“Dešťová voda všude na Zemi je kvůli tzv. věčným chemikáliím nebezpečná k pití.”

Perfluoráty (PFAS, aneb C{sub8}HF{sub15}O{sub2}) je skupina zhruba 4500 chemických látek vyrobených člověkem, které se v přírodě nevyskytují. Říká se jim "věčné chemikálie", protože v životním prostředí přetrvávají desítky let. Jejich kumulativní účinek na lidský organismus je znám díky mnohaleté práci Lindy Birnbaumové. Tyto látky se díky své schopnosti odpuzovat mastnotu i vodu používají v celé řadě spotřebních výrobků, včetně papírových a lepenkových obalů na potraviny, textilií, kosmetiky a elektroniky. Zdravotní rizika spojená s expozicí těmto látkám byla podrobena rozsáhlému výzkumu. Jsou katastrofální. Nyní je potvrzeno, že expozici těmito chemikáliemi je vystaven každý na naší planetě, protože jejich molekuly jsou schopny proniknout do cirkulace vody z oceánů do mraků, deště a tedy nejen povrchové vody, ale po čase je jistě detekujeme také ve vodách podzemních, vzhledem k vysoké perzistenci PFAS a jejich schopnosti nepřetržitě kolovat v hydrosféře, včetně aerosolů emitovaných z oceánů. Je životně důležité, aby bylo používání a výroba PFAS rychle omezeno, ještě lépe naprosto zakázáno.

Pesticidy jsou chemické látky určené k ochraně rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům. Lidé jsou vystaveni pesticidům používaným v různých prostředích včetně domácností, škol, nemocnic a pracovišť. Nejvíce ohroženi expozicí těchto látek jsou děti, vzhledem k negativnímu působení na vývoj nervového systému.

Nejznámějším pesticidem je glyfosát a z něj odvozené přípravky. Vzhledem k různým interpretacím důkazů o potenciálních zdravotních rizicích expozice glyfosátu, velkým obavám veřejnosti z rizik expozice a hlášeným rozdílům v toxicitě různých produktů s glyfosátem provádí NTP další výzkum glyfosátu a jeho formulací. Už jenom to, že EU zakázala jejich použití k desikaci, tedy předčasnému ukončení vegetativního cyklu, můžeme posoudit, že je něco shnilého ve státě glyfosátovém. Moje soukromé přesvědčení, že za alergií na lepek se skrývá alergie na glyfosfáty, se možná nikdy nepotvrdí, ale asi také nevyvrátí.

Dioxiny jsou většinou vedlejšími produkty průmyslových postupů. Vznikají při různých spalovacích procesech, včetně nesprávného spalování komunálního odpadu a spalování odpadků, a mohou se uvolňovat do ovzduší při přírodních procesech, jako jsou lesní požáry a výbuchy sopek. Téměř každý živý tvor byl vystaven působení dioxinů nebo sloučenin podobných dioxinům (DLC). Dlouhodobá expozice je spojena s poškozením imunitního systému, vyvíjejícího se nervového systému, endokrinního systému a reprodukčních funkcí. Přísné regulační kontroly hlavních průmyslových zdrojů dioxinů snížily emise do ovzduší o 90 % ve srovnání s úrovní v roce 1987.Více než 90 % expozice lidí dioxiny pramení z především konzumace potravin, zejména živočišných produktů, kontaminovaných těmito chemickými látkami. Dioxiny se vstřebávají a ukládají v tukové tkáni, a proto se hromadí v potravinovém řetězci. Dlouhodobé následky můžeme pozorovat ve Vietnamu, kde se stále rodí děti zdeformované po válečném použití bojové látky “ Orange”. I v něm byly dioxiny jako vedlejší produkt, což ovšem není omluva. Barbarské metody genocidy zanechaly své stopy, nejenom v neustále funkčních nášlapových min. Dioxiny se zatím nezahrnují do jedů navždy, ovšem jejich odbourání mimo letištní prostory bývalých amerických základen ve Vietnamu se nikdo moc nevěnuje.

Radioaktivita je jev, při němž dochází k vnitřní přeměně složení nebo energetického stavu atomových jader, přičemž je zpravidla emitováno vysokoenergetické ionizující záření.

V době ostřelování jaderné elektrárny ukrajinskými vojáky, nejspíše s naváděním ze zahraničí je třeba mluvit o hrozbě válečného použití radioaktivního zamoření. Kdysi jsem vytvořil petici na podporu ICAN a narazil jsem, slušně řečeno, na nezájem. Jakoby málokdo chápal, že všechny změny se dosahují malými kroky i před těmi velkými revolucemi. Ale znova ji dávám do oběhu, aby se třeba jiný dal inspirovat.

Část problémů spojených s radioaktivním nebezpečím je popsána ZDE. Jenom se zmíním o nedostatku odborné diskuze o malých jaderných monoblocích (SMR), které jsou prezentovány jako řešení energetické krize. Horst Geckeis, který vede Institut pro ukládání jaderného odpadu na Technologickém institutu v německém Karlsruhe, poznamenává, že se "často předpokládá", že konstrukce SMR budou produkovat méně radioaktivního odpadu.

Práce týmu Lindsay Krallove nyní poskytuje "zásadní informace", které toto tvrzení vyvracejí. Závěrečný posudek zní: “Odpad produkovaný reaktory SMR může daleko převyšovat odpad produkovaný v současnosti provozovanými lehkovodními reaktory." Krallová se setkala mezi vývojáři, tvůrci politik a dalšími výzkumníky se znepokojivým postojem, že se není třeba zabývat odpadem z SMR, dokud nezačnou odpad skutečně produkovat. “Myslím, že to je velmi nerozumné, protože nemůžeme předpokládat, že víme, jak s těmito odpady nakládat, protože jsou tak odlišné od toho, s čím jsme zvyklí nakládat dnes,” říká L. Krallová. Vzhledem k vysoké radiační toxicitě by geologická úložiště pro odpad z malých modulárních reaktorů měla být pečlivě vybírána v rámci důkladného procesu umísťování, uvedli autoři. Na druhé straně vývojáři necítí potřebu se tímto problémem zabývat, jak říká jejich předák Ewing. "Nejsme to my, kdo provádí tento druh studie," řekl. "Prodejci, tedy ti, kteří navrhují a dostávají federální podporu na vývoj pokročilých reaktorů, by se měli starat o odpady a provádět výzkum, který může být přezkoumán v otevřené literatuře."


Lidsay Krall Nuklar Waste

Lindsay Krall

To je podle mne v kostce odpověď v diskuzi o kapitalismu. Já nic, já muzikant. Ať si ty kouřící kamna vyřeší kupující. Já jsem jen vynálezce. A tak jsme na tom se vším. Chceme zelenou revoluci bez míru, spotřebu omezíme lokální nukleární válkou. Přitom první a skutečně zelenou revolucí vládnoucí elity neodstranily hladovění milionů lidských bytostí, naopak. Náš nejbohatší přítel, Saúdská Arábie, bombarduje vyhládlé nejchudší sousedy. A denně startují letouny ze všech koutů impéria a shazují bomby. Napalm, Agent Orange, kazetové, fosforové, biologické...

Nejde o otázku politické levice či pravice. Jde o otázku rozumu či debility, podlehnutí drogám všech forem, či zachování rozumu. To, co se nyní děje, není pokus o snížení populace na Zemi. Je to závod o to, kdo o několik dní či vteřin přežije rychle se blížící konec civilizace „našich hodnot“.

Doporučené:

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!