Kniha Guido Giacomo Preparata vyšla pod originálním názvem Conjuring Hitler: How Britain and America Made the Third Reich v roce 2005. Pokouší se o nový pohledu na období světových válek od roku 1900–1945. Celou knihu v angličtině si můžete stáhnout zde. Ústředním bodem knihy je nástup Hitlera od roku 1919 až do roku 1941, který zde vystupuje jako žádoucí a podporovaný proces ve smyslu kalkulací představitelů anglo-americké světové politiky.
Autor je profesí ekonom, vyučoval na americké univerzitě jako hostující profesor. Po vyjití díla mu však bylo odmítnuto místo řádného profesora na této univerzitě a dnes působí jako profesor kriminologie na univerzitě v Ottawě. Jeho kniha vyšla v angličtině v roce 2005 a v roce 2009 byla vydána německy ve Švýcarsku nakladatelstvím Perseus. Z tohoto německého překladu pod názvem „Wer Hitler mächtig machte“ jsem také čerpala. Po Suttonovi, který byl za svá výjimečná díla Wall-Street a vzestup Hitlera a Wall-Street a bolševická revoluce rovněž diskriminován, se jedná o dalšího autora, jehož práce může pomoci objasnit postoje Němců v dnešní Evropě, jejich sebemrskačský postoj ke své minulosti, se kterou se nedokázali vypořádat a vydobýt si postavení nezávislého, svobodného státu. Suttonovo dílo jsem komentovala v seriálu Role Číny, MMF, Rozvojové banky BRICS a BIZ při přípravě nové světové měny.
Z knihy lze pochopit lokajské ohýbání hřbetu současného Německa ke všem příkazům, které pocházejí od velkého bratra, včetně postojů k současné uprchlické krizi. Musíme vnímat problematiku poválečného Německa objektivně a kriticky, včetně způsobu, jakým se z Německa stala hospodářská velmoc, o čemž velmi dobře píše Yannis Varoufakis ve své knize Globální Minotaurus. Německo nyní určuje osud dalších evropských národů, které stahuje do turbulencí chaosu v EU. Do této Evropy jsme naivně a ochotně vstoupili v domnění, že se bude jednat o mírový projekt, umožňující férovou spolupráci v Evropě. Což se ukázalo jako velký, nesplněný sen. Německo se může stát opět centrem, odkud se bude šířit požár po celé Evropě.
Z předmluvy knihy
Nacismus. Pro mnohé se stal tento pojem utkvělou představou, zejména pro ty, kteří mu jako ideologii podlehli a byli konfrontováni s jeho nejhoršími stránkami. Jako Ital si vzpomínám na fašismus podle vyprávění mého dědečka z otcovy strany, na které pak reagovala babička. Zdálo se mi, že se nikdy neodkázal odpoutat od citových vazeb, které ho poutaly k Mussolinimu, Němcům, válce a všem hrůzám té doby. V těch dobách, kdy podlehl nadšení, si přál, aby tato osa vyhrála válku a maloval si, jak by to vypadalo, kdyby Francie tak brzy nepadla a tím nebyl urychlen katastrofální pád Itálie. Válečnou zkušenost si přinesl nakonec z Balkánu, přežil a cítil se nerozlučně spjat se starým světem dlouho po roce 1945 až do své smrti.
Můj otec a já, „modernisté“, jsme museli poslouchat jeho tirády a snášet jeho vážně míněné přednášky, které se nesly v duchu jeho zkornatělého světového názoru, který nahrával naší provokativní, nepřípustné a neslýchané otázce: co by to znamenalo, kdyby nacisté zvítězili. Samozřejmě jsme byli poučeni, že tato ideologie přinesla Evropě prokletí a ospravedlnila tak amerikanizaci poraženého.
Jenže ta Pax Americana, mír, který následoval, měl ve svých základech sám pochybnou hodnotu. Začal nukleárním holocaustem, přinesl snad blahobyt a dokonce nadbytek pro západní svět, ale málo míru pro zbytek světa. A to, co zbylo v dotyčné části Západu, poskytovalo málo útěchy: Němci a Italové byli poníženi na jakési skupiny bez vlastní identity.
