Ze zemí Blízkého východu je třeba probrat poslední důležitou zemí, kde nejprve prohráli Britové, pak Rusové a nakonec USA. O Afghánistánu jsme psali důležitý analytický článek v roce 2014 s prorockým názvem Západ prohrál další válku: rekapitulujme Afghánistán. Píše se rok 2017, válka Západu je v této zemi prohraná definitivně, i když v korporátních médiích slavně vítězíme, nebo alespoň neprohráváme. Ale to bylo za korporátního nacisty Goebbelse také a také tomu po bitvě Stalingradu už nikdo nevěřil. Proto je dobré tuto čtyři starou rekapitulaci provést znovu a celou kapitolu této imperialistické ozbrojené intervence uzavřít.
Je logické, že Západ musel na svůj neúspěch nějak reagovat, což rozebral článek Po prohrané válce v Afghánistánu následuje informační embargo. To se psal rok 2015 a jak vidět, nic nového pod sluncem není ani v roce 2017. Nebudeme řešit Trumpovy starosti s válkou v této zemi, ani vítězství Talibánu, ani osud US-základen, které tady budou možná ještě další desetiletí. Západní demokracie nechce úplně ztratit tvář a musí také vysvětlovat udiveným vojákům a platičům NATO, že tak nějak vyhráli, i když vlastně prohráli. Podívejme se jen na dvě věci. Jaké ztráty tato válka přinesla USA, jak doma tak v tomto regionu. Celkové náklady na válku v USA najdete ve statistikách v citovaném článku rekapitulujícím prohru v Afghánistánu.
Obchod s bílou smrtí
Mezinárodní pobočka OSN zvaná United Nations Office On Drugs and Crime (UNODC) vydala zprávu o zničujícím dopadu války v Afghánistánu na pašování a výrobu omamných látek. V dřívějších článcích jsme citovali zprávu z roku 2013 a nyní se podíváme na 5 let dalšího vývoje. Začneme oficiální statistikou úmrtí Američanů na heroin. V USA je od doby vítězné demokratizace v Afghánistánu počet mrtvých na předávkování heroinem šestkrát vyšší.
Porovnejme tuto statistiku v průměrným nárůstem všech úmrtí narkomanů v USA. Z grafu je jasně vidět základní nepoměr daný nárůstem smrti z heroinu, který je třeba vysvětlit.
Pro vysvětlení sáhněme do ročenky UNODC za rok 2016 (World Drug Report). Statistiku do roku 2013 najdete ve výše uvedeném článku o Afghánistánu. Nová data vypadají následovně.
A pokud někoho zarazí rok 2001, tak to je rok, kdy Afghánistán kompletně ovládl islámský Talibán a podle Koránu zakázal produkci a pěstování omamných drog v zemi. A fundamentalisté to vzali opravdu od podlahy, což ukazuje statistika. Demokratický vývoj země pod okupací Západu ukazuje zbytek dat. Ve zprávě se uvádí, že výroba opia se v roce 2016 zvýšila o 43 procent. Potenciální hrubá hodnota opiátů v roce 2015 dosáhla 1,56 miliardy dolarů, což odpovídá přibližně 7,4 % hrubého domácího produktu Afghánistánu (HDP). V roce 2016 se kultivace opia zvýšila o 10 procent proti roku 2015. Jižní a východní regiony, které zahrnují provincie Helmand, Kandahár, Uruzgan, Zabul a Daykundi, dodávají celkem 59 % celkové produkce. Helmand se stal provincií produkující nejvíce máku, následoval Badghis a Kandahár. A nyní se podívejte na mapu US-základem v zemi podle provincií z roku 2010. Nová mapa na internetu není, ale jistě se nějak zásadně nezměnila.
Jaká náhoda! Největší přítomnost ozbrojených západních demokratů je v jižních a východních regionech země, kde je zároveň největší produkce heroinu na světový, a tedy i na americký trh. Mohl bych přidat poetické fotky, jak vojáci NATO pochodují mezi rozkvetlými máky. Ale někdo by to mohl označit v epoše studené války a korporátního fašismu za falešné zprávy. Tak raději přidám poslední statistiku citované agentury OSN, která ukazuje podíl této země na světové produkci opia, a tím i heroinu.
Takže to shrňme. NATO a USA chrání největší produkci heroinu na světě a jejich vojáci jsou koncentrováni v provinciích, kde je tato produkce soustředěna ze 60 %. Afghánistán je vzkvétající ekonomika, která dělá málem 10 % HDP z výroby, distribuce a prodeje drog. Neoliberálně viděno je to jistě v pořádku, že HDP země roste a je celkem jedno, jak roste. USA jsou zemí, kterou porazilo afghánské opium, alespoň podle tohoto amerického článku. Poslední tabulka z roku 2015 ukazuje americkou celkovou spotřebu legálních oblbováků v porovnání se zbytkem světa.
A je dobré vědět, že 80 % heroinistů začalo s farmaceutickými opioidy pořízenými na lékařský předpis. Takže farmaceutické koncerny kvůli zisku legálně zamořují USA vlastními opiáty a tím připravují Američany na to, aby se stali heroinovými feťáky. A pak utěšeně roste jejich zisk, včetně amerického a afghánského HDP. Komu se to zdá divné, nechť si klikne na heslo opiové války, protože podobnou koloniální politiku praktikovali Britové v Číně během druhé poloviny 19. století. Takže vítězství demokracie v Afghánistánu systematicky ničí celý svět, nejen USA.
