Zlato mimořádně táhne, jeho cena za posledních deset let trvale stoupá. Těžaři mají velký zájem o volná ložiska ve stabilních a k těžbě svolných zemích po celém světě. V tom nejsme sami. Ale k naší smůle máme v hustě zalidněné krajině takových zlatonosných lokalit přibližně 45. Podívejte se na mapu ložisek zlata v ČR.
Občané se znovu po dvaceti letech cítí ohroženi. Kvůli aktivitě těžařů a povolnosti slabé státní správy. Hlavně ti kolem potenciálního naleziště v lokalitách Mokrsko a Chotilsko. Dlouhodobě protestují občané i starostové. Občanská sdružení založená jako kolektivní aktivní způsob ochrany jsou toho dokladem. Dobře vědí, co by by se s jejich domovy a krajinou stalo při zahájení těžby.
Kdo chce těžit
RNDr. František Stíbal, geolog a bývalý starosta Kašperských Hor, rozebírá rizika chystané těžby zlata na Šumavě. Jeho argumenty najdete na videu.
Jeho obavy jsou oprávněné. Těžaři mají velký zájem."Žádost firmy Gabreta Gold je v současné době předmětem správního řízení. Byla podána na průzkum ložisek všech polymetalických rud," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Další firmou ve hře je Potamon. Tady povolení průzkumu ložisek zamítlo oblastní pracoviště ministerstva životního prostředí v Plzni. Firma podala proti zamítavému stanovisku rozklad. Kromě Kašperských Hor žádá Potamon i o povolení průzkumu u Nezdic na Klatovsku.
"Rozklad projednala rozkladová komise, která doporučila ministrovi zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem byla zejména skutečnost, že se ministerstvo nevypořádalo se všemi námitkami společnosti Potamon GTS," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
V Kašperských Horách průzkum probíhal v devadesátých letech, to byl RNDr František Stíbal, povoláním geolog, starostou města. Firma TVX Bohemia, která dělala průzkum, se nyní soudí se státem o ušlé investice, protože nedostala povolení těžbě. Firma Potamon má zřejmě výsledky průzkumu od firmy TVX Bohemia k dispozici a žádá, aby mohla dřívější průzkum ještě zpřesnit. Proto se má napadené rozhodnutí zrušit a úřednický kolotoč zase roztočit.
Odborníci mají ohledně těžby v kašperských horách mají ve věci jasno.
Ložiska obsahují více než 100 tun zlata za zhruba 130 miliard korun, k tomu tuny wolframu za zhruba dvacet miliard. Tož bratru 150 mld., to představuje jeden roční schodek státního rozpočtu.
Vytěžíme, zničíme krajinu, zlato draze nakoupíme od těžařů a pak...
Pokud by ČNB toto zlato chtěla, bude je od těžařů kupovat za aktuální tržní cenu. Podle běžných smluv má přednostní právo odkupu. Kurz zlata máte tady.
Jaký vztah mají čeští bankéři k zajištění hodnoty české koruny, to ilustruje prodej bankovních zlatých rezerv. V letech 1997 až 1998 prodala ČNB naprostou většinu svých zlatých rezerv, celkem 55,78 tuny zlata. To byly zlaté časy finančních bublinek. Centrální banka tehdy pod vedením guvernéra Josefa Tošovského získala z prodeje zlata jen 16,4 miliardy korun. Zlato se totiž prodávalo za cenu kolem 300 dolarů za trojskou unci. Od konce 90. let však začala cena zlata růst. S příchodem krize se tento trend ještě zrychlil, graf v textu ilustruje momentálně maximální dosaženou cenu více než 1800 USD.
Trocha kupeckých počtu:
1 oz (jednotka z grafu - trojská unce) = 31,103 gramů
1.800 USD/oz = 58,872 USD/g
1 t = 1 000 000 g
55,78 t = 55 780 000 g
57,872 USD/g x 55 780 000 g ≅ 3.228.113.000 USD
Přepočteme prodané zlato(18 kč/USD)za max.cenu ≅ 58 miliard Kč, přesněji 58.106.035.000 Kč
Milí správci státu, vezměte rozum do hrsti. Pan guvernér ČNB Tošovský to zlato jménem státu nepotřeboval a pomohl si jeho prodejem k teplému bankéřskému fleku v Basileji. V tom nebyl sám, viz náš článek Monstrózní manipulace s cenou zlata. Přáním občanské veřejnosti je, aby zlato zůstalo pod zemí. Moc se krade a co bankéři nemají v trezoru, to ani nemohou prodat.
Děs v Baia Mare, Rumunsko
Jak taková těžba doopravdy vypadá? Lokalita Baia Mare v Rumunsku je na tomto videu.
Stala se tam "malá nehoda" protrhla se hráz odkaliště a jezero kyanidem znečištěných sedimentů se valilo až do Dunaje. Zamořené okolí, otrávená voda a jedovaté ryby v řece.
