Keltský tygr ve vězení

Bývalého předního irského boháče vsadili za mříže


Anna Laletina

Listopad 6, 2012

Dne 2. listopadu byl až dosud nejbohatší Ir, šedesátišestiletý podnikatel Sean Quinn uvězněn. Sice se jedná jen o 9 týdnů a důvodem měla být snaha o ukrytí majetku v zahraničí, ale prostí Irové si myslí, že si to Quinn nezaslouží. Zásluhou jeho úsilí se irská ekonomika v letech 1990 až 2000 velmi pozvedla a dostalo se jí přízviska "Keltský tygr".

Quinnova obhajoba mimo jiné poukazovala také na "hospodářský zázrak" Irska v uvedených letech, na to, že Quinn se nikdy nevyhýbal placení daní a že ve své vlasti vytvořil tisíce pracovních míst. Jenže státní banka IBRC (Irish Bank Resolution Corporation) se na tomto zkrachovalém podnikateli snaží vymoci přes 2 miliardy jeho dluhu a soud se postavil na její stranu.

Již před tím si Quinnův syn odseděl 3 měsíce za zhotovení návodu, jak vyvést zahraniční aktiva rodiny v hodnotě 500 milionů eur mimo pravomoc irských bank.

IBRC jakožto bývalý věřitel na ně dostala právo v červnu 2012. Quinn se brání: "Zabavili moje peníze, mou společnost, uvěznili mého syna a nic nedokázali."

V tomto složitém případu se snaží zorientovat i žurnalisté.

Mezi dvěma Irsky

Tento farmářský syn zanechal školy ve 14 letech. Půjčil si 100 liber. Ty byly prvním kapitálem jeho budoucí říše, která měla odejít mimo Velkou Britanii, nejprve do sousedního Irska. V mládí prodával štěrk z rodné farmy a postupně rozšiřoval sortiment. Nakonec jeho společnost Quinn Group dospěla k pojišťovnictví, hotelovému podnikání a podnikání v zástavbě.

Na vrcholu své zdárné podnikatelské činnosti (rok 2008) byl v Irsku nejbohatším člověkem a ve Velké Britanii zaujímal dvanácté místo. Údajně měl majetek ve výši 4,7 miliardy eur.

Ještě v roce 2005 získal podíl v Anglo Irish Bank a v roce 2007 držel 28 % jejích akcií. Jenomže podíl v bance získal prostřednictvím Contracts for difference - v podstatě vsadil na konečnou cenu bankovních akcií. Uspěl by, kdyby stoupla. Jenže v roce 2008 cena akcií klesla. Navíc došlo ke krizi na trhu nemovitostí, z níž se už Quinnova společnost nevzpamatovala. Podnikatel si ještě vypůjčil několik miliard eur, ale neměl je z čeho splatit.

Ani jednání Anglo Irish Bank nebylo bezchybné. Na dluhy Quinna našla kupce, jenže v rozporu se zákonem začala dávat úvěry na nákup vlastních akcií. Bylo to odhaleno a stalo se to jednou z příčin krachu banky v roce 2009. Banka byla znárodněna a nyní funguje pod názvem Irish Bank Resolution Corporation.

V roce 2011 vyhlásil Quinn bankrot. Kdyby se to stalo ve Velké Britanii, znamenalo by to možnost návratu k podnikání za rok. V Irsku až za 12 let.

Irská banka dosáhla zrušení rozhodnutí belfastského soudu a začátkem roku 2012 byl uznán Quinnův bankrot. Od té doby se táhne jeho spor o úhradu závazků s IBRC.

Všechny tyto okolnosti pracující Quinnových závodů moc nezajímají. Zejména ne v chudých hrabstvích Fermanagh a Cavan. Vadí jim, že se s člověkem, který jim zajistil práci, jedná jako se zločincem. Samozřejmě se především obávají o svá pracovní místa. V obou hrabstvích už byly zorganizovány protesty požadující osvobození Quinna a vyřešení konfliktu s IBRC tak, aby následky neměly vliv na zaměstnance Quinn Group a na členy jejich rodin. Independent píše, že na bývalém Quinnově závodě ve Fermangh už byli propuštěni někteří vedoucí pracovníci, ale jejich nástupci nedokáží podle mínění pracujících zařízení dobře řídit.

