Druhé pokračování série Studená válka Západ-Rusko ukázalo matrixový svět daný mediální manipulaci webových vyhledávačů. Ty kopírují vidění světa daného Ruskem nebo Západem (Vznik třídně uvědomělé umělé inteligence). Tím vznikl systém umělé reality zvaný simulákrum, protože vytváří neexistující umělý svět zdání. Simulákrum reálného světa daného na ruský nebo západní způsob je on-line modelováno podle třídního a studeno-válečného zájmu té či oné umělé inteligence.

Ale umělá inteligence je mýtus, protože existuje pouze díky činnosti lidí. Média tvoří novináři, které v epoše studené války manipuluje triáda korporátního fašismu známá z prvního dílu. Proto je třeba zjistit, jaký je rozdíl mezi státně placeným propagandistou a presstitutem. Politruk je v době studené války celkem vážené a dobře placené zaměstnání. Totální mobilizace státní propagandistické mašinérie je samozřejmou věcí už nejstarších dob. Tzv. „zájem státu“ (raison d´état) představuje v době studené války základní doktrínu pro státní média.

Vládní propagandisté USA a Ruska jsou už ve válce

Nemá smysl zlobit se na zaměstnance RT News, Sputniku či Hlasu Ameriky, Rádia Svoboda či Svobodné Evropy, že dělají své státem placené zaměstnání pod cenzorním a mocenským dozorem tajné služby a vládní administrace. Státní úředník pracující jako politruk může mít větší nebo menší možnost svobodného vyjadřování, ale pracuje ve státem vlastněném propagandistickém aparátu, který žije z daní občanů. Tyto prostředky dostává politruk v mediální instituci skrze vládní rozpočet. Jednou politruk lže na vítězné notě, což byl většinový případ západní propagandy do roku 1989. Jindy většinově lže na prohrané vartě, což je nynější situace vládních západních médií. Pro ruská propagandistická média platil opak, tedy prohraná varta do roku 1990 a vítězné tažení RT News a Sputniku po roce 2010. Tento stav ovšem Západ mocensky neunesl a jeho odveta eskalovala do nové fáze studené války.

Americká vláda otevřeně zrušila ústavní svobodu slova v zemi tím, že využila pro cenzuru ruských vládních médii staré a nepožívané zákony platné pro válečný stav. Od 17. 10. 2017 se ruské vládní propagandistické stanice typu RT News musí v USA registrovat na Ministerstvu spravedlnosti jako tzv. „zahraniční agent“. USA vyhlásila jako první a zcela jednostranně horkou informační válku Rusku. Tato registrace znamená, že pracovníci stanic jsou sledováni jako nepřátelské osoby a je na ně legálně činěn estébácký nátlak. Rusové odpověděli na vyhlášení války podobným způsobem o dva měsíce později a přijali podobný zákon jako USA. Tím byla oficiálně zahájena studená info-válka mezi oběma velmocemi, která se změnila na přímou konfrontaci. Ta zatím běží jen ve vládních propagandistických médiích. Znamená to, že na propagandistické frontě politruků už běží místo studené války horká válka, protože je dána oficiálními zákony obou zemí. Propagandisté a státní zaměstnanci Ruska byli jako první oficiálně prohlášeni za nepřátelské agenty. USA tedy rozpoutaly první kolo studené války, protože jako první zrušily ústavní svobodu projevu slova pro politruky RT a Sputniku. Rusko následovalo USA a pro americké propagandisty v Rusku udělalo totéž.

Mediální srážka dvou korporátních systémů vlády

Korporátní fašismus znamená, že jedno promile vládnoucí elity v USA a v EU propojilo moc korporací s politiky v triádě moci dané korporacemi, politiky a bankstery. Tato úzká skupina lidí v rozsahu jednoho promile populace řídí pro osobní zájmy státní aparát skrze jim oddanou skupinu aparátčíků a korporátní nomenklatury. Tito poskoci korporátního fašismu pracují v převleku státního zaměstnance. Jde o strukturu tzv. „deep state“, viz příslušné heslo na Wikipedii nebo naše heslo pro články na e-republice.

