Slušelo by se napsat něco málo o těch prezidentských volbách v USA. Kdo sledoval průběh nejen podle naší „nestranné“ ČT a dalších sdělovacích prostředků hlavního proudu jistě si všiml do očí bijících nesrovnalostí. Ostatně podivnosti byly znát i v tom našem mainstreamu. V jednu chvíli to leckde vypadalo na jasné vítězství Trumpa, sečteny ¾ hlasů, náskok 15 %. Následovalo několikahodinové „mlčení“, sčítaných hlasů nepřibývalo, zřejmě se komise v několika státech věnovaly nočnímu odpočinku. A pak najednou se objevilo, že sečtených hlasů není 75 %, ale 60 % a Trump nevede o 15 % ale o 1 %. A na cestě jsou korespondenční hlasy - někde možná dodnes. Také jsme byli týdny před volbami dopředu informováni, že v korespondenčním hlasování drtivě zvítězí Biden. Mezi Trumpovými voliči je asi doložitelně více analfabetů. Nehledejme za tím hned nějaký podvod, to by bylo šíření fake news, konspiračních teorií a proruského narativu. V zemi hvězd a pruhů by se něco takového mohlo stát maximálně jednou za 10 let. Na rozdíl od Běloruska, Ruska, Venezuely, Číny a dalších zemí, které kupodivu nejsou dosud ovládány svobodu, pravdu a lásku přinášející tajnou službou Spojených států.

Nesrovnalosti v průběhu voleb by se daly doložit třeba nějakými screenshoty z tzv. oficiálních zdrojů, ale co by to změnilo? Leckdo si pamatuje volby v USA „Bush vs Gore“ z roku 2000. O vítězi rozhodl Nejvyšší soud USA poměrem hlasů 5 republikánských soudců vs 4 demokratičtí soudci pro budoucího vítěze války v Iráku a strůjce dodnes trvající války v Afghánistánu, republikána Bushe mladšího. Kdo by si o té taškařici chtěl něco přečíst, může příští rok trávit veselým čtením literatury faktu s bohatými odkazy o jedné z klíčových postav hlasování na Floridě Katherine Harris, která byla v konečném důsledku odpovědná za dohled nad volbami státu a ověřování jejich výsledků, přestože byla spolupředsedkyní Bushovy kampaně na Floridě. Kromě toho, tehdejším guvernérem byl Jeb Bush, bratr kandidáta na prezidenta George W. Bushe. O tom, jak někdo mohl volit a někdo ne, někde se sčítalo a někde se sčítat přestalo, některé korespondenční hlasy byly sčítány a pak vyřazeny, je možno si přečíst ZDE a ZDE, a konečně si můžete přečíst článek v Mekce svobody NYT či dokonce vše završující zprávu „NORC Florida Ballots Project“ mediálního konsorcia The Times, The Wall Street Journal, The Tribune Company, The Washington Post, Associated Press, The St. Petersburg Times, The Palm Beach Post a CNN ZDE a ZDE a ZDE.

Každopádně jedno mají tehdejší a dnešní volby společné. Kdyby něco takového proběhlo v České republice, ranila by nás z toho mrtvice, natolik je to v našich zeměpisných šířkách vzdáleno pojmu "spravedlivé volby". A kdyby něco takového proběhlo v Rusku, naši reportéři v České televizi by se z toho na místě pokakali v přímém přenosu. A to těsně před tím, než by vyhlásili podporu svaté válce euroatlantické civilizace proti barbarskému Východu.

O těchto volbách však náš velký znalec New York Times, vizionářský ředitel a mluvčí říše Elfů, (tj. říše udatné anonymní Havlovy mládeže, líhni to budoucích kádrů, která v rámci svého svazáckého úkolu monitoruje náš web podobně jako mnohé další, které nezapadají do jedině správné protiruské linie), Bohumil Kartous, v životě neslyšel, ač Timesy používá podobně jako všichni prestituti jako etalon poctivosti a zjevené pravdy, kterou má ovšem podle svého vystupování ZDE v malíku. Z toho je vidět, jak satrapové opírají svou moc spíše o fanatické následování Impéria, nikoliv o jeho poznání. To není překvapující, mnozí kádři komunistické strany v době, kdy měla zajištěnu vedoucí úlohu v Ústavě, se sice oháněli Marxem a Leninem, ale ani je nečetli, natož aby je pochopili. Impérium má raději věrnost než moudrost. Lhostejno zda je to impérium sovětské nebo americké.

