V posledních dnech byla doslova „vyrobena“ nová záminka ke vzniku „velké války“ hrozící přerůst ve válku světovou a pro lidstvo doslova konečnou. Tak, jak je již v některých kruzích na Západě zvykem, bude veřejnosti předkládán nezvratný důkaz o pachateli a současně odůvodnění k rozpoutání takové války, tentokrát ukazování prstem na mapě, odkud z íránského území byly údajně vystřeleny rakety na saúdskoarabská ropná pole. Po dřívějším přinášení prášku v pytlíku či ručních malůvek apod. do OSN jako nezvratných důkazů k následné agresi USA a jejich „koalice ochotných“ vůči dalším zemím jde tedy o pokračování ve stejné praxi. Jedinou výhodou tentokrát je, že tím prstem lze označovat pokaždé poněkud jiné místo. Původně to ale byl údajně útok dronů, zaručeně íránských. Teď zase raket, rovněž íránských. Již nyní je zřejmé, že celé tvrzení je „likely probably“, tedy obvyklý blábol. Pojďme se tedy podívat na celou záležitost blíže.

Je nesporné, že někdo napadl saúdskoarabská ropná pole. Původně ohlašované obrovské škody vyžadující asi půlroční opravy se již zmenšily na opravy do konce září t. r. Zřejmě tak ztroskotají pokusy o značné navýšení cen ropy a následně i PHM, neboť kromě chuti k tomu nebude důvodu.

Chceme-li seriózně zvažovat, kdo mohl být původcem tohoto útoku, k němuž se mimochodem přihlásili jemenští Húthiové, opusťme úvahy na téma záměrně nesprávně položených otázek, jakými jsou:
a) čí zbraně k útoku posloužily a
b) odkud byl vůbec útok veden.

Jde o to, že ačkoliv příslušné zbraně mohly být i íránské, dovozovat z toho, že šlo o útok z íránské strany je stejné, jako kdyby nám někdo připisoval veškeré teroristické útoky Semtexem ve světě jen proto, že se tato výbušnina vyrábí u Pardubic. A má-li mít otázka, odkud byl útok veden, nějaký smysl, je třeba nejprve prokazatelně určit, jakým prostředkem byl vůbec veden. Tedy drony, jež mohly přilétnout odkudkoliv, nebo raketami, jejichž odpal a dráhu lze snadněji ověřit?

Ponechávám k úvaze čtenářům, co asi dělaly v době útoku drahé americké Patrioty nainstalované v Saúdské Arábii. A pokud nic, tak proč.

Budeme-li vážně uvažovat o tom, kdo mohl zaútočit na saúdská ropná pole, položme si nejprve historickou praxí ověřenou otázkou „Cui bono?“ (Komu ku prospěchu?) a postupujme dále vylučovací metodou. Tak tedy:

1. Když uvážíme, že Irán by nesmyslným a nic neřešícím útokem na ropná pole v Saúdské Arábii přivolal na sebe útok USA, Izraele a dalších z koalice ochotných, a to za situace, kdy se hovořilo o uvažovaném jednání íránského prezidenta Rúháního s Trumpem v souvislosti se zasedáním OSN v New Yorku, můžeme si Írán ze seznamu podezřelých rovnou vyškrtnout.
2. Húthiové pomocí dronů - bez znalosti jejich vojenského vybavení se to vyloučit předem nedá, pochybnosti ale přetrvávají. K jakýmkoliv alespoň předběžným závěrům je třeba bezpečně znát druh prostředku, kterým byl útok veden.
3. Další z operací pod falešnou vlajkou realizovanou Izraelem po dohodě s USA (a možná dokonce i s vedením S. Arábie)? Jaký by to mělo pro aktéry význam?
a) Pro USA zvýšení cen ropy a tím i větší výnosy z prodeje dolarových poukázek na ropu pro ty, kteří jsou ještě ochotni ji za dolary vůbec kupovat. Tedy pokus o oddálení definitivního defaultu USA.
b) Způsob, jak překazit případná jednání Trumpa s Rúháním (viz stejné pokusy před jednáním Trumpa s Kimem). Mimochodem, tento záměr se ještě před dopsáním tohoto článku zdařilo realizovat, z avizovaného jednání nebude nic.
c) Netanjahu měl doma před volbami. Pokud v nich nevyhraje, hrozí mu doma soud a uvěznění za jeho předchozí aktivity. Volby v Izraeli následně proběhly a docílená volební plichta mu žádné velké záruky do budoucnosti nedává, pokud by se znovu nestal premiérem.
d) Rozpoutání velké války, a to i za cenu zničení Izraele by odpovídalo i záměrům na založení světového panství vycházejícím z Talmudu a tedy záměrům té skupiny, jež z jeho učení vychází.
e) Vytvoří to konečně americkými neocony tolik hledanou příležitost nejen k udržení americké přítomnosti na Blízkém východě, nýbrž i k rozpoutání války s Íránem, která nezůstane jen válkou lokální. Umožní jim to současně postavit Trumpa před dalšími prezidentskými volbami před výběr mezi špatným a ještě horším řešením.
f) Saúdská Arábie sama žádnou politiku neprovádí, jako vazal USA jen poslouchá pokyny a koná.
4. Krom toho ještě existuje poněkud smělá spekulace v tom smyslu, že vyřazením části těžebních kapacit ropy v Saúdské Arábii dojde k zúžení dalšího využití dolaru ve světě. To by byla pravda, pokud:
a) způsobené škody na ropných polích by byly výrazně vyšší, než ve skutečnosti jsou a
b) by Írán touto cestou chtěl zvýšit poptávku po své ropě ve světě a nechtěl zakalkulovat do svých úvah nebezpečí svého následného napadení ze strany USA a Izraele. Pak by totiž Írán též žádnou ropu nikomu nedodával. Dokonce ani stávajícím odběratelům ne. Takže toto Írán určitě ve svém zájmu neudělal.
5. Spojovat s touto akcí Čínu či Rusko je pak již úplný nesmysl. Kromě průkaznosti zjištění v takovém případě to především vůbec neodpovídá jejich zájmům v tomto regionu, právě naopak.