Informační válka tvoří první fázi studené války a její měkká fáze teď už končí. Je to doba, kdy se lidé v Rusku i na Západě mohli plošně oblbovat neoliberální ideologií. Vinou vlastní nedostatečnosti politického myšlení, občanské odvahy a kritického úsudku lidé masově obětovali své vlastní či skupinové zájmy pro zájmy korporátně fašistického jednoho procenta, a nakonec jen jednoho promile. K vývoji měkké propagandy v USA viz zejména překlad článku Jak Republikánská strana 30 let oblbuje Spojené státy. V Rusku skončila měkká propaganda neoliberalismu okamžitě po zavedení rusofobie na Západě. Ta vznikla po porážce korporátního fašismu západní provenience, který se uplatňoval v Rusku po roce 1990. Západní forma korporátního fašismu měla pro Rusy tyto základní mínusy.

  • Západ využil ideologii neoliberalismu v Rusku k faktické demontáži státu.
  • Dostal za facku bez jakýchkoliv investic ohromné surovinové zdroje.
  • Za stejnou facku dostal obrovský a ničím nechráněný ruský trh.
  • Jelcinovo Rusko až do sebezničení podporovalo zahraničně-politickou linii neoliberalismu hnaného systémem globálního korporátního kapitalismu.
  • Po rozpadu SSSR přišlo Rusko skoro o všechny zahraniční trhy.
  • Po ekonomickém vyhladovění země a faktickém přechodu na dolarovou ekonomiku začal útěk mozků a střední třídy, který prohloubil již tak značný demografický pokles obyvatel.
  • Rusko bylo jednostranně odzbrojeno a muselo rozpustit svůj vojenský blok.
  • Vítězný blok protivníka zůstal jako světový policajt globálního neoliberálního kapitalismu.
  • Nastoupilo státní dluhové otroctví západním banksterům vymáhané skrze likvidaci všech dostupných zdrojů země. Viz příklad Řecka, které tento boj prohrálo.

Tyto body by vedly ke zničení ruské státnosti, což ovšem žádný Rus nemůže nechat jen tak, pokud v sobě má alespoň nějakou spirituální jiskru. Proto nad západní formou korporátního globálního kapitalismu zvítězil Putinův systém národního korporátního kapitalismu. Tím vznikl zásadní rozdíl mezi oběma režimy korporativní vlády, který popisuje článek Rozdíl mezi korporátním kapitalismem a korporátním fašismem. Proto jsme ve studené válce obou současných forem korporátního kapitalismu. Mobilizace obou typů korporátníhio kapitalismu už začíná mít vojenský charakter skrze zahájené proxy-války. Oba režimy postupně přechází do fašistické formy korporátního kapitalismu. Ten likviduje demokracii skrze tzv. "boj proti terorismu", "boj proti fake news" a aktivním šířením rusofobie. Druhá strana zase produkuje nenávist k tzv. "proradnému a morálně zdegenerovanému Západu" .

Skrytá válka korporátních presstitutů

Západní forma korporátního fašismu prohrála jednu velmi důležitou, ne-li dokonce rozhodující bitvu. Rusové z 80 % podporují Putina a z velké části jsou volky nevolky nuceni souhlasit i s jeho správou korporátně-kapitalistického modelu zdejší oligarchie. Nyní je jasné, kde vznikla sorta korporátních presstitutů a proč tvoří mediální předpolí nové studené války. Horká válka ve státní propagandě postihla a eliminovala politruckou propagandu Ruska i USA. Po pravidelných mediálních vojácích musí nastoupit do frontového předpolí žoldnéři a nájemní pisálkové korporací. Dnes se sdružují v různých neziskovkách a jiných dobročinných lži-organizacích. Jejich úkolem je pokračovat v mediální válce tam, kde skončila státní propaganda zablokována horkou válkou a neutralizací propagandistů jako státních agentů. Presstituti pracují v dané zemi přímo pro korporace, které je platí prostřednictvím nastrčené sítě veřejno-právních organizací. Jejich činnost kryje příslušná státní nomenklatura „deep state“. Je jasné, že role presstitutů musí být v něčem odlišná od role placených státních propagandistů. Shrňme v bodech způsob korporátně-fašistického lhaní provozovaný korporátními mediálními žoldnéři.