V současné době neexistuje v kolektivních představách Západu nic horšího než nacismus, žádná větší manifestace brutality v dějinách, nelidskosti a vymývání mozků, než byla tato vláda režimu, který držel na lopatkách 12 let střední Evropu. Nacisté napáchali dosud nevídané násilí na životech. Hrůzy během války se nakupily do takové výše, že porážka Německa skončila morálním kamenováním ze strany vítězů, které dodnes trvá a nebylo ukončeno.
Od této doby se na nás valí záplava knih, článků, předpisů a filmů, které produkují Anglo-američané a rozšiřují je přes jimi nakoupená média a nakladatelství. V každém místě, kde se koná debata k tématu nacismu, je předem blokován jakýkoliv jiný pohled, který by nebyl v souladu s „pravdou“ establišmentu.
Pravdou má být, že se Evropa kompromitovala válečným běsněním vyšlým ze svého středu, proklatými Němci, kteří vtáhli své evropské bratry a sestry do války a tudíž si zaslouží a musí akceptovat dobře míněnou nadvládu svého „amerického strýčka“.
Chtěl jsem rozumět tomu, jak k tomu všemu mohlo dojít. Ptal jsem se, jak mohla Evropa spáchat takovou sebezničující sebevraždu a vzdát se cizímu vládci, posedlému ideologií, která je jinak koncipovaná než ta stará, ale stejně násilnická a barbarská. Abych našel odpověď, bylo zřejmé, že se budu muset vrátit do samého počátku těchto dějin, které přineslo prokletí nacismu.
Proč se to všechno stalo?
Jako absolvent ekonomie jsem obrátil svou pozornost k rozmachu německého hospodářství za nacistů a finančním předpokladům, které toto hospodářské ozdravení uvedly do chodu, což se stalo později i předmětem mé disertační práce. Výsledky mého zkoumání se však během dalších deseti let podstatně rozšířily.
V této studii nemám v úmyslu vytvoření nástinu hrůz, která spáchali Němci za II. světové války. Ty už byly dostatečně zmapovány a podrobeny důkladnému vyšetřování – ačkoliv spíše s autentickou, spíše voyeuristickou fascinací. Mým úmyslem je spíš zachytit bod, odkud začíná útok, za účelem osvětlení událostí z hlediska zpětného pohledu na dřívější léta.
Neboť oficiální vyprávění jsou často z velké části zatížena jednostranně. Popisují-li je Němci, pak se jedná o vykolejené skřípaní zuby a omluvy. Popisují-li události Angličané a Američané, jsou vedena subtilními přáními, která se stávají otcem myšlenky. Všeobecně se však vyhýbají problematice vzniku a zrání nacismus. Toto období se většinou odbude jako zmatená mezihra, za hlavní rys je vydávána sžíravá touha starého Německa po pomstě a z toho odvozené působení „silných dějinných sil“ a „iracionalismu“, nakonec dvou polovičatých a ve své podstatě bezvýznamných pojmů.
Strohé odbytí problému rozmachu nacismu se dá odvodit ze dvou faktorů.
- Za prvé je to období dějin, který zahrnuje období, kdy se vylíhnul hitlerismus, je obtížný pro svou komplexitu. A s tímto se nedají psát žádné dobré filmové scénáře.
- Za druhé se zdá, jako by bylo záměrně bráněno vypracování detailní analýzy, protože by snad někdo mohl odhalit víc, než je zdrávo. Pravda, že nacisté nebyli hříčkou náhody, by mohla vyjít na světlo.
Teze této knihy staví na faktech uvádějících, že v období patnácti let (1919–1933) fušovaly angloamerické elity do německé vnitřní politiky s cílem dosáhnout vzniku extremistického reakcionářského politického hnutí a tato hnutí pak postavily jako šachovou figurku do své intrikami protkané šachové partie.
A máme tu vypuknutí hospodářské krize na Západě v roce 1930 a příval hlasů voličů, kteří dali hlas národním socialistům. Tady předávají liberální dějepisci štafetu ekonomům, kteří jsou známí tím, že krizím vůbec nerozumí (anebo spíš nechtějí rozumět, pozn. překladatelky). A ti pak vrhají míč zpět historikům, kteří mají nakonec poslední slovo v rozsáhlých a útrpných tirádách, týkajících se vzestupu nacistů k moci.