Shrnutí:

  • Z provedené eliminační metody na otázku „Cui bono?“ (Komu ku prospěchu?) se jako nejpravděpodobnější zatím jeví možnost další „operace pod falešnou vlajkou“ za účasti amerických neoconů a Izraele, ať již v tomto či v obráceném pořadí.
  • Pro americké neocony by to mělo ještě jednu výhodu v tom, že se blíží další prezidentské volby v USA a že Trump, který slíbil voličům „přivést jejich chlapce ze Sýrie a Afghánistánu domů“, je neocony současně tlačen do dalších válečných dobrodružství (po Ukrajině přišla na řadu Venezuela, nyní zase Írán). Pokud se Trump nechá vtáhnout americkými neocony do další války, nesplní své předvolební sliby. Pokud se do ní vtáhnout nenechá, budou ho neoconi a američtí demokraté obecně prohlašovat za “slabého prezidenta“. (Nakonec snahy opozice u nás stavět prezidenta M. Zemana do podobných situací, byť v jiných souvislostech, jsou realizovány podle stejné brožury i jejích autorů.)
  • Z neustále se opakujících dalších pokusů o rozpoutání velké, resp. světové války je zjevné, že američtí neoconi jiný způsob, jak odvrátit svoji porážku, nevidí, a proto budou tyto pokusy stupňovat i nadále, dokud budou hráči na světové scéně. Nadále tedy riskujeme den ode dne nebezpečí vypuknutí nové světové války. Tomu mohou zamezit voliči, a to jak v USA, tak i v dalších zemích, kde mají své též přisluhovače, ČR nevyjímaje. To, že to někteří občané stále ještě (raději) nevidí, neznamená, že takové naše ohrožení neexistuje. Právě naopak. Slepotou části našich občanů či rozšířeným ovčáckým syndromem naše ohrožení stále roste, a to spolu s každým dalším pokusem neoconů o rozpoutání nové války.
  • Nebezpečí vzniku „velké války“ hrozí ale bezprostředně. Je proto nutné konat bezodkladně, byť zatím (do nejbližších voleb v jednotlivých dotčených zemích) jen provizorně. Z tohoto důvodu je třeba přivítat iniciativní návrh Vladimíra Putina přednesený při jednání se saúdským korunním princem Mohamedem bin Salmanem, kdy vyzval k provedení objektivního vyšetřování útoku na saúdská ropná zařízení, k němuž došlo 14. září t.r. Nelze totiž nejdříve střílet kolem sebe a pak teprve zjišťovat, kdo měl být pachatelem útoku a tedy i cílem střelby. Krom toho tento návrh otupí počáteční horlivost „horkých hlav“ a přibrzdí snahy neoconů o rozpoutání válečného konfliktu na Blízkém východě.


Obecně platí, že čím dříve skončí přítomnost USA v tomto regionu, tím dříve zde dojde k možnosti uspořádat vzájemné vztahy mezi tamními státy. Má to jen jednu vadu na kráse. Pro USA by to znamenalo definitivní konec petrodolaru.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodno-cena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!