Doba vazby byla Quinnovi zkrácena. Namísto v lednu bude propuštěn 22. prosince.

Převzato z Lenta.ru

Arktický problém

Jurij Pavlovec

Listopad 11, 2012

Rusko plánuje, že na práce v arktickém šelfu vynaloží do roku 2050 pět set miliard dolarů. Počítá se i s účastí zahraničních investorů. Dosud mají právo pracovat na nalezištích jen ty společnosti, ve kterých náleží nejméně 50 % kapitálu ruskému státu a které mají zkušenosti s prací na šelfu alespoň 5 let. Nyní jsou to Gazprom a Rosněfť.

Arktida je významná pro transport ropy a plynu kolem severního pobřeží Ruska a Kanady a rovněž z hlediska bohatství ryb. Severní mořskou cestu využívaly v roce 2009 dvě obchodní lodě, v roce 2011 už jich bylo třicet čtyři. Pro cesty ze Severního Atlantiku do severní části Tichého oceánu se severní mořskou cestu vyplatí využívat. U této trasy je výhodná bezpečná navigace.

V současnosti má Rusko jako jediná země jedinečné zkušenosti s využíváním flotily atomových ledoborců. Ty mají při transportu lodí arktickými vodami nesporné přednosti oproti klasickým typům. První atomový ledoborec Lenin byl spuštěn na vodu v roce 1959. Ledoborec Arktika se jako prvý z lodí (mimo ponorky) dostal na severní pól. Do dnešního dne je v provozu deset atomových ledoborců vyprojektovaných, postavených a spuštěných na vodu v Rusku.

Do roku 2017 má být na vodu spuštěn ledoborec nové generace. Ten bude moci pracovat v ústí arktických řek i na trasách Severomořské cesty. Mají jej využívat zejména společnosti Nornikel, Rosněfť, Gazprom, Lukoil, Rosšelf, dále Čukotka, Krasnojarský kraj a Jakutsko. Bude moci nahradit ledoborce třídy Arktika a Tajmyr. Bude schopen doprovázet tankety s výtlakem do 70 tisíc tun.

O Arktidu se mimořádně zajímají USA, Kanada, Norsko a dokonce i Čína. Peking otevřel vědeckou laboratoř na Špicberkách a jeho ledoborec Severní drak byl dvakrát v Severním ledovém oceánu. Čínští konstruktéři lodí připravili ponorku schopnou plavby pod ledem.

USA své nároky netají. Podle jejich názoru ztrácí Amerika své pozice ve světové konkurenci v důsledku ruského programu atomových ledoborců nové generace. Sami mají v současnosti v činnosti jen jeden ledoborec střední třídy Healy. Těžký atomový ledoborec Polar Star z roku 1976 je zakonzervován. Jeho činnost byla obnovena jen účelově v roce 2009. Jeho osud je nejasný.

Základním uplatněním amerických ledoborců je doprovod obchodních lodí v arktických vodách a plnění vojenských nebo vědeckých úkolů. Jsou zařízené, obyvatelné i ozbrojené. Stavbu dalších atomových ledoborců už USA neplánují.

Ledoborce vlastní jen deset států: kromě Ruska ještě Kanada 12, USA 9, Finsko, Švédsko a Dánsko společně 20, Japonsko, Argentina, SRN a Polsko po jednom. Vzhledem ke zvyšujícímu se objemu přepravovaného zboží budou tyto počty co nevidět nedostatečné.

Američané provádějí výzkumy k zabezpečení vrtných stanic před ponorkami. Využívají letectvo a společně s Kanadou hlídkují v Severním ledovém oceánu. V Arktidě plánují vytvoření stabilních vojenských základen. Přitom neratifikovaly Konvenci OSN o mořském právu z roku 1982. V přetahování o Arktidu neexistují jiné nástroje než válečné.

Bude nezbytné hledat mezinárodní kompromisy. Zatím přetrvávají spory ve věci Arktidy, především mezi USA, Kanadou, Ruskem, Dánskem, Švédskem, Norskem a Finskem v tom, komu náležejí podvodní horská pásma Lomonosova a Mendělejeva. V této oblasti je odhadnuto 10 miliard tun ropy (12 procent světových zásob). Státy na pobřeží Severního ledového oceánu mají právo na předmětný díl kontinentálního šelfu za hranicemi dvěstěmílové hospodářské zóny, pokud je geologickým pokračováním pobřežního pásma. Tak to stanovuje Konvence OSN (UNCLOS).

