Shrňme víkendový sjezd sociálně demokratické strany, protože o debaklech se má mluvit pro poučení těm rozumným. Kdyby byl na sjezdu filosof Hérakleitos z Efezu (540–480 př. Kr.), jistě by delegátům připomněl svůj známý výrok.
Tolik k osudu Jiřího Dienstbiera a nyní k detailům porážky politiky, občanství a konec konců i zdravého rozumu.
1. Porážka politiky
Sjezd byl volební a přitom vůbec neřešil situaci ve státě: společenskou, politickou, hospodářskou. Toho si všimly i tzv. “nezávislé weby” jako Parlamentní listy. Ty prý platí jeden z českých miliardářů, aby byly skutečně nezávislé. Zkrátka, socani jistí svým vítězstvím v příštích předčasných volbách už rozdělují posty a o nic jiného se nestarají. Konec konců, pravice za své vlády vždy také rozdělovala, a k tomu i výsostně kradla. Socani tedy pokračují v linii českého politikaření, které asi vezme konec až dalším společenským převratem.
Technokratické žvanění plus demagogie ovšem nebude stačit v situaci, kdy ČSSD převezme rozkradený stát a za zády bude mít celou dosud plně nenažranou oligarchii svých vlastních papášů. Sjezd ovládli socanští hejmani, u nichž je jen otázkou času, kdy budou mít vyšetřování za korupci. Zatím to odnesl jen Rath kvůli odporu k privatizaci zdravotnictví a proto, že byl nesnesitelný egoman a sólista. Pokud se ovšem pravice chce dostat z volebního dna, tak musí nechat socany zavřít a tak od sebe odvrátit lidový hněv nastřádaný za dvacet let úspěšných amnestovaných zlodějen, které vesele pokračují už jako legální podnikání. Od toho přece máme parlament.
2. Porážka občanského principu
Tu dokonal čaroděj dobroděj Miloš Zeman, nyní i prezident ČR. Tento šikovný manipulátor přebral Klausův štafetový kolík a začal makat. Jestli někdo ovládl sjezd, tak to byl Zeman, geniální rozvraceč sociální demokracie. Zeman buduje carskou stranu podobnou Putinovu uskupení Naše Rusko. Na ruku mu jde Klaus a všichni velcí čeští oligarchové, jejichž peníze drtivou většinou nejsou nic jiného, než špatně skryté ruské investice.
Mají malý problém, nikoliv s podnikateli a s mafiány, ale s voliči. Lidé do prohnilých partají nepůjdou. Jenže pro zdání demokracie ten cirkus na kolečkách pár lidí mít musí. Zeman si proto naloví budoucí členy právě v soc dem, nikde jinde totiž nejsou. Proto nechce spolupráci s komunisty a čeká, až socani začnou dojíždět na své skandály. Pak si vezme zbytek partaje, který mu budou na zlatém podnose servírovat jeho bílí koně. Kdo to je? Celý Zemanův projev najdete zde, vybírám z něj jen tuto důležitou část.
Takže Zeman je už teď vítěz sjezdu a jmenuje svou budoucí maršálskou gardu jako ministry příští vlády. Komunisté si od socdem drží odstup a dobře vidí, kam to spěje. Rusko je po ně noční můra, protože pravicový a oligarchický Zeman/Putin je zničí. Viz můj starý článek o máslu a chlebu a jeho pozdější dodatky (únor 2012). Zeman chce, aby socani vládli sami. Ale až jim modří či normální justice zavře jejich zloděje, tak nebude mít kdo vládnout. Nezapomeňme, že socani nemají tak široké podnikatelské a mafiánské jádro jako modří, topani a veverky. Proto oranžoví hejtmani vládnou s klikami modrých a jiných zlodějů. Až je pozavírají (ty hejmany), socani nemají možnost je pilně nahrazovat čerstvými korupčními kádry jako modré straky nebo topani. Socanům dojdou lidi, protože je doběhnou jejich nevyřešené zlodějny, které nyní zametli pod sjezdový koberec. A to bude jejich vládní konec. Kauza Rath je jasný test, jak v podobných případech prozatím postupuje česká třídní spravedlnost. Vítězný Zeman se svými věrnými pak v otřesené partaji sebere, co zbude.
