Společnost Ecovative dostala podporu 17 milionů dolarů na rozvoj materiálu se stejnými vlastnostmi jako plast, který je však vyrobený z bílých vláken mycelia. Mycelium je největší živý organismus na Zemi. Prostřednictvím mycelia, které se skládá z rozvětvených vláken zvaných hyfy, absorbuje houba živiny z okolního prostředí. Mycelium je udržitelný „zelený“ materiál a lze jej zařadit do kategorie biologických materiálů.

Biologický materiál je definován takto: „Materiál, z něhož lze alespoň jednu ze složek biologicky pěstovat a je plně obnovitelný“. Příběh projektu Ecovative Design začal v roce 2006, kdy Gavin McIntyre a Eben Bayer dostali nápad vytvořit nový materiál z mycelia vypěstovaného na zemědělském odpadu. Po ukončení studia se zaměřili na rozvoj své myšlenky a svou společnost založili v roce 2007. Společnost Ecovative se v obalovém průmyslu začala prezentovat jako ekologická alternativa k polystyrenu. Společnost Dell byla jedním z prvních výrobců, kteří začali používat jejich typ obalů pro své počítače.

Proces výroby „plastu na bázi hub“, tzv. Myco Foam, je následující: Ecovative sbírá zemědělský odpad, jako je sláma, kukuřičné slupky nebo čočkové lusky od místních výrobců. Odpad je sterilizován a zaveden do mycelia a směs je umístěna do forem ve tmě. Po dobu pěti dnů mycelium roste, vytváří síť drobných bílých vláken zapletených do substrátu a kolem něj, vyplňuje veškerý dostupný prostor a vytváří pevnou strukturu. Výsledný materiál se jenom vyjme z formy a vysuší, aby se zastavil růst mycelia a produkce hub. Je to výborný nápad, zejména nyní, kdy zasílání všeho zboží přímo zákazníkovi je na strmém vzrůstu.

Háček je v tom, že zemědělského odpadu je čím dále tím méně. Nejvíce to pociťujeme u nás, v Evropě, ale trend je celosvětový. Suché počasí snižuje úrodu slámy používané jako přídavek krmiva a stelivo, ceny sena letí nahoru a u menších stád hrozí zemědělcům prodělek. Nedostatek slámy je součástí širšího problému, tedy nižší úrody obilovin v celé Evropě a dalších důležitých pěstitelských regionech. Kombinace sucha a nejvyšších červencových teplot od roku 1881 snížila úrodu slámy v Německu.

Nejde však jen o slámu. Jde o organickou hmotu jako takovou. Ona prostě nebude. Podívejme se na lesy, ze kterých se těží a odváží úplně všechno, a pak se někdo diví, že když se z chráněné oblasti Šumava bere méně, lesy tam vypadají lépe. Jak říká Dušan Utínek: "...vyšetřit je třeba nejen generálního řiditele lesů Ing. Szóráda, Ph.D., ale celou soustavu SZL (Státní zkázy lesů - pozn. edit.) a všechny kontrolní orgány, které si za dohled nad dodržováním zákonů platíme”. Aby se lesy zachránily, nemělo by se brát nic, naopak přidávat hnojiva a hlavní stopové prvky. V londýnském parku ponechávají stromy na původním místě, aby se organická hmota neztrácela.


Tlení


Zeleň mizí pod nohama návštěvníků, kteří se ze strachu vyhýbají ostatním mimo cesty kdysi vyznačené a upravené. Takhle to vypadá v parcích velkoměst, kde je zákaz vstupu na soukromá golfová hřiště, dokonce i veřejná hřiště a ostatní zeleň podlehla kdysi výstavbě nyní osiřelých nákupních center.


Cesty 1


Cesty 2


Nejvíce postižená místa je nutno ohradit, někde snad pomůžou větve jako zátaras:


Cesty 3


Zátaras 1


Četl jsem studii o záchraně olivového sadu zjištěním, že chybí kombinace několika stopových prvků, a to nejde o fosfor, o jehož cyklu a brzkém nedostatku se začíná psát. (Pro případné šťouraly oznamuji, že vím, že fosfor není stopový prvek, už z názvu hnojiva NPK.) Ještě moje babička na cestě k záhumenku “přičapla” aby dusík a fosfor nebyl ztracen, i když asi nevěděla, že fosfor byl objeven právě destilací moče. V horečné touze získat zlato ze všeho co bylo žluté, německý alchymista Hennig Brandt v roce 1669 našel touto metodou místo kamene mudrců svítící hmotu bílého fosforu.

