Možná jen čtenáři alternativních médií postřehli, že Čína uveřejnila údaje o stavu svých zlatých zásob a že se kolem Číny toho děje v poslední době víc než dost. Včerejší vojenská přehlídka v Pekingu nenechává nikoho na pochybách, že tu máme co do činění s novým hegemonem, otázkou je, jak a ve prospěch koho bude vládnout. Hloupé řeči o pádu ekonomiky Číny naprosto nepřipravených komentátorů-presstitutů – ach, pouze šestiprocentní růst ekonomiky! – čtenáři rozhodně nepomohou, aby se zorientoval v dnešní složité ekonomické situaci. Události se valí každým dnem a pouze zlomek skutečně důležitých informací jsme schopni zaregistrovat. Hledejme tedy společně odpovědi na otázky, které nám nikdo zatím ani nenabízí. Podívejte se na starší dvojdílnou studii Nástup světové měny aneb Distopie se stává realitou, kde jsme už udělali první náčrt současné situace.

Peking prý může zavést zlatem krytý yüan

V souvislosti s nákupy zlata Čínskou lidovou bankou a rozpouštěním dolarových rezerv v objemu 100 miliard dolarů během 14 dnů a avízovaným prodejem 40 miliard měsíčně do konce roku se vynořují spekulace o tom, že by Peking mohl zavést zlatem krytý yüan. O tom, že cena zlata byla a je záměrně stlačována, a že se planetární hrnce zlata daly do pohybu, jsme psali v několika článcích nejenom my (např. zde a zde).

Významnou roli finančních domů JPMorgan a HSBC jako skrytého likvidátora FEDu, které tlačily ceny vzácných kovů dolů, popsal v roce 2010 obchodník s drahými kovy a whistleblower Andrew McGuire. Prodeje řízené algoritmy počítačů stlačily tehdy ceny na papírové burze zlata COMEX na pětileté minimum. McGuirovo tvrzení bylo tak přesvědčivé, že americký úřad pro dohled nad touto burzou, tj. Commodities Future Trading Commission (CFTC) začal tyto machinace vyšetřovat. Ale nic nezjistil, pochopitelně. Technicky vzato prý zafixování ceny neodporovalo předpisům londýnské asociace obchodníků s drahými kovy (LBMA - London Bullion Market Association).

Představme si, že by fungoval skutečný trh se zlatem a stříbrem, případně dalšími vzácnými a pro moderní ekonomiku důležitými kovy v momentu, kdy se spustily rotačky tisku nekrytých peněz dolarů, eur a dalších návazných měn. Tzv. "fiat money" zaplavují trh, zatímco produkce zlata má konstantní průběh. Jak by asi cena zlata vyskočila nahoru. Pětkrát, desetkrát? Centrálními bankéři obhajované kvantitativní uvolňování by prostě znamenalo katastrofu, nový Výmar, který zahájil válečnou éru. Závěr z toho plynoucí je, že cena zlata v žádném případě neodráží jeho tržní hodnotu. Pseudohodnotou jsou virtuální peníze a moc z nich plynoucí, které dnes začaly řídit trh. Takový systém je ekonomická sebevražda. Horší je, že jeho etablování po I. světové válce vedlo ke Druhé válce, viz dále. Vzhledem k opakování historie ohledně manipulací s cenou zlata si položme několik otázek.

  • Proč je Západ tak hloupý a nechá unikat tak velké množství zlata na Východ?
  • Proč politikové pouze přihlížejí, jak se hroutí základní ekonomická struktura Západu?
  • A proč guvernér České národní banky neustále obhajuje prodej oněch 55 tun zlata, které byly za tak nevýhodných podmínek prodány, a trvá na tom, jak je investiční portfolio České národní banky spravované americkým žralokem Black Rock a State Street Globals pro Českou republiku výhodné?


Z výnosů uveřejněných ve výroční zprávě ČNB za rok 2014 rozhodně nemáme důvod se zvlášť radovat. Škody způsobené ČNB by měly být předmětem zvláštní vyšetřovací komise. Zatím nabízím kritický pohled Ing. Mrázka a kritiku profesora Zeleného. Pan profesor Zelený je liberál plně věřící tomu, že trh je všemocný i dnes, a všechno vyřeší. Přes tuto iluzi stojí za to ho číst. Kdo nemá iluze, nechť si přečtě náš článek Technologické zaostávání aneb Důvod válek vedených Západem.

Jak se zadělává na světovou válku

Jako občané už máme dost těch lží, které se nám dostávají od expertů bankéřů, jejichž rukojmím jsme se stali. V ekonomice platí argumenty a studie podložené fakty. Bankéřům tedy nabízíme, co se týká úlohy zlata, závěry studie královské britské instituce Chatham House. Jde o bývalý Royal Institut of International Affairs, který byl založen po I. světové válce na Pařížské mírové konferenci. Zde byly položeny základy II. světové války a odtud utekl jeden naštvaný lord, jménem John Maynard Keynes. Cecil Rhodes by měl radost, vždyť se naplnila jeho vůle. Chatham House se stal nejdůležitějším think-thankem světa.

