- Konflikty v Sýrii, Iráku a na Ukrajině, války v Africe;
- postavení žen a mužů v ozbrojených konfliktech;
- východní Asie a evropská bezpečnost, globální a regionální trendy v mírových operacích a rozvojové výzvy v nestabilních států;
- přehledy vojenských výdajů, výroba zbraní a mezinárodní obchod se zbraněmi;
- světové vojenské nukleární síly s přehledem každé z devítky nukleárních států;
- íránský jaderný program a multilaterální kontrola zbraní a odzbrojení;
- důsledky vypuknutí nákazy virem Ebola;
- smlouvy o obchodu se zbraněmi, multilaterální zbrojní embarga a režimy kontroly vývozu.
Součástí je i přehledné shrnutí 10 let vývoje ozbrojeného násilí. Souhrn globálního indexu míru a rozsáhlých příloh, dohod o kontrole zbrojení a odzbrojení.
Základní trend: Zbrojit a ještě více zbrojit
V roce 2015 se ukázalo, že situace je v celosvětovém měřítku velmi neklidná. Regionální konflikty po celém světě nutí země zbrojit. Růst mezinárodního napětí nezůstal bez pozornosti dokonce ani v relativně klidných a tichých státech. Podle odhadů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum problémů míru (SIPRI) se po snižování vojenských výdajů během posledních pěti let trend obrátil a a za zbraně se opět více utrácí. Jen za rok 2015 se celosvětový objem nákladů na zbrojení vyšplhal na 1,68 bilionu dolarů, což představuje nárůst ve srovnání s loňským rokem o 1 %.
Čína se zařadila na druhé místo žebříčku, zvyšuje své výdaje na 215 miliard dolarů a drží 7,4 % z celkového objemu světového zbrojního trhu. Náklady na výzbroj s každým rokem rostou méně. Čína zbrojí úměrně svému zpomalení hospodářského růstu, ale i tak podle odborníků bude ještě dlouho držet své postavení ve špičce. Země aktivně rozvíjí oblast vojensko-průmyslového komplexu a vyvíjí vlastní vojenské technologie, ale také spolupracuje s jinými státy. Momentálně jsou Číňané nejvíce úspěšní v letectví.
Na třetím místě se z hlediska nákladů ukázala Saúdská Arábie, utratila v roce 2015 za zbraně 87,2 miliardy dolarů. Dnes to představuje 5,2 % z celkového světového objemu zbrojních výdajů. Kvůli poklesu cen ropy došlo k omezením v rozpočtu a náklady na výzbroj se snížily. Tyto zbrojní výdaje nicméně ve srovnání s ostatními zeměmi zaujímají největší podíl v rozpočtu země – 13,7 %. V letošním roce stát požadovat peníze nejen na boj s rebely v Jemenu, ale navíc i k účasti ve válce proti ISIL.
Rusko se v roce 2015 pohybovalo na čtvrté příčce. Devalvace rublu a pokles cen ropy vedly ke snížení vojenských výdajů až na 66,4 miliardy dolarů. Podíl zbrojních výdajů na federálním rozpočtu je stále vysoký – 5,4 %. Velká část finančních prostředků byla zaměřena na nákup nových zbraní a vylepšování stávajících systémů. Něco stálo i vedení bojových akcí v Sýrii.
Východní Evropa začala zbrojit
Dynamika ostatních zemí je dost turbulentní – jedny státu zvedly vojenské výdaje (podíl na HDP) v důsledku vlivu cen ropy, ostatní je zase snížily. Přetrvává trend zvyšování vojenských kapacit, protože státy se obávají svých sousedů. Náklady většiny zemí Evropy klesly kvůli poklesu kurzu eura vůči dolaru. Ale země východní Evropy, včetně těch sousedních s Ruskem, začaly mnohem více utrácet za zbraně, neboť se obávají ohrožení ze strany Ruska. Polsko zvýšila své meziroční zbrojní výdaje o 22 % na 10,5 miliard dolarů, Rumunsko o 11 %, Slovensko o 17 %, Lotyšsko o 14 %, Litva o 33 %. U zemí v postsovětském prostoru je meziroční zbrojní nárůst v nákladech Ázerbájdžánu (+8 %) v souvislosti s růstem napětí v konfliktu s Arménií o enklávu Náhorní Karabach.
Nejistá mezinárodní situace nutí zvyšovat vojenské rozpočty i v jiných částech světa. Státy Latinské Ameriky stále častěji používají svoji vojenskou sílu v boji s organizovaným zločinem a drogovými kartely. Vojenské výdaje Mexika v roce 2015 vzrostly o 3,6 % a dosáhly téměř 8 % z celkového rozpočtu země. Je pravděpodobné, že by své výdaje zvýšily i ostatní státy, pokud by se pokles cen ropy tak výrazně neprojevil na příjmech národních rozpočtu. Propad kurzu měn a tržeb za ropu je největší u Venezuely, Brazílie a Ekvádoru.
Zbrojní náklady většiny afrických zemí jsou závislé na exportu ropy, a také se všeobecně ukázal pokles. Konflikt na Blízkém Východě přiměl severoafrické státy zvýšit vojenské výdaje na 17,9 miliardy dolarů (+2,1 %). Z důvodů posilování Číny jako hegemona regionu a komplikované situace v Jihočínském moři začali více utrácet na výzbroj i další asijské země – Indonésie (+16 %), Filipíny (+25 %) a Vietnam (+7,6 %).
Dnešní svět je stále více podobá sudu prachu - roste výroba a prodej nových zbraní, a do tohoto procesu je vtahováno stále více zemí. Podle SIPRI v posledních pěti letech mezinárodní obchod se zbraněmi vzrostl až o 14 %. Při této vysoké dynamice si nejvyšší tempo dovozu zbraní drží relativně malé státy. Vietnamský dovoz zbraní tak například vzrostl sedmkrát. Dodávky zbraní do Iráku se meziročně zvýšily o 83 %, do Kataru 279 % a do Mexika o 331 %. Podle odborníků je kurz je nastaven na zbrojení a tento trend bude pokračovat i v následujících letech.
Zdroje:
SIPRI Yearbook 2015
SIPRI Yearbook 2015 summary
Гонка вооружений: кто кого обогнал в 2015 году
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!