Francouzský nezávislý web Agoravox zveřejňuje zajímavé zprávy od statistiků, kteří pečlivě sledují americkou ekonomiku. Vybrali jsme pro vás zajímavou analýzu amerických údajů o nezaměstnanosti.
Takže nejprve k oficiální statistice. V historii USA nebyl zvolen žádný prezident pokud za jeho volebního období byla čísla nezaměstnanosti vyšší než 8 %. Současná oficiální výše nezaměstnanosti za leden 2013 je 7.9 %. Jenže zdání klame, protože tento údaj se týká pouze tzv. indikátoru U3. Se statistikou se dají dělat divy, což v tomto případě platí doslova.
Federální úřad práce do tohoto ukazatele zahrnuje pouze ty žadatele, kteří byli v rámci daného měsíce zaregistrování jako žadatelé. Ti, kteří z různých důvodů už o práci na pracáku nežádají, protože nemohou dostat příspěvky na nezaměstnanost, ti ze staticky prostě a jednoduše vypadli. Jak pohodlné. Nyní se podívejme na skutečný ukazatel prekarity v USA, a to je nárůst potravinových lístků neboli žebračenek na jídlo.
V současné době potřebuje žebračenky okolo 48 miliónů obyvatel, čili 15 % populace. Je dobré vědět, že v roce 2008 to bylo "pouze" 31.6 miliónu lidí, včetně dětí v domácnostech. Přepočteno na statistiky o nezaměstnanosti to znamená, že z oficiálního systému vypadlo asi 12 miliónů lidí. A nyní k dalšímu grafu, který počítá nezaměstnanost podle jiné metodiky, tzv. indikátoru U6.
Tento indikátor používá federální vládní instituce Bureau of Labor Statistic. A hned naskočí jiné číslo, totiž 15 %. Vidíte, že se v podstatě kryje s výší žebračenek. Do této federální statistiky se započítávají skuteční nezaměstnaní, totiž ti, kteří nemají žádnou dlouhodobou práci, ale živí se různým krátkodobým příštipkařením. Ti z předešlé metodiky U3 jednoduše vypadli. Na úřadech práce se už neobjevují, nemají totiž nárok na federální výpomoc v nezaměstnanosti. Jejich mzdy jsou hluboko pod průměrem. Nemají na nákup základních potravin pro rodiny, proto potřebují federální poukázky na jídlo.
A poslední tzv. "stínová statistika" ukazuje opravdovou nezaměstnanost spočítanou podle míry chudoby, výdeje žebračenek a dlouhodobě statistiky trhu pracovních sil, vše porovnáno s demografickým vývojem populace. Pak ovšem má USA nezaměstnanost kolem 25 %.
Bylo by zajímavé porovnat tyto metodiky s českou variantou výpočtů. Třeba bychom dospěli také k trojité pravdě o české nezaměstnanosti. A možná by to někomu otevřelo oči, zejména po nedávné prezidentské volbě.