Guvernér ČNB se nám ve středečním rozhovoru pro MF Dnes doslova vysmívá do obličeje. Někdy se zdá, že arogance je snad hlavní charakterovou vadou mužů narozených v generaci Husákových dětí, kteří zaujímají dnešní významné posty a pozice v politice, bankovnictví nebo podnikatelském sektoru v Čechách.

ČNB bude intervenovat dále, dozvěděli jsme se. Prý aby koruna oslabovala. A díky nastavenému kurzu centrální banky naše ekonomika roste. Což kritizuje jako pochybné odůvodnění překvapivě i někdejší viceguvernér ČNB a dnešní europoslanec Luděk Niedermayer. Kritiku odborářů vážně brát nemůžeme, protože nikdy nedokázali ve skutečnosti zájmy české ekonomiky, a zejména zájmy těch, kteří hodnoty vytváří, skutečně bránit. Jejich činnost je jakousi parodií hry na odbory, po níž odboroví pohlaváři skončí zpravidla za odměnu na dobře placených místech, nejlépe v europarlamentu. Podívejme se na věc z úhlu pohledu, na který zřejmě novináři z MF Dnes nestačí.

1. Mezinárodní měnový fond pod vedením madam Lagarde se postaral o pořádný kopanec euru

Jak si ukážeme dál, bude mít tato událost i vliv na pohyby kurzu české koruny. Média nevěnovala příliš pozornosti přijetí čínského yüanu do koše rezervních měn a tomu, jaký dopad to bude mít na dosavadní postavení jednotlivých měn. Japonsko nemá žádnou šanci se postavit ekonomicky na nohy a je možné, že bude dotlačeno do válečného konfliktu v Pacifiku. Velká Británie hraje dokonalý poker, zamyslíme-li se kriticky nad tím, jaké pocty prokazovala britská královská rodina komunistickým pohlavárům Číny při nedávné návštěvě čínského prezidenta ve Velké Británii. Je potřeba vnímat souvislosti a všímat si všech, i těch zdánlivě nenápadných znamení.

2. Yüan získal 10,92procentní podíl v koši měn MMF

Doposud mělo euro 37,4 %, po vstupu yüanu 30,93 %, dolar měl 41,9 %, nyní má 41,73 %, japonský yen měl 9,4 %, nyní 8,33 %, anglická libra ztratila z 11,3 % na 8,90 %. Kdo ztratil vstupem čínské měny mezi rezervní měny nejvíc, je zřejmé. Podívejme se na vývoj kurzu dolaru k euru: Kurz dolaru po přijetí yüanu mezi světové rezervní měny okamžitě vyskočil.



A dole vidíte graf ČNB, kurz koruny k euru. Platí pravidlo, že okrajové měny mají tendenci za normálních okolností posilovat vůči hlavní rezervní měně. Maxima bylo dosaženo v lednu 2015, posilování koruny je vidět z grafu zcela zřetelně.



Počátkem prosince se koruna pohybuje na minimu a podle politiky ČNB na něm asi ještě dlouho zůstane.

3. Probíhá trvalý útok ECB na euro, umocněný nihilistickou politikou Maria Draghiho

Jörg Weidmann z německé Bundesbanky hlasoval v radě guvernérů ECB marně proti dalšímu tisknutí 60 miliard eur měsíčně a proti rozsáhlému nákupu státních dluhopisů. Samozřejmě byl přehlasován. Německo má brát uprchlíky, poslouchat svého místodržícího za oceánem na slovo, táhnout Evropu do dluhů a do války a jít v čele jako zápalná zástupná oběť především. Byť po šedesáti letech od konce 2. světové války, tj. kolem roku 2005, se mělo stát Německo na základě Postupimské dohody znovu suverénním státem a měla s ním být uzavřena mírová smlouva. Nebo mu měla být vyhlášena znovu válka. Německo by mělo přijmout konečně novou, na základě svobodné vůle lidu odhlasovanou, jak se píše v provizorním Grundgesetzu, vlastní ústavu. Nic z toho se nestalo a Němci jsou zjevně velmi nešťastní. Kdo umí německy, doporučuji tento článek. Weidmann si může trochu vyskakovat, ne však rozhodovat o měnové politice ECB.

4. Nástup yüanu znamená konec hegemonie USA

Tady se hraje o geopolitiku, jak je ostatně zřejmé z nastavení nového koše rezervních měn MMF, který se stává spolu s OSN architektem Nového světového řádu a je ryze politickou organizací. Vypadá to sice, že v Mezinárodním měnovém fondu má navrch americký FED, ale nenechme se mást. Válčení na Východě není u konce. V čele NWO stojí americká vláda, FED a její banky. A ty tu nejsou od toho, aby sloužily americkému lidu a US ekonomice, stejně jako Evropská centrální banka, mladší sestra Fedu ovládaná prakticky stejnými lidmi, neslouží ekonomikám EU.

Dočasně se bude zdát, že dolar udrží svou moc, protože bude zákonitě profitovat proti ostatním oslabeným měnám. Stojí za tím jistě velcí investiční stratégové. FED není hlavou systému. Ne centrální banky, nýbrž velké investiční společnosti dominují. Jsou to stínové banky, které oficiálně nevystupují, ale ve skutečnosti rozhodují.

Dojde-li v brzké době v USA ke zvýšení základní úrokové sazby Fedem, jak už nás z Ameriky tahají za nos skoro dva roky, dojde k náhlému odlivu kapitálu z Evropy směrem za oceán či na jiné trhy. Pro ekonomiku USA to bude mít zničující důsledky. Po uměle vyvolané deflaci přichází inflace. A s tím také Miroslav Singer počítá: „Bude lehounce dráž,“ říká náš velkobankéř. Kdyby to nebylo lehounce, ale pořádně, vždy se najde dost zdůvodnění – zejména válka na Blízkém a Středním Východě, nebo dopady sankcí, za všechno může Putin, atd… My bankéři my nic, my muzikanti.

Ale šéfové z ECB už postaví naše hochy do pozoru a budou chtít podporu a solidární vykupování dluhopisů, i když nejsme členem eurozóny, aby se udržel naplánovaný kurz eura. Na náš účet. No nic, dovolené v zahraničí lehce podraží. Kdyby jenom dovolené! Takže rotačky musí jet dál i v malé kolonii Česku a koruna bude oslabovat. Bude už brzy 1 euro stát 30 korun? Vyčkejme.

5. Podle zpráv ze Švýcarska dochází v současné k repatriaci kapitálu

Znamená to, že teze, že hrozí finanční Armagedon, může mít velmi reálný základ. Jinak by investoři těžko chtěli tak ochotně platit negativní úrok u švýcarských bank za bezpečné zaparkování svého majetku. Je cílem dostat kurz eura k dolaru na 0,80? Tady pouze můžeme spekulovat. Ale pak bude nakupování majetků států Evropy pro velké investory za hubičku, podobně jako tomu bylo u nás v 90. letech, jsme poučení. Přitom jsme neměli téměř skoro žádný státní dluh v porovnání se zeměmi dnešní EU. Smlouva TTIP, CETA, TPP mají tuto kořist ještě usnadnit. A že právě o to jde, dokazuje nedávné odkoupení čtyř největších řeckých bank anglosaskými bankami téměř zadarmo. Těch bank, které byly předtím draze zachráněny penězi daňových poplatníků. Další zrada a potupa řeckého lidu s požehnáním Syrizy.

6. Centrální banky, ECB a Fed s pomocí zbabělých a zkorumpovaných politiků a vlád destabilizují ekonomiky a vedou svět do chaosu. Další milník na cestě k jedné světové měně (článek „Get ready for a Word currency 2018") je vstupem yüanu na cestě k jedné světové měně, ať už je to SDR nebo Phoenix, zdolán. Jsou-li banky v cizích rukách, nemohou mít politici na směrování ekonomiky země, a jak se ukazuje, ani na její bezpečnost, žádný vliv. Volby se stávají pouhým divadlem pro nezasvěcené.

7. Čím sofistikovanější ekonomika, tím méně ji ovlivňují pohyby kurzů měn

Touto větou přímo potvrzuje guvernér České národní banky, že našim centrálním bankéřům nejde při oslabování kurzu české koruny o posilování konkurenceschopnosti a vytváření vysoké přidané hodnoty našich výrobků, nýbrž o udržení statusu kolonie, která tak nebude konkurovat vyspělým ekonomikám - například Německu. A už vůbec jim nejde o lidi, o makroekonomickou rovnováhu. Ačkoliv jsem ještě nestihla dopsat recenzi nově vydané knihy Doc. Ing.Ilony Švihlíkové, PhD. „Jak jsme se stali kolonií“, dovolím si z ní citovat.

Dobrovolné podhodnocení měny znamená odchýlení kurzu od parity kupní síly. Je to vlastně umělé zlevnění, dotace pro exportéry. Bylo by ovšem mylné ho vnímat pozitivně. Uměle levný kurz je jednou z forem daně ze zaostávání, znamená totiž výprodej domácí práce pod cenou. Důsledkem je, že se část exportu vlastně vyváží zdarma.

Za takový růst, navíc povzbuzený spotřebou obyvatel na dluh, pěkně děkujeme. A to nejdůležitější na závěr: Nevěřte ani slovo bankéřům. Zejména těm z dnešních centrálních bank.

Psali jsme k tématu
Morbus ignorantia bojovníků za nezávislost ČNB
Komu slouží současná monetární politika ČNB?


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!