Jakmile se vynořila tato téměř religiózní antisemitská sekta na konci I. světové války v převleku politické strany (NSDAP) a vytvořila akceschopnou strukturu, věnovaly jí britské elitní kluby stálou pozornost a přešly roku 1931, kdy se Výmarská republika dostala do krize a začala se rozpadat k tomu, aby ji polooficiálně schvalovala a nakonec skončil tento vývoj maskovaným objetím s nacistickými kruhy ve 30. letech. Tím není řečeno, že si Hitlera vymysleli Angličané. Nicméně vytvořili podmínky, za kterých mohl fenomén nabírat na síle, a Anglie se rozhodla národní socialisty finančně podporovat a podporovat vyzbrojování Německa s vyhlídkou, že pak bude snadnější s německou politikou manipulovat.
Bez systematické a pilné "ochrany" ze strany angloamerických elit, současně posílené o Sovětský svaz, by žádný Vůdce a nacistické hnutí nevzniklo. Politická dynamika nacistické strany vděčila za svůj úspěch všeobecné nestabilitě v Německu, která byla vytvořena zcela uměle. Vznik tohoto vraku hospodářství však umožnil nakonec z angloamerických finančním elitám a firmám na Wall-Streetu vytlouct pro sebe to nejlepší.
Těmi kluby a elitami míním etablované a historicky dlouhou dobu udržovaná bratrstva, která ovládala anglosaský Commonwealth. Tyto byly jsou složeny z dědiců bankovních dynastií, zástupců diplomatických sborů, rodových kast, vysokých důstojníků a vládní aristokracie, kteří jsou stále pevněji propojení a vytvářejí složité konstitucionální pletivo „moderních demokracií“.
Tyto kluby jednají, vládnou a pěstují vzájemné vztahy a vytvářejí ideově kompaktní oligarchii, do které kooptují vybrané příslušníky střední třídy, kteří jsou využíváni jak filtr mezi oligarchickou třídou a lidským "materiálem", určeným pro kanóny válek. Tyto příslušníky střední třídy nelze nazvat jinak než zbabělci.
Segmentované voličstvo v parlamentních demokraciích představuje vrstvu, která však ve stávajícím volebním systému šanci prosadit svou vůli volebním aktem. Jedná se o nejsubtilnější model oligarchické vlády, kdy oprávnění voliči nemají možnost podílet se na výkonu moci. Jejich účast na volbách a jakási politická angažovanost není ničím jiným, než přemluvením voličů k nutnému „konsensu“. Tímto souhlasem dají nakonec voliči, aniž by si toho byli vědomi, souhlas k důležitým rozhodnutím, která byla přijata zcela někde jinde před volbami.
Historie, která je popsána v této knize, je historií britského impéria, které vytvořilo kolem roku 1900 ze strachu před rostoucím vlivem Německa tajný plán na gigantické obklíčení eurasijského kontinentu. Hlavním cílem tohoto titánského obležení bylo zabránit vytvoření aliance mezi Německem a Ruskem. Pokud by se tyto dvě země spojily v těsném hospodářském a politickém „objetí“, argumentovaly vůdčí síly této strategie, byly by schopny svými zdroji, lidským potenciálem i vojenskou silou ohrozit trvání britského impéria. Tímto odůvodněním vedla Británie výjimečnou kampaň za roztržení Eurasie, kdy byly povolány do služby impéria Francie, Rusko a nakonec i Spojené státy, aby bojovaly proti Německu.
Je potřeba, aby si západní země uvědomily a měly neustále před očima, že existuje ještě něco horšího než nacismus, a tou je hydra angloamerických bratrstev, pro které je rutinou vzkříšení jakékoli obludy, která rozpoutá plameny války. A že bojový pokřik a bitvy mezi pohany a zneužitými, proti sobě štvanými náboženskými skupinami mají posloužit pouze k dosažení imperialistických cílů elit.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!