Tato organizace založila pracovní skupinu Chatham Gold Taskforce, která zkoumala roli zlata. Vidíme, že vše je úplně jinak, než se nám snaží nabulíkovat centrální bankéři. Kdo umí anglicky, ať si počte v materiálech, naposledy vydaném dokumentu z roku 2011 „Gold, the SDR and Other Matters. K fungování a významu instituce Chatham House se ještě vrátíme.

Planetární hrnce zlata se daly do pohybu. Je to snad pouze neschopností západních elit, že se Východ zvedá jako Fénix z popela? Anebo mají ve hře prsty elity, známí hráči dnešního padajícího kasina, kteří se zachrání modifikací stávajícího finančního systému a přitom nechají padnout USA i Evropu? Nepůjde přitom o ten „lepší a spravedlivější svět“, který přinese blahobyt všem a který si slibují mnozí nadšenci od BRICS států, jeho nové rozvojové banky a Asijské investiční banky AIIB. K tomu jsem osobně kritická, na rozdíl od mých redakčních kolegů-politiků (Ufa 2015 a strategie zemí BRICS). Viz můj článek Banka AIIB aneb Zdání může klamat.

Poučme se z historie Číny

V 17. a v 18. století byla využita společnost East India Company, aby odůvodnila a zajistila nadvládu Britů nad trhem drahých kovů. Východoindická společnost nakupovala v Číně čaj, hedvábí a porcelán. Spotřeba čaje utěšeně rostla, pití čaje se stalo v Anglii hitem, stejně jako dnes káva u nás, a obchod tedy utěšeně kvetl. Jenže Číňané chtěli za své zboží stříbro. Vznikla obava, že by Angličané mohli přijít o všechno své stříbro, a to se jim nelíbilo. Nasadili tedy jako platební prostředek opium, který byl žádaným lékem a East India Company rozjela jeho výrobu v Indii. Tak se rozběhl původně ilegální obchod s opiem do Číny, až postupně na drogách závislí Číňané na placení touto formou kývli. V roce 1935 byla Čína ekonomicky na dně a nikdy na tuto lekci Západu nezapomněla, i díky Západem rozpoutaným opiovým válkám v Číně. Komu se to zdá dávnou minulostí, nechť se podívá na dnešní obdobu "opiové války" v Libyi, Sýrii a na Ukrajině. Píšeme o tom na e-republice celkem dost, viz příslušná klíčová slova.

Tím byla umetena cestička ke kartelovým dohodám o ceně stříbra a dalších kovů, protože hlavní aktéři "obchodů" s Čínou pochopili, že zisku lze dosáhnout i jinak. A to se stalo pouze 10 let před Bretton-Woodem, kdy byl dolar zafixován na zlato pro účely směnitelnosti pro nerezidenty USA. Cena zlata byla však dohodnuta LBMA (London Buillon Market) pod vedením N. M. Rothschilda již v roce 1919. Manipulace se zlatem jménem imperiální politiky té které velmoci (a tím i zničení jiného státu či velmoci) jsou a budou ve světě běžná věc. Takže máme nejprve cenu zlata zafixovanou kartely a skrze imperialistickou politiku danou lokálními válkami. Pak teprve přijde onen slavný zlatý standard. Naivní vyznavače svobodného trhu znovu upozorňuji na pořadí těchto kroků, které je naprosto zásadní.

Jaká je skutečná role Západu a Číny?

Že by chtěl Západ dnes napravit to, co způsobil Číně, Indii, Rusko nevyjímaje, ve 20. století? To si jistě nikdo soudný myslet nemůže. Měli bychom se ptát: „Jakou roli hraje Východ, zejména Čína při zavádění Nového světového řádu?“ Výstavbě nového finančního systému a techno-fašistické revoluce, která se testuje jako řešení závažných klimatických a ekologických problémů planety. Viz vize budoucnosti v podobě tzv. „smart cities“, o kterých bude v dalších dílech řeč. Připomeňme, že po vyčerpané velmoci USA a po nevyhnutelném pádu dolaru jako světové měny se světoví finančníci obrátí na nového pána světa. A co mu nabídnou, když poslední dvě staletí jen vykořisťují planetární zdroje a umí jen gigantické manipulace s měnou?

Je to stejné, jako si myslet, že řecká Syriza postavená na Alexi Tsiprasovi a Yannisu Varoufakisovi byla skutečně levicovou stranou, která chtěla zlepšit ekonomické postavení řeckého lidu. Stejně tak je naivní si myslet, že AIIB a banka, kterou založily BRICS, přinesou pokrok lidstvu. Zvláště, bude-li yüan, krytý zlatem, součástí nového koše měn, který bude určovat hodnotu světové měny SDR, která by měla, podle toho, jak se chová Mezinárodní měnový fond, nahradit dolar.

Ve druhém díle se podíváme na osobnosti, které nastoupily do těchto bank a na úlohu Mezinárodního měnového fondu a Banky pro mezinárodní platby a zúčtování se sídlem v Basileji při přípravě nové světové měny.

Celá série
Role Číny, MMF, Rozvojové banky BRICS a BIZ při přípravě nové světové měny (I.)
Role Číny, MMF, Rozvojové banky BRICS a BIZ při přípravě nové světové měny (II.)
Role Číny, MMF, Rozvojové banky BRICS a BIZ při přípravě nové světové měny (III.)

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 800 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!