Tento pátek (23.10.) publikoval Guardian další část smlouvy TTIP, kterou se podařilo ukrást korporacím a EU z jejich tajných jednání. Připravený text se týká kapitoly udržitelného rozvoje, jak byla lobbisty dojednána na 11. kole jednání v Miami. Text potvrzuje ty nejčernější obavy ochránců životního prostředí. Smlouva hájí velké firemní znečišťovatele a tím anuluje EU-slib ochrany životního prostředí. Text obsahuje pouze vágně formulované a nezávazné přísliby, chybí jakékoliv závazky k ratifikaci mezinárodní úmluvy o životním prostředí, chybí konkrétní způsoby prosazování cílů v oblastech biologické rozmanitosti, oběhu a kontroly chemických látek či nedovolených obchodů se zvířaty.

Američtí lobbisté, zejména ti z firem Shell and Chevron, pilně pracovali. Text v rozporu se zdravým rozumem a globálním oteplováním posiluje těžbu a obchod s fosilními palivy. Ekologicky závadná těžba může vesele pokračovat a bude přikryta smírčími tribunály korporací, které spolehlivě smetou ze stolu všechny případné žaloby. Dokonce i na úrovni národních států. Viz první příklady těchto postupů v článku Smlouva TPP ničí Salvádor.

Deregulace

Podívejme se v kostce na základní pilíře dohody TTIP. Tato smlouva není tradiční obchodní dohodou navrženou za účelem snížení vývozního cla, protože ta jsou mezi EU a USA už nyní minimální. Toto tvrzení neplatí pro obchodní dovozy, v USA platí celní sazebník a podle toho se doměří. Podívejte se na clo v EU pro dovoz nakoupeného zboží z USA:

  • zboží do 22 EURO (cca 30 USD/600 Kč) - neplatíte clo ani DPH;
  • zboží od 22 EURO do 150 EURO (do cca 200 USD/4.200 Kč - platíte 21% DPH, žádné clo;
  • zboží nad 150 EURO (nad cca 200 USD/4.200 Kč) - platíte 21% DPH a k tomu 2-6% clo.

Vývoz zboží do USA je recipročně nastaven podobně, tj. 2-6% clo a k tomu spotřební daně. Další dodatečná cla jsou selektivní pro obchodní dovoz. Skutečným cílem dohody TTIP je odstranění regulací (tzv. netarifní překážky), které jsou překážkou korporátním ziskům. Ale tyto "překážky" jsou ve skutečnosti naše nejcennější sociální standardy a ekologické směrnice jako pracovní právo, regulace používání toxických chemikálií, zákony upravující on-line soukromí a dokonce i bankovní opatření zavedená na ochranu proti další finanční krizí.

Mohou to ale být i navzájem uznávané technické normy a homologace, takže už nebude potřeba dodatečných certifikátů při uvedení na trh do vnitřního oběhu v USA a v EU. Varovným příkladem je bezpečnost potravin. Ve Spojených státech je dobytek krmen růstovými hormony a maso je proplachováno chlórem, aby se zbavilo parazitů. Oba postupy jsou v EU zakázány, ale nyní budou zadními vrátky povoleny. Tady jsou příklady, o nichž jsme psali v článcích:

Pesticidy a geneticky modifikovaná semena, která jsou v Evropě zakázaná, se v USA běžně používají. Pokud bude smlouvy schválena, budou tyto US-produkty vpuštěny do Evropy. Všechny tyto postupy ohrožují naše životy a přitom zničí zodpovědné evropské pěstitele, kteří pěstují dráž, aby dodrželi naše vyšší standardy.

Lobbisté korporací kolem TTIP ohýbají placené úředníky EU tak, aby změnili standarty kvality platné v EU. Některé tradiční farmářské země jako Francie snad neustoupí a tyto změny nikdy neschválí. Vzbouření sedláci a občané tam snad stačí odvolat zkorumpovanou vládu dřív, než to podepíše a schválí v parlamentu. Evropská komise už změnila pravidla a povolila hovězí proplachované kyselinou a potichu dává k ledu zákaz „chemikálií měnících pohlaví“ nazývaných endokrinní disruptory. Všechno jde na ruku velkým podnikům, protože koloběh potravin a zboží přes celou planetu si vynucuje jedovaté zpracování potravin. Stejně tak jejich skladování při převozu vyžaduje konzervační postupy, které sníží zdravotní standardy. Tlak na specializaci při výrobě a koncentrace kapacit si pro velké hráče vynutí změnu normy. TTIP pak bude tyto změny schvalovat přes nezávislé tribunály jako na běžícím pásu, pokud dojde k žalobám.

Klimatické změny a fosilní paliva

Z dosud ukradené části smluv jasně vyplývá, že TTIP zvedne emise skleníkových plynů. EU v roce 2009 zavedla směrnici o jakosti paliv, abychom zajistili splnění závazků v oblasti změny klimatu. Tato směrnice zakazuje použití ropy pocházející z frakování, protože bylo zjištěno že produkuje o 23 % emisí skleníkových plynů více než ostatní fosilní paliva. Americká vláda se snaží, co to jde, aby tuto směrnici podkopala. Pokud TTIP vejde v platnost, ropa z ropných písků bude do Evropy proudit, což nás odsoudí k budoucnosti s vysokými emisemi oxidu uhličitého po další dekády. Pro planetu to bude znamenat další devastaci.

Kosmetika a testování na zvířatech je další problém. EU má na seznamu zakázaných látek pro kosmetiku 1337 chemikálií. V USA je to pouze 11 látek a do rtěnek se stále přidává olovo. Tyto obrovské rozdíly ve standardech se odrážejí také v otázce testování na zvířatech. Výsledek let boje a kampaní v EU je ten, že žádný kosmetický výrobek v EU nesmí být testován na zvířatech. V USA žádný takový zákon neexistuje. Pokud TTIP vejde do praxe, všechna ta tvrdá práce přijde vniveč a kosmetika testovaná na zvířatech a nacpaná chemikáliemi se bude prodávat i na evropských pultech. Dalo by se najít mnoho dalších podobných příkladů a nezávislé weby je postupně publikují, na rozdíl od koupených korporátek.

Privatizace

TTIP zvedne korporacím zisky otevřením prostoru pro přechod kontraktů veřejných služeb do rukou soukromého sektoru a „uzamčení“ již uskutečněných privatizací. Až vám vaši ministři budou tvrdit, že se nemáte strachovat, protože zdravotní systém a ostatní veřejné služby zůstanou nedotčeny, nevěřte jim. Něco znárodnit už prostě nepůjde, bez revoluce a odtržení ze zónového vlivu. Trend je patrný na vodním hospodářství. Většinu vodních zdrojů vlastní stát. Dodávky vody ve velkém rozsahu jsou cenově regulované. Dodavatel si nemůže říci jakoukoliv cenu, ale musí úřadu zdůvodnit, že si účtuje oprávněnou cenu. Nedá se tedy říci, že ten, kdo má oprávnění vodu čerpat a prodávat, je vlastník v ekonomickém smyslu. Jeden z hlavních důvodů trvalého růstu ceny je, že do vodáren byl zaveden v podstatě zločinný systém, kvůli kterému se peníze vybrané od lidí a spotřebitelů za vodu nevrací zpět do odvětví a nekončí v trubkách. Velká část z nich totiž teče do zahraničí. Viz náš článek Pravda o vodě. Systém „cedník“ je geniální z pohledu zahraničních koncernů. Smlouva TTIP může například tuto závaznou cenovou regulaci ze strany státu buď omezit, nebo úplně odstranit. Předběžně dohodnutá ustanovení o těchto regulacích nebyla zveřejněna, vše je zatím z důvodu jednání v režimu tajné.

Soudní systém

TTIP dá americkým korporacím do rukou moc u korporátního soudu zažalovat jakoukoli vládu za ztrátu zisku. Tento mechanismus řešení sporů mezi investory a státy, tzv. nástroj veřejného mezinárodního práva (investor-state dispute settlement, ISDS) hrozí podkopat nejzákladnější principy demokracie. To už ukazují příklady podobných dohod, které již platí:

  • Americký tabákový gigant Philip Morris žaluje australskou vládu o miliardu dolarů, protože vyžaduje, aby byly všechny cigarety prodávány v jednoduchém unifikovaném balení – přestože australský nejvyšší soud rozhodl, že jí ústava dává právo tak učinit.
  • Argentině bylo nařízeno zaplatit 405 miliónů dolarů poté, co byla zažalována společnostmi (mj. Suez a Anglian Water) za zmrazení cen vody během finanční krize. Argentina argumentovala tím, že prosazovala právo lidí na vodu, ale tribunál ISDS dal přednost zájmu investorů.
  • Švédská společnost Vattenfall žaluje německou vládu o 5 mld. euro kvůli rozhodnutí o postupném odstavení nukleární energie do roku 2022.
  • Veolia žaluje egyptskou vládu za ztrátu zisku v důsledku rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy.
  • Americká firma Lone Pine žaluje Kanadu o 250 miliónů dolarů za zavedení dočasného zákazu hydraulického štěpení v Quebeku.

Podobné případy se staly a koncerny v arbitráži proti slabým státům téměř vždy vyhrály. Vyjednavači argumentují, že takto to v případě EU platit nebude, ale jaké to bude, to nikdo neřekl, je to stále tajné. TTIP se netýká jen EU a USA. Vyjednavači říkají, že TTIP zavede standardy pro veškerý budoucí obchod napříč celým světem. To znamená, že TTIP povznese a ustanoví zájmy mezinárodních korporací nad zájmy a potřeby lidí a planety navždy. Nemůžeme dopustit, aby se tak stalo.

Závěr

Již podepsané a platné dohody tohoto typu mohou varovat, například smlouva CETA a NAFTA. Dokonce i v USA jsou dohody tohoto typu posuzovány dneska v dlouhodobé perspektivě jako negativní. Obecně platí vždy a za všech okolností, že slabší prohrává. Pokud je Evropa v roli slabšího, tak prohraje. V moderních technologiích je dlouhodobě v roli slabšího. Evropa má méně patentů, nemá monopol na klíčové technologie (IT, biotechnologie…), bude donucena strpět tlak na omezení vývoje. Korporace zastaví paralelní vývoj a výzkum. Nač do toho cpát peníze, když už je to hotové a mohou si licenci koupit. Klíčový je v tomto směru náš článek Technologické zaostávání aneb Důvod válek vedených Západem.

Spojené státy stagnují a poměr pro EU by se podle trendu zřejmě po jednom, dvou desetiletí asi obrátil v náš prospěch. Korporace v USA to dobře vědí a chtějí využít maximum výhod z momentální dočasné převahy. Bez oficálních a věrohodných informací nelze nic objektivně posuzovat. Utajování je podezřelé a obchodovat může každý dobrovolně s kým chce a jak chce. Jeden balík s heslem "všechno nebo nic" je každému normálnímu občanovi podezřelý od samého začátku. Smlouva TTIP je opravdová revoluce korporací, která (jako každá revoluce) nakonec požere i své vlastní tvůrce.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!