Nejprve začněme celkovou bilancí obchodu mezi Čínou a USA, kterou ukazuje tento souhrnný graf. Najdete zde i dopad revalvace jenu a statistiku USA ohledně nezaměstnanosti. Dovoz z Číny do USA je zhruba dvakrát větší než vývoz z USA na druhou stranu Pacifiku.
Revalvace juanu neměla na export do Číny žádný velký vliv, hned uvidíme proč. Nezaměstnanost se v USA sice snižuje, ale to nesouvisí s obchodem s Čínou, ale spíše se strukturou zaměstnanosti, a částečně i díky kouzlení se statistikami. Viz článek Skutečná nezaměstnanost v USA. Z grafu je zřejmé, že rozdíl mezi dovozem a vývozem musí USA nějak kompenzovat, a nejde to jen tiskem dluhopisů. Jak? To ukazuje tento graf.
Podívejte se na strukturu segmentů v desetiletém rozdílu (2000/2010). Stoupá podíl vývozu potravin a surovin všeho druhu na úkor high-tech výrobků. To se týká zejména zemědělství. Rostoucí podíl potravin na exportu do Číny ukazuje tento graf.
Čína je hlavní zemí pro zemědělský export USA. V roce 2009 to bylo 13,1 miliard dolarů, což bylo zdvojnásobeno na 25,9 miliard v roce 2013. Úměrně tomuto nárůstu v podílu exportu klesal podíl jiných druhů zboží. A co stoupalo z US vývozu do Číny? To byste neuhodli. Vývoz odpadu a průmyslového šrotu. Podívejte, co vyváží do Číny Kalifornie považovaná za centrum high-tech.
Jak vidíte, podíl vývozu šrotu je ohromující a v absolutním součtu je zhruba stejný jako všechny následující položky dohromady. A totéž platí pro USA jako celek. Šrot tvoří 5. největší artikl vývozu do Číny v hodnotě 7,6 miliard. Struktura vývozu USA do Číny se tedy podobá kolonii nebo struktuře zemí třetího světa: šrot, primární suroviny, potraviny. Pak je jasné, co pro Číňany znamená "Made in USA".