Komentovat politické dění na domácí i celosvětové scéně je čím dál obtížnější. Politika, v níž se nacházíme a kterou bychom mohli nazvat politikou českou a politikou našich přátel, našich spojenců, čím dál více připomíná myšlenkové „bohatství“ vládnoucí garnitury 50. let minulého století. Vládnoucí garniturou přitom nemyslím jen prezidenta Klementa Gottwalda a generálního tajemníka Komunistické strany Československa Rudolfa Slánského, ale celou volně organizovanou skupinu lidí od umělců přes novináře po bdělé občany požadující tvrdé tresty pro narušitele pořádku. Hlásali, že rozvracet svojí republiku si nedají a proto musí ten či onen z kola ven, tedy do vězení nebo na šibenici.
Dnes kreténismus vládnoucích v lecčems za tehdejší dobou pokulhává, ale jinde zase předčí trapnost tehdejších aktérů o několik oslích délek. Zatímco tehdejší propaganda „budovala mír“, ta dnešní bezostyšně připravuje válku. A to ne ledajakou. Podle našeho generála se musíme připravit na zapojení České republiky do války atomové. Prý nám s tím hodně pomohou americké letouny F35, ale nesmíme spoléhat jen na ně. Musíme kompletně přezbrojit, dozbrojit a předzbrojit. Dohnat a předehnat. Kdo nejde s námi, jde proti nám. Atomových bomb se nelekejme, na množství nehleďme, jdeme vpřed, jak pomsty hrozný val.
Ano, i přes ořezání důchodů, nedostatek léků pro plebs, snižování reálných mezd, dvoucifernou inflaci, snižování dostupnosti pošt, dopravy a lékařské péče budeme kupovat americké vrtulníky, americká letadla a vozidla pěchoty za stovky miliard, a přesto to bude málo. I když občané České republiky milující vládu, kterou si zvolili, a která svým občanům posunuje hygienická minima teplot a doporučuje geniální řešení dvou svetrů, navléknou svetry tři, nebude to podle všeho stačit. Budeme sice připraveni na atomovou válku s jadernou velmocí, ale k vítězství to pořád bude pravděpodobně málo. Těžko tedy říci, kdy bude dost. Pravděpodobně to bude tehdy, až se naše armáda nebude shánět po letounech, ale po pazourcích, ze kterých uvědomělý občan dovedně zhotoví oštěp na lovení potkanů.
Jak si momentálně stojíme?
Američané po morálním fiasku v Iráku utrpěli morální i vojenskou porážku v Afghánistánu. Svými sofistikovanými zbraněmi neporazili chovatele koz přepravujících se v Toyotách Hilux.
Jediným bonusem americké kampaně v Afghánistánu byla výroba heroinu pro (nejen) americké zákazníky. Porážkou americké armády v Afghánistánu skončila i produkce opia k výrobě heroinu. Za prohru je možné označit i misi US army v Sýrii, kde k obratu došlo po vstupu Ruska do konfliktu. Vypadalo to na totální porážku legitimní Asadovy vlády, zatímco nyní má Asad za podpory Ruska většinu Sýrie pod svou kontrolou, i když samozřejmě nadále zůstávají místa, kde syrskému lidu kradou ropu „pod mezinárodním dohledem“.
Po sérii porážek vsadili Američané na ukrajinské nacionalisty. To bude majstrštyk, mysleli si. Rusko! To bude "Drang nach osten" 21. století. To se to bude drancovat. Stejně jako všude, kde vítězí kapitál a prohrává rozum, životní prostředí a lidské vztahy. Jenže, ouha! Proti chytrým bombám a úžasným vozidlům pěchoty, na něž se tak těší naše armáda, nestojí žebráci s Toyotou, ale armáda s hypersonickým zbraněmi a dalším moderním vybavením.
Matka všech kontraofenzív selhala, postup na Moskvu se zadrhnul. Stěhujeme tedy naší vojenskou pozornost do Izraele, kde se vede válka více podle našeho a zejména amerického gusta. Tam se házejí na chudé lidi drahé bomby a s tím jsme na civilizovaném Západě spokojeni. Je v tom totiž taková tradice. Děly proti oštěpům, atomové, zápalné, kazetové, tříštivé či fosforové bomby proti podomácku vyrobeným zbraním teroristů. Schovat se pod sofistikovaný obranný deštník a na žebráky snášet oheň a síru. Již dávno neplatí komunistické pitomé heslo „Buduj vlast, posílíš mír“. Dnes si navlékáme podle návodu ostrovtipné předsedkyně zákonodárného sboru, inženýrky Pekarové, dva svetry a tím zasahujeme ruského diktátora na místě nejcitlivějším.
Ing. Pekarová, nejpřednější myslitelka našeho českého zákonodárného sboru
Čím více nám bude zima a čím vyšší budou ceny pohonných hmot, tím spíše dojmeme Putina až k slzám. Jsme v dobrých rukou, budulínek stojící v čele zahraničních vztahů s generály Řehkou a Pavlem připravují vítěznou atomovou válku. Celý svět je s námi, teroristé a Russáci neprojdou! Tedy celý civilizovaný svět. Včerejší kolonie do něj samozřejmě nepočítáme.
Koho by zajímal život či mínění Indů, Číňanů, Jihoafričanů, Arabů, Brazilců, Iránců a dalších národů, které zaostaly za vyváženou gender agendou a základem civilizace, komunity LGBTQXYZ? Žádného slušného člověka nezajímá, co si myslí Palestinci nebo Arabové, ne? Vždyť máme Izrael, ne? To je náš vzor demokracie, a když okupují Palestinu, oplotí Gazu, vypne Gazanům proud, zavře kohoutky s vodou, zablokuje dodávky potravin a navrch přihodí pár stovek tun bomb, jde o humanitární bombardování, které, pokud šlo o Srby, obhajovala i ikona našich demokratů, Václav Havel. Tedy nic nového, jsme v klidu. Naše chytré bomby na jejich hloupé hlavy nám žíly netrhají. Chce to prostě více a více zbraní a svět bude hned radostnější, veselejší a bezpečnější.
červeně země považující Hamas za teroristickou organizaci. Zeleně země, které NEpovažují Hamas za teroristickou organizaci
Moc mocných je umocněna nemocí bezmocných
Jsme tedy v moci lidí, kteří nás usilovně táhnou do války a vůbec se s tím netají. A dobří Češi volí vládu, která sem pozvala cizí vojska a která chystá válku (ale to se nesmí takto říkat, to smějí jen Oni. Když to řekl Vrábel, ukázalo se to být trestným. To proto, že naše vláda válku samozřejmě nechce.
V případě pochybností se soudce zeptá pana předsedy nebo soudruha prezidenta a už ví jak to je. Chcete válku? Ne nechceme, jen se na ní připravujeme, odpovídá soudruh prezident. A to je pořádný rozdíl, který když nepostřehnete dost bystře, prokurátor ostříž vás protáhne demokratickým soudním procesem. Ale nebojte se, déle než kauza „Čapí hnízdo“ trvat nebude.
Nikdo válku nechce, podobně jako vlády v Rusku, Číně, USA, Izraeli. Nikdo válku nechce, ale to „nechtění“ nás stojí stovky miliard. Mohli bychom vzhledem k produktivitě práce a pokroku zkrátit běžnou pracovní dobu, zvýšit příspěvky důchodcům, dětem, rodinám s dětmi, zlepšit péči výstavbou nemocnic – ale my musíme dělat radost zbrojařskému průmyslu. Musíme zbrojit na dlouhou!!! atomovou válku.
Tak, milí Češi, spěme dál.
Vstávat!
Podle vlivného think-tanku Foreign Affairs to s Ukrajinou vypadá na ručník.
Jde jen o to jak z toho ven. Vyvěšení trenýrek na našem Hradě se ovšem ztohoven nedostaneme. V současnosti nejde o nic menšího, než aby si Ukrajina zachovala svou státnost a byla schopna přejít do obrany území, které kontroluje. Na Krym, Donbas atd. nechť zapomene, neboť takový cíl není realistický ani jako strategická fata morgána. Tento americký think tank, na který zatím neprasklo, že jej řídí Putin, tak jako celou polovinu americké politiky doplňuje např. Wall Street Journal Vidí to dost podobně:
...sankce a kontroly vývozu brání Putinovu válečnému úsilí mnohem méně, než se očekávalo. Ruské obranné továrny zvyšují svou produkci a sovětské staré továrny překonávají západní továrny, pokud jde o tolik potřebné předměty, jako jsou dělostřelecké granáty.