Obavy z ekologických dopadů těžby jsou na místě. Obavami českých občanů se začala konečně zabývat i poslanecká sněmovna. Noví poslanci začali jednat. Po rozpravě výbor pro životní prostředí doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby přijala toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky
a) nerušit ani nijak měnit usnesení vlády České republiky č. 516 ze dne 26. května 1999, kterým vláda konstatovala, že vzhledem k tuzemské potřebě zlata, situaci na světových trzích zlata a vzhledem k negativnímu vlivu těžby a zpracování zlata na životní prostředí není těžba zlata na území ČR žádoucí a usnesení vlády č. 1311 ze dne 13. prosince 1999, kterým vláda schválila Surovinovou politiku v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, a to do doby schválení nové Surovinové politiky státu,
b) ukládá ministrovi průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem životního prostředí zpracovat návrh Surovinové politiky státu, která bude v otázce těžby zlata uvedena do souladu s programovým prohlášením vlády,
c) zařadit do legislativního plánu vlády zákon, kterým do příslušných právních předpisů (především zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích) bude zapracován závazek programového prohlášení vlády týkající se otázky těžby zlata v České republice.",
II. pověřuje předsedu výboru PhDr. Robina Böhnische, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.
Usnesení ve výboru má svoji váhu. Došlo k projednání na plénu sněmovny. Z rozpravy připomeneme jen jedno vystoupení, které inspirovalo titulek tohoto článku.
Tuto myšlenku je potřeba zdůraznit. Rozdělení zisku z těžby je poněkud jednostranné. Státu zůstanou hektary otrávených lagun odkališť s povinností sanace. Ty drobné, co z těžby dostane, nezaplatí ani 10 % nákladů, které se musí vynaložit na rekultivaci krajiny. Těžba bude trvat roky a rekultivace desítky let. Obce z toho budou mít jen zničenou krajinu a tím také budoucnost. Kdo bude chtít žít na jedovaté skladce? Snad jen předseda obvodního báňského úřadu v Plzni Bivoj Merc. Nakonec poslanecká sněmovna na 7. schůzi 26. března 2014 přijala toto usnesení.
...k problematice průzkumných prací a těžby zlata v České republice /sněmovní dokument 357/
Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby
1. nerušila ani nijak měnila usnesení vlády České republiky č. 516 ze dne 26. května 1999, kterým vláda konstatovala, že vzhledem k tuzemské potřebě zlata, situaci na světových trzích zlata a vzhledem k negativnímu vlivu těžby a zpracování zlata na životní prostředí, není těžba zlata na území ČR žádoucí a usnesení vlády č. 1311 ze dne 13. prosince 1999, kterým vláda schválila Surovinovou politiku v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, a to do doby schválení nové Surovinové politiky státu,
2. uložila ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem životního prostředí zpracovat návrh Surovinové politiky státu, která bude v otázce těžby zlata uvedena do souladu s programovým prohlášením vlády,
3. zařadila do legislativního plánu vlády zákon, kterým do příslušných právních předpisů (především zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích) bude zapracován závazek programového prohlášení vlády týkající se otázky těžby zlata v České republice.
Jak vidno, sněmovna zapracovala a je si vědoma rizik spojených s těžbou, viz příklad Rumunska. Kyanid je běžný jed v detektivkách a nyní má být ve spodních vodách na stovky let? A zlato pak prodáme do ciziny za pakatel, jako za časů dosud netrestaného Tošovského? Cui bono?
Vláda vesele mlčí a lobbisté pilně pracují
Co na vláda? Zatím nic. To dokazuje kalendář agendy vlády. Na rok 2014 byl schválen plán legislativních prací vlády, a to usnesením vlády ze dne 12. března 2014. A teď pozor. Schválený dokument neobsahuje žádnou novelu příslušných právních předpisů (především zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích) jak ukládá usnesení sněmovny pro zapracování závazku z programového prohlášení vlády týkající se otázky těžby zlata v České republice. Lobbisté dosáhli alespoň tohoto dílčího vítězství, aby mohli dál tlačit na arbitráže proti ČR a na otevření těžby. A parta úředníků potichu umetá cestu budoucí těžbě, svou chytrou nečinností.
Pan poslanec Kalousek, jinak zástupce domácího Mordoru, pravidelně připomíná vládě, že poslanecká sněmovna je v našem ústavním pořádku nadřazena vládě. Ironií osudu (a spíše jeho bydlištěm) se stalo, že tento jindy nectný katolický politik se stal obhájcem demokracie a jednou bojuje za správnou věc. Třeba mu to pomůže na posledním soudu, na který má věřit podle křestního listu. Z toho plyne, že sněmovna vládu nežádá, ale úkoluje. Každé usnesení sněmovny je pro vládu závazným úkolem. Kalousek má pravdu. Práci sněmovny má přečtenou do puntíku, jinak by tam nemohl dělat tu paseku, kterou dělá. Klikněte si na heslo "parlamentní zpravodaj". A jedno důležité usnesení s číslem 210 jsme vládě tímto článkem připomenuli. Vláda je teď na tahu a jestli se nechce zapsat jako zemský škůdce na stovky let, tak by konečně měla jednat. Stačí, aby jako exekutiva udělala to, co jí zákonnou mocí uložila sněmovna.
O tématu zlata a manipulací ČNB jsme již několikrát psali: