Nová dohoda o volném obchodu mezi Spojenými státy a EU mohla poskytnout korporacím nové politické pravomoci, jež by vedly ke zpochybnění amerických i evropských regulací. Vyjednávání je sice stále v počátečním stadiu, podle ochránců práv spotřebitelů a životního prostředí, však povede k odbourání důležitých pravidel a povýšení nadnárodních společností na tu samou politickou rovinu, jako mají suverénní státy. Tyto nevládní organizace zdůrazňují, že pokud státy nebudou mít možnost přijmout zákony a vynutit si jejich plnění uvnitř svých hranic, mohlo by to změnit povahu komunit i vlád.
Velmi sporná je především ta část připravované dohody týkající se tzv. „rozhodčí doložky mezi investorem a státem”. Ta korporacím umožní, aby se v po přijetí dohody odvolaly vůči regulaci nebo zákonu k mezinárodnímu arbitrovi. Mezinárodnímu subjektu by tak mohla být předána pravomoc uvalit hospodářské sankce vůči kterékoli zemi, která porušila ustanovení dohody.
Proti rozhodčímu řízení mezi státem a investory staví mnoho zástupců veřejnosti. Ilana Salomon, specialistka na obchod ze Sierra Clubu, skupiny ochránců životního prostředí, k této dohodě prohlásila:
Podle ní je rozhodčí řízení mezi investory a státem „nesmírně rizikové pro místní komunity, životní prostředí i naše klima."
Naopak Americká obchodní komora (The U.S. Chamber of Commerce) prosazuje novou obchodní dohodu mezi Spojenými státy a EU již déle než rok a americký president Barack Obama podpořil tento projekt ve své letošní Zprávě o stavu Unie. Americká obchodní komora, lobbistická skupina, zastupující zájmy velkých korporací, prosazuje ve svých zprávách zvýšení „regulační kompatibility” a „aktualizované a komplexní” podmínky pro investování, které by „zabránily diskriminaci investorů” v této obchodní dohodě.
Rozhodčí doložka pro spory mezi státem a investory je běžnou součástí dohod vyjednaných Spojenými státy s jednotlivými státy už od Severoamerické dohody o volném obchodu (North American Free Trade Agreement) z roku 1994. Tato doložka však není povolena ve sporech mezi Spojenými státy a EU. Ty se řídí pravidly WTO, podle nichž musí společnost prokázat suverénnímu státu, že byla poškozena, což ponechává řešení obchodních sporů v rámci WTO v rukou volených vlád a soudů v jednotlivých zemích.
Ty největší korporace, včetně Exxon Mobil a Dow Chemical, které napadly kanadská pravidla pro pobřežní těžbu ropy, fracking a používání pesticidů, mají však stále vyšší ambice. Farmaceutický gigant Eli Lilly vznesl v prosinci obvinění proti kanadské vládě kvůli porušení smlouvy NAFTA poté, co mu zneplatnila patent na jeden z jeho firemních preparátů. Firmy v těchto sporech zatím nejsou příliš úspěšné, ale oponenti arbitráží ve vztazích stát-investor tvrdí, že už pouhá hrozba mezinárodního sporu může stačit k tomu, aby odradila vlády od přijímání či prosazování důležitých pravidel. Lori Wallach, ředitelka globální společnosti na ochranu spotřebitelů Public Citizen's Global Trade Watch k tomu prohlásila následující:
Obamova vláda také prosazuje agresivní systém arbitráží v rámci Transpacifického partnerství (Trans-Pacific Partnership), obchodní dohody s několika zeměmi na pobřeží Tichého oceánu.
Jednání s EU jsou zatím na samém počátku a do jejich uzavření uběhne několik měsíců. Zástupci vlády Spojených států slibují, že budou postup vyjednávání konzultovat se zástupci veřejnosti.
Jako čeští občané, kteří už mají velmi neblahé zkušenosti s chováním velkých korporací a kteří jako daňoví poplatníci již zaplatili miliardy za pochybné arbitráže, máme v souvislosti s připravovanou dohodou o volném obchodu mezi USA a EU velký důvod k obavám.
Zdroj: Huffington Post