Technokraté odpovědní za řízení ruské ekonomiky se ukázali jako odolní, přizpůsobiví a vynalézaví. Zvýšené ceny ropy, zčásti tažené úzkou spoluprací se Saúdskou Arábií, plní státní kasu. Ukrajina je naopak silně závislá na infuzích západní hotovosti
Tak trochu osamělý muž
Think tanky říkají, že už není důvod bojovat v této válce, Americký Kongres říká, že už nejsou peníze, a západní média neříkají nic (nepočítám ty české, těm to bude vždy trvat o něco déle). Ukrajinci se nechali vodit jak osli za mrkví. Ukrajina už není ve zprávách a není v rozpočtu. Pravda je taková, že Ukrajina se nikdy neměla hádat se svým přímým sousedem a vlastními rusky mluvícími občany.
Ukrajina si myslela, že s USA za zády si může dovolit všechno. Jak vidíme, nemůže. Ke stovkám obětí násilné revoluce v roce 2014 se přidalo několik set tisíc obětí. Tak je to prostě s násilím, které plodí zase jen násilí. Z bodláčí se jahody nesklízejí. Ukrajina si neměla nechat radit a provádět násilné převraty na Majdanu. Tehdy se revolucionářům zdálo příliš dlouhé roční čekání na proces přijetí do EU. Od té doby nepokročili a je to už 9 let. Tento násilný převrat se prostě neosvědčil. Jak řekl před desítkami let Henry Kissinger: „Být nepřítelem Ameriky může být nebezpečné, ale být jejím přítelem je fatální". Jako mnoho zemí před nimi, Ukrajina to zjistí tvrdě. Amerika nemá spojence, jen zájmy, a ty už se o Ukrajinu prostě nezajímají. Je konec.
Dobré a špatné zprávy
Pro Ukrajince a Palestince mám špatné zprávy. Ještě hodně bomb vám spadne na hlavu, zabije vaše děti a zmrzačí vaše vojáky (v případě Palestinců ovšem nejde o vojáky, ale o teroristy. Rozdíl a přesnou terminologii v Čechách definuje prokurátor ostříž a Rakušan).
Dobré zprávy mám naopak pro akcionáře korporací Textron, Lockheed Martin Corporation a General Dynamics Corporation. Americké vojenské korporace obsazují co do utracených peněz prvních 5 míst ve světovém žebříčku. Čísla vpravo jsou v miliardách dolarů ročních příjmů.
A dobré zprávy pro naše zbrojní čučkaře jsou ZDE
Pro dobré Čechy mám špatné zprávy. Válku jsme už dávno prohráli a teď přichází účet. Ten ovšem nebude jednorázový, ale naopak, český daňový poplatník bude přispívat k veselému životu majitelů zbrojařských firem mnoho a mnoho let. A bude za to vděčen, protože bude-li hůř, usmaží se v atomovém pekle. Když hodili bombu na civilní města naši demokratičtí přátelé, na Hirošimu a Nagasaki, rozbombardovali Irák, Sýrii, Vietnam, Koreu, a mnoho a mnoho dalších míst na zeměkouli, proč by ruský diktátor neshodil bomby na Prahu? Proč ne kinžálem na Čechy? Když na Ukrajince, proč ne na Čechy? Atombaba Drábová má pro strach uděláno. Jestliže se tedy chystáme na konflikt s atomovou velmocí, jak praví Řehka, buďme vděční za každé nové ráno. A přejme spokojenost našim zbrojařům, vždyť jsou to jistě dobří Češi jako my. Je sice pravdou, že Václav Havel přispěl z morálních důvodů ke zničení části slovenského vojenského průmyslu, ale to bylo v době, kdy prosazoval likvidaci vojenských bloků včetně NATO.
Pak mu to soudruh Soros vysvětlil (alespoň se tím chlubí ve videorozhovoru):
https://youtu.be/yaB7m8CoF-Y?si=UvFaSY0ZuO2rzgm6
A Václav následně za svého života o to více brojil pro NATO s americkým radarem v Brdech a nyní tančí radostí v hrobě nad americko-českou vojenskou smlouvou. Už nepohrdá „čecháčky“ jak je nazýval, ale je hrdý na své Čechy. A tak sice bude většině hůř, ale vyvoleným bude líp. Všichni jsme si rovni, jen některá prasata jsou si rovnější. A vo tom to je.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 750 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!