3. Porážka zdravého rozumu
ČSSD rezignovala na vývoj svých kolegiálních stran v Německu, Francii a jinde, kde partajní bossové cíleně umožnili občanským aktivistům, aby svá společensky důležitá a nosná témata učinili politickými úkoly. Odbory na sjezdu upozorňovaly, v jakém stavu je doopravdy stát (trh práce, zaměstnanost, ekonomika). Socanům to nedochází, mají jiné starosti. Jenže i slepý mládenec Petr Gazdík (TOP 09) socanům prorocky připomněl, že v opozici neudělali v legislativě ani dvě základní věci: zazdili v Senátu zákon o NKÚ (viz náš článek) a zazdili i omezení imunity zákonodárců.
Navíc platí, že ekonomika se nedá řešit jen zvednutím daní, ale promyšlenou politikou zvedající příjmy státu. Orbán v Maďarku a po něm Fico o tom něco vědí, protože stát už měli kompletně rozkradený, a navíc s velkými dluhy. Fico na sjezdu řekl o sociálních věcech víc, než všichni socani dohromady. Jeho projev na ČT je zde. Citujme důležitou část Ficova projevu.
Jen Fico si rozuměl s odbory a na sjezdu ČSSD působil jako sociální revolucionář. To je ovšem děsivé vysvědčení pro tuto partaj, která chce vládnout, ale nikoliv pro lidi. Viz Fico, který na Slovensku maká a proto se o něm u nás v hlavních médiích nikdy nemluví. O Orbánových reformách snad brzo napíšeme sami.
Ficova vláda podle něj konsoliduje rozpočet "především na úkor těch, kteří reálně finanční prostředky mají".
Sjezd se nebavil o chybách stranické politiky, tam je nejspíše vše dokonalé. V podstatě šlo jen o posty v budoucí vládě. Místopředsedové Zdeněk Škromach a Martin Starec kromě žvanění nikdy nic nedělali a nyní jsou zase na koni. A solidní dámu a senátorku Alenu Gajdůškovou tam delegáti asi dali jen proto, že se lidsky zastyděli za vyhození Jiřího Dienstbiera. Aspoň něco se v nich hnulo.
Sjezd ukázal, že ČSSD se stala stranou českého korupčního establišmentu. A komunisté řekli, že nepůjdou do koalice se stranou, která bude mít nevyjasněné korupční kauzy. Po Bohumínském usnesení zákazu vládní koalice si nyní sami komunisté dali další podmínku. Podle všeho ze strany ČSSD nesplnitelnou. Navíc vyhození Dientsbiera z partajní strojovny a neochota změnit stanovy tak, aby se zamezilo trafikaření v partaji jasně ukazuje, že socani ztratili pud politické sebezáchovy.
4. Pravicové a levicové krysí klubko
Existuje příběh o krysách, kterým se z nedostatku místa spletly ocasy dohromady tak, že nemohou od sebe. Toto krysí klubko představuje živý organismus nadaný kolektivní inteligencí, protože spletené krysy mohou přežít jen jako celek. Jistěže sežerou tu slabší potvoru, ale nemohou se sežrat všechny, protože to by byl jejich konec. Ke krysímu klubku všech pravicových stran se přidal i levicový odvar. Jistěže má manekýny jako slušného předsedu Sobotku a jiné. Ale ti jsou jen ve výkladu. A za nimi je prázdný krám s krysím klubkem. Mimo krysí klubko zůstal jeden skutečný socialista jménem Jiří Dienstbier. Bude zajímavé sledovat jeho další kroky.
Závěr? Sociální demokracie přestala být interně demokratická a přestala být sociální. Vládnou v ní zkorumpovaní hejtmani a jejich krajské kliky pomocí formálního mechanismu hlasování na sjezdech a přes zákulisní kliky v sekretariátech. Uvidíme, jak si pomůže těch pár slušných lidí, kteří tam zbyli v základně a ve vedení. Držím jim palce. Proto jsem po lopatě vypsal, jak to s jejich kauzou vypadá. Tolik k „úspěšnému“ stranickému sjezdu ČSSD.