Od té doby jsme civilizačně pokročili. Po více než 350 letech z něj umíme vyrábět bomby a handgranáty a přítom si myslíme, že můžeme nastolit ekologickou společnost. Ovšem bez odstranění “khaki” ze spektra zelené nebudeme nikdy ekologičtí. Když se kdysi mluvilo o schopnosti náplní chladícího oběhu ledniček zničit ozonovou vrstvu, říkalo se, že kdyby měl každý Číňan ledničku, ozonová vrstva by zmizela. Zatím ozon máme, i když mizí pro výrobu měkkých plastů, do kterých balíme naše milované střelné zbraně.


Pouzdro


Ale vraťme se k další organické hmotě, třeba papíru. Platí, že kdyby každý obyvatel na Zemi spotřeboval stejně toaletního papíru jako občan USA, už dávno bychom neměli stromy. Protože jeden každý občan USA spotřebuje týdně 2 balíčky toaletního papíru. To je asi 100 000 000 denně a při průměrné váze 227 gramů na roli je to 22 700 tun papíru denně. Tedy jenom ve Spojených státech je to 27 000 stromů denně. Většina takto použitého papíru jde do moře, kde vytváří mrtvé zóny.

A kdyby jenom hajzlpapír. Více než 75 % populace, tedy nějakých 5,6 miliard lidí, žije v městech, z nichž některé stahují živiny z okruhu o poloměru více než 150 km, přičemž odpad nejde zpět na pole. Z polí mizí organická hmota, načež, jako třeba u nás v Kocourkově, budou zemědělské podniky pokutovány za škody, které eroze způsobí stavebním objektům.

Ovšem naše potrava a vyměšování nejsou jedinými příčinami úniku organické hmoty. Uhlí, jako organickou hmotu sice staršího data a metamorfovanou, používáme na výrobu všech výbušnin, ostnatých drátů, nervových plynů a špionážních družic. Organickou hmotu z mrtvol zvířat zasažených viry a velkou část mrtvých lidí pálíme. Někde z preventivních důvodů, jinde z náboženských. Jedna zajímavost z Indie, kde milosrdní lidé nenechali trpět posvátné krávy a na jejich poslední cestu jim dali “ulehčující” medicínu. Po čase se zjistilo, že jistý druh supů vymírá. Bylo to proto, že tento druh supů žral pouze játra mrtvol a v těch byla koncentrována právě ta ulehčující medicína. Cyklus života a smrti v přímém přenosu.

Dovedli jsme spálit miliony těl hovězího dobytka. Proč? Protože byla potencionálně smrtící potravou. Jak k tomu došlo? Člověkem nekonzumovatelné části jatečných těl se suší a drtí na prášek, který se používá jako přísada do krmiva pro... hovězí skot. Kráva či býk tak dostane BSE konzumací kontaminovaného krmiva pocházejícího z poražených jedinců téhož druhu a je hotovo. Abnormální priony se rozšíří nekontrolovatelně, protože pokud se jalovice či býček nakazí, když je jim jeden rok, obvykle nebudou vykazovat známky BSE, dokud se nedožijí alespoň pěti let.

Poslední dobou museli zemřít na hranici také norci s covidem. Podle většiny odborníků nás čeká pravděpodobná epidemie z milionů současně nemocných prasat, či viróza původem od slepic, které dnes tvoří 70 % světové populace všech ptáků, a jejich vyřazení z jídelníčku. Kate Jonesová, šéfka oddělení ekologie a biologické rozmanitosti na University of London označuje vznikající infekční nemoci přenášené zvířaty za „rostoucí a velmi významnou hrozbu pro globální zdraví, bezpečnost a ekonomiku“. V roce 2008 Kate Jonesová a tým vědců identifikovali 335 nemocí, které se objevily v letech 1960 až 2004, z nichž nejméně 60 procent pocházelo z divokých zvířat. Jak říká David Quammen, autor knihy Spillover: Animal Infections and the Next Pandemic: "Pokáceli jsme stromy; zvířata zabijíme nebo v klecích posíláme na trhy. Narušujeme ekosystémy a setřásáme viry z jejich přirozených hostitelů. Viry hledají nového hostitele. Často jsme to my.“

Lidé tvoří 30 % hmotnosti všech savců, dalších 60 % jsou chovná zvířata, určená převážně k lidské konzumaci. Jsme tedy pro viry vysoce lákavá kořist a čím více nás bude, tím budeme lákavější…

Zdroje:

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 600 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!