roce 1988 na konferenci v Torontu přislíbeno odpuštění 33 % dluhů. Tento slib však ještě dodnes nebyl zcela naplněn. Němci odpustili na základě německo-polské smlouvy z roku 1992 Polákům 9,1 miliardy DM.

Hospodářský boom nového hlídacího psa Evropy

Díky privilegovanému postavení Polska v EU a jeho těsnému transatlantickému partnerství dosahovalo Polsko rychlého hospodářského růstu. Ještě před krizí v roce 2007 činil růst HDP 7,2 %, v roce 2014 3,3 % a letos je očekáván růst 3,5 %. Otázkou je, zda tento hospodářský růst přispívá k růstu blahobytu polských obyvatel a hlavně, které sektory k růstu HDP přispěly.

Poláci podobně jako Britové o euru nechtějí ani slyšet

Poláci jsou v kontinentální Evropě a mezi postkomunistickými zeměmi zvláštním případem. Dosáhli značných úspěchů při vyjednávání, jsou oporou v mediální válce proti Rusku, mají obsazeny důležité pozice v Bruselu, přesto se nemíní vzdát zlotého. Nakonec zřejmě pochopili, proč bylo euro zavedeno, a zejména „případ Řecko“ jimi zatřásl. Neboť si uvědomili, co znamená vzdát se práva tisknout si vlastní peníze – totiž definitivní ztrátu suverenity a předání vlády nad svou zemí do cizích rukou a dokončení plánu největší loupeže v dějinách lidstva.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!