V roce 2000 uspořádali ruští vědci expedici, na základě jejíchž výsledků byla podána žádost příslušné komisi OSN o stanovení hranic kontinentálního šelfu sahajících za dvěstěmílovou čáru. Komise neuznala ruské argumenty. Dánsko uvolnilo prostředky na nalezení důkazů, že Lomonosovův hřeben je spojen s Grónskem. Uskutečněná vrtná expedice dokázala hřeben provrtat a umožnila Dánům prohlásit své nároky na předpokládaná ložiska ropy a plynu. Není to však dostatečně doloženo.

Ruská expedice z roku 2007 ponořila dva přístroje na odběry vzorků do hloubky 4261 metrů. Vzorky byly odebrány a na dno byla umístěna ruská vlajka. U západních mocností to vyvolalo rozhořčení a zvýšení aktivity v arktické oblasti. USA od té doby významně zvýšily průzkum svého dílu v Čukotském moři pomocí ledoborce Healy a nad arktickým mořem zesilují svou kontrolu. Ruská duma neratifikovala dohodu o námořní hranici mezi oběma státy podepsanou ještě za Gorbačova v posledních dnech existence SSSR.

Pro zajištění svých práv na arktický šelf by bylo třeba provést hlubinné vrtání. K tomu je zapotřebí speciální technika a značné prostředky. Zde má Rusko omezené možnosti, neboť jedna z mála vhodných lodí, Valentin Šašin, byla v roce 2005 pronajata do roku 2023 norské společnosti na práce v Angole.

Arktický problém se pro Rusko změnil na problém národní bezpečnosti.

Převzato z Fondsk.ru

Ruská armáda opět na křižovatce?

Jurij Rubcov

Listopad 12, 2012

Ministerstvo obrany i generální štáb opět slibují novou podobu ruských ozbrojených sil, profesionalitu, vybavení současnou technikou a připravenost na jakoukoliv válku.

Ale je to všechno zpackané. "Úspěchy" představuje snížení počtu vojáků v armádě a námořníků v loďstvu i neustálé rušení správních složek a místo nich zřizování nových. Počet osob se už snížil na 40 procent.

Namísto dřívější struktury pozemních vojsk je nynějších 100 brigád deklarovaných jako složky v trvalé pohotovosti jen zdánlivě. Většina je jich nekompletních a neschopných plnit uložené úkoly.

Předchozí vedení mimisterstva obrany sabotovalo státní obranné zakázky. Stále více se orientovalo na nákup zbraní v zahraničí. Na chyby delší dobu poukazoval Dmitrij Rogozin. Byl rozvrácen systém přípravy vysoce odborných kádrů. Desítky vojenských vysokých škol byly uzavřeny, případně přemístěny. Byly zničeny jedinečné vědecké týmy. Přestože hlava státu určovala termíny a byly vyčleněny dostatečné finance na bytovou výstavbu, je stále přes 50 tisíc vojáků bez střechy nad hlavou.

V ozbrojených silách bují zločinnost a korupce. Hlavní vojenský prokurátor odhadl škody v roce 2011 přes 3 miliardy rublů. Začátkem roku 2011 bylo odhaleno na ministerstvu obrany za posledního půldruhého roku 250 případů korupce. Bylo odsouzeno přes tisíc úředníků. Za tento rok ještě není škoda vyčíslena, ale mohutné obohacování úředníků na středních pozicích, odhalené vyšetřovacím výborem ukazuje, že nebude menší než loni. Bezuzdná komercionalizace armády a kriminálnictví, toť vše zdůvodňováno svobodou.

V únoru 2007 byl jmenován ministrem obrany Anatolij Serďjukov, údajně zkušený manažer, který se měl vypořádat s temnými finančními machinacemi a měl zavést pořádek. Měl odhalit korupci a zbavit ministerstvo zkostnatělých struktur, stojících v cestě vojenské reformě.

Mínění naprosto kompetentního odborníka, bývalého náčelníka Hlavní správy mezinárodní vojenské spolupráce ministerstva obrany RF generála Ivašova bylo zveřejněné na těchto stránkách v lednu 2009. Generál řekl: "Za takových okolností (je tím myšleno stálé zvyšování vojenského potenciálu USA, Číny a dalších zemí a tím zvyšování nebezpečí pro Rusko) je vytrvalé snižování ruských ozbrojených sil přímo zlověstné. Nynější ministr obrany Alexandr Serďjukov tím, že prosazuje za hlavní bod reforem zrušení 200 tisíc důstojnických míst, zbavuje armádu řízení a dopouští, že bude zničen celý systém. Krom toho je v plánu likvidace institutu praporčíků a poručíků. Znamená to odstranit z armády specialisty na složité technické systémy." Podle autora článku (doktor historických věd, profesor vojenské univerzity ministerstva obrany Ruské federace) by tyto reformy armádu zničily. Podobně se vyjadřovalo mnoho dalších vojenských specialistů.

Jak tedy z toho? Co nejrychleji a co nejhladčeji likvidovat následky "reformátorského" rozmachu týmu Serďjukov - Makarov. Nový ministr obrany Sergej Šojgu bude muset zbavit korupce ty reformy v ozbrojených silách, které byly užitečné, a dovést je do zdravého konce.

Nebezpečný blud!

Autor článku doporučuje nereformovat armádu podle Serďjukových plánů. Naopak doporučuje zbavit se manažerského přístupu řízení vojenské bezpečnosti. Zrušit akci prodeje 31. Státního projektového ústavu speciální výstavby (GPISS). Je to v zemi unikátní útvar pro projektování a rekonstrukci kosmodromů, sil pro raketová vojska, kotvišť pro atomové ponorky a objektů kosmické vzdušné obrany. Dále provést úplnou inventarizaci vojenského hospodářství a všeho co spáchal bývalý ministr. Ozbrojené síly nesmějí napříště procházet spontánními změnami, bez řízení, jako tomu bylo dosud. Nadále musí existovat srozumitelná, pečlivě zpracovaná právní základna státního programu reforem, nesmí být ignorována historická zkušenost a nesmí být zanedbáváno postavení vojenských vědců a specialistů. Je třeba rozpracovat účelnost změn a nebát se v případě potřeby "zařadit zpátečku". Například je nezbytné zastavit rozklad unikátní Vojenské akademie vojsk kosmické obrany maršála Žukova, která nemá ve světě obdoby.

Oporou armády musejí být vojenští specialisté a nikoliv příležitostní nýmandi, kteří si dosud na ministerstvu lebedí. Kádrové změny v tvůrčím týmu ministra Šojgu vzbuzují naději. Je už jmenován nový náčelník generálního štábu a dva noví náměstci ministra. Do aktivní služby se mají vrátit mnozí velitelé, kteří mají bojové i služební zkušenosti, kteří byli za dřívějšího ministra vypuzeni pro nesouhlas s jeho vedením.

Ve finanční kontrole je naprostý rozvrat.

Bývalý náčelník generálního štábu z ministerstva odešel na protest proti nehorázné Serďjukovově nekompetentnosti. Řekl: "V letech 2008 až 2012 byla několikrát změněna struktura orgánů resortní finanční kontroly. Jejich práce vedení ministerstva obrany stále méně zajímala. Jako výsledek byly v roce 2011 rozpuštěny finanční inspekce ministerstva obrany a místní finanční inspekce. Namísto nich byla vytvořena kontrolně finanční inspekce v Moskvě a meziregionální finanční inspekce v Sankt-Petěrburgu s omezenými možnostmi kontroly. Nové struktury nejsou schopny plnit potřebné úkoly. Z tohoto důvodu je předčasné hovořit o efektivnějším využití státních prostředků, o boji s korupcí a s dalším zneužíváním situace v ministerstvu obrany RF. Dosud se dělá všechno možné, aby se o těchto nešvarech nedozvěděla veřejnost."

V tichosti kanceláří si "kontroloři" úspěšně osvojovali technologie zcizování majetku státu ve svůj prospěch, či v prospěch přidružených skupin. Ruce lidí z týmu bývalého ministra obrany obracely hodnoty určené společnosti v prach. Životní zájmy bezpečnosti Ruska a jeho lidu vyžadují přes ně tyto lidi plácnout.

Převzato z Fondsk.ru

Zdroj a odkazy na původní články: Outsidermedia

Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky "Ze světa" najdete zde.