V Itálii to vře. Nový premiér Mattheo Renzi slibuje nastartování ekonomiky přes další nárůst státních dluhů, které naskočily ze 126 miliard eur v roce 2012 na 133 miliard v roce 2013 a zdá se, že do roku 2016 dosáhne nejméně 140 % HDP. Italské banky hromadí balíky nesplácených úvěrů v objemu přesahujícím stav na začátku krize a soukromá italská centrální banka Banca d´Italia tiskem nekrytých peněz mimo Evropskou centrální banku drží vybrané spřátelené banky nad vodou, jak bylo již uvedeno v článku Italská centrální banka tiskne nepovolená eura. Hnutí 5 hvězd se začíná zmítat ve vnitřních rozporech a v nejednotnosti, a to k malé radosti jeho vůdce Beppe Grilla. Ten byl dokonce odsouzen na 4 měsíce nepodmíněně za údajně vykonstruovaný trestní čin vstupu na cizí stavební pozemek. Jako by chtěl někdo Beppe Grilla před evropskými volbami umlčet, nicméně se odvolal a do vězení před volbami nenastoupí. Případ budeme sledovat dále.
Nyní Lega Nord organizuje s Benátčany referendum o odtržení Benátska od Itálie, inspirované bojem Katalánska a Skotska. Benátčané odmítají cpát své daně do černé díry centrální vlády, která podle nich jen bere a nic nedává. Podle průzkumů podporuje odtržení zatím 68 % Benátčanů. Nejde jenom o město Benátky, nýbrž celé Veneto, tedy severní průmyslový kraj Benátsko, připojené k Itálii v roce 1866. Toto připojení iniciátoři referenda považují za podvod. Pro vládu v Římě přichází referendum v té nejhorší možné době. Výpadek daní z této vyspělé průmyslové aglomerace by situaci v Itálii nijak nepomohl. Benátsko by mohlo ušetřit až 20 miliard eur, píše Daily mail zde: „Daně centrálního státu ničí naši ekonomiku“, tvrdí zastánci referenda.
Zvláštní, že nikdo z USA a Bruselu zatím neprotestuje. Separatistické snahy kraje Alto-Adige, Jižního Tyrolska, které bylo násilně po válce roztrženo na část rakouskou a italskou, narazily vždy na maximální odpor. Pokud by se odtrhlo Benátsko, následovalo by okamžitě odtržení Tyrol, které měly doposud v rámci italského státu zvláštní autonomii, co se týká daňového režimu, a země byla spravována oproti zbytku Itálie téměř bez korupce. A to je zde také vidět, Brixen a Bolzano jsou spíš rakouské než italské.
Rozpad národních států v Evropě možná není pro byrokraty v Bruselu a globalistické plány elit nevítaným jevem. Čím více nevraživosti a nepřátelství mezi etniky a národy jednotlivých států, tím lépe. Separatismus se nakonec může hodit. Globalisté nepotřebují silné suverénní státy. Rozděluj a panuj! Platí dnes víc než kdy jindy v historii.