  • Nejsou státní úředníci, proto hájí zájmy korporátní fašistické triády pouze nepřímým způsobem.
  • Schovávají se za svobodu slova a projevu, kterou zneužívají ke korporátní propagandě jednoho či druhého studeno-válečného bloku.
  • Zneužívají humanitární agendu k podpoře proxy-válek, které vede jejich korporátně-fašistický blok na cizím území skrze lokální války a etnické či náboženské konflikty.
  • Vytvářejí zdání zdánlivě neutrální hodnotové škály, kde už nejsou vidět skutečné fašistické zájmy korporátní triády.
  • Liberalismus menšin slouží presstitutům jako nástroj pro zastření skutečných politických a sociálních konfliktů v napadené zemi.
  • Organizují stejně jako kdysi komunistické režimu tzv. "lidovou frontu" liberálně a demokraticky orientovaných spolků, iniciativ a hnutí, které bez hlubší reflexe spontánně přijímají korporátní ideologii.
  • Dlouhodobě a cíleně ovlivňují průběh všech typů voleb v dané zemi či bloku zemí.
  • Urychlují nebo naopak destruují činnost normálních občanských sdružení a skupin v dané zemi tak, aby sloužily cílům vypsaných danou korporátní triádou a jejími zájmy.
  • Vytvářejí nátlakové skupiny v momentu, kdy daná globální kleptokracie Západu nebo Ruska potřebuje skrze privatizaci, dluhovou spirálu a jiné nástroje zničit opačný ekonomický či státní sektor.

Operační pole presstitutů je v současné studené válce velmi široké. Tito korporátní žoldnéři působí v šedé zóně mezi válečným stavem dnes již deklarovaným pro státní politruky a mezi klasickými demokratickými občanskými organizacemi působícími jak na Západě, tak v Rusku. V horké válce odpovídá presstitutům postavení privátních žoldnéřů a příslušných polovládních organizací, jako je například bývalý americký Blackwater alias stejná žoldnéřská firma zvaná Academi. Jejich role velmi dynamicky a aktivně doplňuje roli třídně uvědomělých vyhledávačů, kterou jsme popsali v minulém díle.

Jak působí korporátní mediální žoldnéři v praxi

Skrze pseudo-demokratické štěky a aktivní finanční a jinou kooperací s byrokratickou nomenklaturou "deep state" propadlému neoliberalismu vznikl na Západě mylný dojem, že jsme se narodili a že umřeme jako patentovaní demokrati. Proto také musíme být rusofoby, kteří se narodili a kteří umřou jako ne-demokrati. Tím zavedena diabolizace a démonizace Jiného, který nese jako obětní beránek nenávist zblblé populace. V Rusku vzniká stejný dojem silné demokracie činností "deep state" napojeného na národní a nacionální ideje dané ruským patriotismem a ideály pravoslavného křesťanství. Jeho východní spasitelná role převedená do politiky působí jako idea křesťanské Rusi, která tvoří nové centrum tzv. "třetího Říma" po zániku Římské a Byzantské říše.

Křižácká válka obou exponentů korporátního fašismu je tedy ideologií globálního neoliberalismu a křesťanského nacionalismu. Západní gayové, lesby, třetí pohlaví a klasická rodina tvoří jednu šťastnou a společně manipulovanou korporátně-fašistickou domácnost živenou drobky spadlými ze stolu jednoho promile. Druhá strana třímá prapor křesťanských hodnot a civilizace, které spojila s demokratickými hodnotami posbíranými ve staletém procesu sbližování Ruska se Západem. Obě strany vedou současnou křižáckou válku hlavně skrze média a skrze proxy-války na ostatních kontinentech.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!