Proto nečekejme nějakou revoluci v Čechách. Bude-li nějaká změna v Systému, započne mnohem pravděpodobněji v USA než v Čechách, a to zdaleka nejen pro mocenskou disproporci mezi ČR a USA, ale mnohem spíše proto, že je v nich mnohem bohatší myšlení než u nás. U nás stačí být věrný virtuálnímu Impériu, znalostí netřeba, poslouchat třeba. Stačí žvanit o tom, kterak čtu Guardian a New York Times, podobně jako v minulosti mávat Marxem a Leninem, ale číst a chápat, to se nehodí. Jenom žvanit je také mnohem pohodlnější. Člověk potom zvládne více funkcí, což prezentuje více služby vlasti a vděčnému národu. Pro takové analýz netřeba.

Naopak pro toho, kdo má analýzy rád, aby mohl pochopit současnost, může se s výhodou ohlédnout zpět do minulosti. Bonusem pohledu na prezidentské volby v USA mezi Bushem a Gorem je, že už jsou 20 let za námi, bylo provedeno mnoho analýz a následky jsme viděli na vlastní oči (např. 9/11 2001 a následné zločinné války), zatímco důsledky letošní volby nás teprve čekají, přičemž seriózních rozborů se už nemusíme pro pokročilost demokracie a nestrannost svobodných sdělovacích prostředků vůbec dočkat. Natolik se totiž ukáží zbytečnými. Kdo by co analyzoval, když tu máme už dnes jasný názor prezentovaný napříč politickým spektrem od CNN přes Fox News po ČT jako jedna žena, jeden muž a nebinární osoba, že?

Fandi, ale zůstaň člověkem

To mě přivádí k myšlence, že se zabýváme něčím, co nemá takovou hodnotu, jak se zdá. Někdo fandí Trumpovi, a považoval by za vítězství, kdyby dosáhl přepočítání a následného vítězství ve volbách. Jenže vítězství takového nevoliče z ČR je poněkud jiného druhu, než vítězství voleného Trumpa. Po pravdě řečeno nevidím vůbec žádnou spojitost. A aby toho nebylo málo, tak nevidím ani spojitost mezi vítězstvím Bidena a případnou radostí českého nevoliče. A aby toho ještě nebylo málo, nevidím důvod k radosti ani smutku, kdyby příštím premiérem byl Pirát Bartoš. Nebo zůstal Babiš. Není to nakonec téměř jedno?

Sice považuji současnou vládu pod vedením Babiše za možná nejlepší od roku 1989, ale americký válečný šrot musí kupovat jak Babiš, tak Bartoš. V případě Bartoše bychom dostali nádavkem pravidelný pořad v hlavním vysílacím čase České televize "Milion chvilek nenávisti", který by tak poskytoval odpovědi na nedělní Otázky Václava Moravce. Jinak nějakou dramatickou odchylku od našeho nekriticky proamerického postoje nečekejme. Snad až na pomníky, to ano. Můžeme očekávat výstavbu vkusných památníků amerických vojáků zachraňujících českou Plzeň před hordami Rudé armády a také pomník obětem v řadách 23. pěší divize Americal U.S. Army při osvobozování komunistické vesnice My Lai. Samozřejmě doložený nejnovějším "objektivním" bádáním našeho ÚSTRKu přesně tak, jak jsme u něj zvyklí. Naši dnešní bojovníci proti včerejšímu komunismu se toho nebojí a jdou vpřed jak pomsty hrozný val. Piráti prostě představují jen jiný díl telenovely české demokracie pro všechny, a pro některé zvlášť.

Stejně jako v USA údajně levicoví demokraté přepadají jiné státy minimálně stejně pohotově, jako to dělají pravicoví republikáni. Život s Bartošem v Čechách a Bidenem v USA v čele exekutiv prostě lepší nebude. Kdo čeká opak, bude zklamán, i když nevylučuji lokální zlepšení, na povolební euforii je to poněkud málo. Život má své jiné radosti a mnohá trápení, mezi něž pro drtivou většinu světa skutečný Biden ani Bartoš nepatří. To jen klika kolem nich si přijde na malé přilepšení příslušných korýtek. Nějaká ta funkce, nějaký ten grant, sem tam nějaká lavička či jiné umělecké dílko, milion sem, miliarda tam.