Zničit zemi jde, ale vyrabovat její suroviny nejde
Normální úspěšná koloniální válka obsadí zemi a pak ji někdy i po celá staletí drancuje, jako to dělaly imperiální velmoci až do poloviny 20. století všude po světě a nyní v tom tak či onak pokračují. Trump se rozčiluje, že po Pentagonem "vyhrané" a tedy prohrané válce nejsou Spojené státy schopny tuto zemi vyrabovat. Tak se na to podívejme blíže. Za prvé, je co rabovat, protože první geologický výzkum Rusů v 80. letech bohatství země celkem dobře zmapoval. Nový výzkum proběhl za pomocí moderních metod do roku 2013 a na následující prezentaci najdete přehled nerostného bohatství v zemi.
Jednoduše řečeno, v této zemi je asi za 1 bilion dolarů nerostného bohatství, zejména vzácných kovů nutných do mobilů, dále zlato, lithium atd. Ale okupanti všeho druhu to nemají u vyhraného Talibánu dobré, pokud by se pokoušeli něco těžit. Průmyslový podnik zničíte jednou raketou. A nyní se podívejte, kdo bude doopravdy těžit z nerostného bohatství země, pokud se jí podaří někam vyvézt málo rozvinutou afghánskou dopravní sítí.
Mapa ukazuje hlavní těžební koridory a jejich napojení na dopravní síť, kterou chce země budovat pomocí různorodých investic. První odhady ukazují, že pro zprovoznění těžby a základní infrastruktury země je třeba asi 20 miliard dolarů. Ty zaplatí Čína, Írán a Indie, které se už dávno domluvily s modernizovaným US-Tálibánem, který zemi dobyl na Rusech s pomocí CIA a nyní zde bude po porážce Američanů znovu vládnout. A nyní se podívejte na hlavní tahy budovaných železnic ze země.
Je to jasné, kam nově stavěné železnice vedou, do USA nikoliv. Takže uzavřeme kapitolu nerostného bohatství. USA dobyla zemi pro sousedy, s nimiž nyní vede studenou válku. Kdyby Američané měli alespoň tolik rozumu jako imperiální Britové, tak by mysleli na to, že dobytou zemi je třeba také hospodářsky vyplundrovat, aby se zaplatily zbraně a mrtví vydaní v boji za tzv. "demokratizaci".
Strategické ropovody a plynovody
Poražená okupační vojska obecně viděno nemohou zajistit bezpečnost ropovodů a plynovodů. Ale skrze přítomnost na izolovaných základnách mohou docela dobře škodit, pokud trubky bude chtít používat někdo, kdo okupantům vadí. A to je asi jediný důvod, proč má další okupace Afghánistánu nějaký strategický smysl pro USA. Pokud ovšem do toho nepočítáme celkovou studeno-válečnou strategii obklíčení Ruska vojenskými základnami ze všech stran. Tak se podívejme, kdo se potřebuje s vítězným Talibánem domluvit, aby mu neničil trubky.
Žlutá ukazuje, že hlavním nepřítelem USA v tomto regionu je Čína. Jenže ta bere ropu a plyn přímo z Ruska a její hlavní plynovod z Kazachstánu obchází Afghánistán od roku 2009 a jde přímo do Číny. Také hlavní plynovod z Turkmenistánu jde do Číny mimo Afghánistán, a to přes Kazachstán. Takže těmi zeměmi, jež lze efektivně vydírat zavřením kohoutků, jsou Indie a Pákistán s ropovodem a plynovodem TAPI, který se staví a kvůli kterému se mimo jiné vede i válka v Sýrii. Viz náš článek z roku 2013 (Fakta o Sýrii XI. aneb Kdo válčí a proč). Turkmenistán je exportem zásadně závislý při dodávkách do jihovýchodní Asie na trasy přes Afghánistán, proto se domlouvá s etnicky spřátelenými Uzbeky v Tálibánu. Jenže Indie se domlouvá se svým nepřítelem Pákistánem, aby druhá část TAPI z Iráku šla přes tuto zemi do Indie. Celkový přehled obou plánovaných tras TAPI je zde.
Pak není třeba ropovod z Afghánistánu, i když by byl dobrý jako druhá větev a Turkmenistán chce dodávat do jihovýchodní Asie hlavně zemní plyn. Pákistán začal provádět částečně nezávislou politiku na USA a ekonomicky se zásadně sbližuje s Čínou, která má zájem na dodávkách ropy a plynu z Íránu. Všechny tyto země jednaly s Tálibánem a dohody jsou asi uzavřeny, protože Tálibán neútočí ani na trubky, ani na těžební zařízení citovaných zemí. Tálibán aktivně bojuje proti mezinárodnímu terorismu, aby ze země dostal wahabitskou Al-Kájdu. Tito zahraniční žoldnéři jsou a budou trojským koněm Západu, jako je tomu v Sýrii. Pokud by se USA a Západ rozhodly v Afghánistánu škodit, nic nevadí, trubky TAPI půjdou z Íránu do Indie přes Pákistán. A tato trasa plynovodu se už také efektivně buduje, viz náš článek z roku 2013 (Irán postižený západním embargem dokončuje plynovod do Indie).
Závěr
Válka Západu v Afghánistánu byl a je strategický nesmysl, který navíc nese znaky spolčení s globálním zločinem prodeje drog. Viz předložené argumenty.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!