Demokracie

Stojí vůbec současná demokracie za takovou hysterii? Nemyslím. Co je na tom tak světoborného a pro život lidský důležitého, střídají-li se u moci v Čechách Topolánek s Nečasem, Zemanem či Babišem? Záměrně pomíjím Klause a jeho amnestii pro privatizační soudruhy. To je jiná (banánová) liga.
Co tedy světu lidského přineslo střídání Reagana s Bushem nebo Clintonem? Co špatného, co tu před tím nebylo, vládnutí Trumpa? Jaké vítězství pro svět, který panák přepadne a ožebračí jiné národy a nařídí válku a loupení ve prospěch svůj či korporací? Možná je Bush větším zločincem než Clinton, ale kdo a čím to poměří?

Soudobá demokracie Západu funguje tak, že lidé z pozadí korumpují herce v popředí, kterým se bůhvíproč říká „politici“. Skutečnými vládci jsou tak nevolené korporace, mafie, mnohé mocné rodinné klany, případně náboženské organizace, které ostatně často fungují na podobné bázi. V popředí káží charismatické osobnosti, v pozadí se sčítá mamon a vliv. Narušitelé tohoto stavu v podobě Babiše či Trumpa musejí být zlikvidování a zatraceni. Vynechání jednoho článku, resp. sloučení korumpovaných a korumpujících v jednu osobu či skupinu ostatním nevyhovuje. Tím ovšem není řečeno, že systém Babiš či Trump je lékem. Maximálně tak přechodovou fází k něčemu jinému. Každopádně systém antiTrump a antiBabiš za záchranu nestojí. Je zaměřený na kapitál, kdo maže, ten jede, kdo nemaže, nezaslouží si nazývat se homo sapiens, člověkem rozumným.

Vize

Bude-li tedy inaugurován Biden, k radosti není důvod. Odhlédneme-li od toho, že by tomu pánovi slušely spíše důchodcovské bačkory a rybářský prut než post „nejmocnějšího muže na planetě Zemi“, jak je servilně titulován v médiích člověk, který neví „dne ani hodiny“. Ostatně tak jako každý jiný.

Důvodem k radosti naopak bude, až nezvítězí jen ten který jednotlivec, ale idea spravedlivějšího uspořádání soužití lidského. Nikoliv neoliberální idea soužití množiny sobců, která si hrdě bude říkat národ, ač jí nic, vyjma jazyka, nespojuje. Nikoliv vláda panovníků a rodin. Nikoliv vláda korporací. Tuto Zemi člověk nepostavil a tak jí také nemůže vlastnit. Přijde den, kdy to lidé pochopí a zkují své meče v radlice.

Pochopí, že zlo přesahuje jednu generaci, skončí kapitalismus, vláda kapitálu a začne vláda člověka. Pochopí, že je nutné zlikvidovat zbraně hromadného ničení právě proto, že jsou to zbraně hromadného vraždění a to nikdy není a nemůže být spravedlivé. Pochopí, že původcem války je nepřátelství, a původcem nepřátelství je pýcha. Pýcha, která nás všechny, nebo naše potomky, uvrhne do doby kamenné. Snad není tak smělé očekávat, že přestaneme šířit nenávist k jiným státům, k jiným lidem, k jiným národům. Snad to není nemožné. Tehdy začne nový svět.

Možnosti

Ovšem, nejsem tak naivní. Něco tak zdánlivě jednoduchého, jako že naši politici a naše veřejnoprávní média přestanou šířit nenávist, je vlastně bez zásahu shůry, bez nějakého mimořádného zázraku nemožné. Jenomže tak jako nemožně padlo prolhané impérium Sovětského svazu, tak padne i to dnešní, impérium tzv. Západu. Nebudeme světovými lídry, nebudeme iniciátory, natolik normalizace započatá v 70. letech minulého století a trvající dodnes zdevastovala naši inteligenci, zničila invenci a intelektuální potenciál. Můžeme se však na změnu připravovat. Skutečná změna, nikoliv jenom ta pseudovolební, může přijít dřív, než si myslíme.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!