Člen naší redakce, ing. Petr Umlauf, udělal pro spřátelenou mediální iniciativu Debatní klub (jehož je odborným poradcem) zajímavou přednášku o světové ekonomice. Klikněte si na hesla "kolektif" nebo "debatní klub", kde najdete spoustu zajímavých témat. Webová stránka projektu je zde. Zdroj videa na YouTube najdete zde.
Shrnout něco tak obludného, jako světová ekonomika, do 40 minut, to není možné, což autor besedy sám uznal jako první. Ale slib je slib, a na výsledek se podívejte sami. Rozhodli jsme se, že jeho přednášku doplníme dvěma lekcemi z politické ekonomie. Začneme nejdříve tím, co je doopravdy vidět, tedy zadlužeností států.
K čemu byl a je dluh dobrý? Aby země přišly a zůstaly v EU!
Podívejme se na vývoj zadluženosti jednotlivých zemí od 70. let z níže uvedené studie z nadace Stiftung Marktwirtschaft. Podle Maastrichtských kritérií řada zemí neměla být do eurozóny vůbec přijata, stejně jako Řecko. Například Belgie nesplňovala v roce 1996 přístupové podmínky, protože její státní dluh dosahoval tehdy 130 % HDP. Aby byla Belgie přijata, data byla prostě zmanipulována. Tehdejší belgický ministr financí Philippe May-Stadt se postaral o to, aby naspořené prostředky ze sociálního důchodového fondu, který byl z právního hlediska zcela samostatným subjektem, byly vyvedeny do státního rozpočtu k 31. 12. 1996 jako příjem. Za tři dny nato, začátkem roku 1997, byly převedeny zase zpátky. V roce 1995 byla Itálie zadlužena do výše 122% (v roce 2000 109 %), Irsko do výše 81 %, Holandsko 76 %, Rakousko dokonce 67%, avšak Řecko "jen" 71 % k HDP.
Při rozhodování o přijetí do eurozóny nikdy neplatila zásada rovného zacházení s jednotlivými státy, a ta neplatí ani dnes. Euro se stalo pro země jižní eurozóny pastí. Levné úvěry v severní části eurozóny při vysokém stupni produktivity a při současném stlačování mezd zákonitě vedly k likvidaci podniků na jihu a ke ztrátě ekonomické konkurenceschopnosti, se všemi sociálními důsledky pro tyto země. Právě k tomu jsou virtuální peníze banksterům a lichvářům dobré, a proto byly přijaty do eurozóny i problematické země.
Wolfgang Schäuble měl pochopení pro nedodržování pravidel u Belgie, Itálie a Francie, a o nich nyní mlčí. Zato na Řecko ukazuje prstem právě v těchto dnech, kdy Syriza hledá řešení a navrhla odpuštění dluhů. Viz náš článek ECB vydírá Řecko přes bankomaty. Nikoho z Evropské komise nezajímá zahraniční zadluženost zemí komplexně, což se týká Lucemburska, Holandska, Velké Británie, Francie i Německa. Jedná se o zadluženost všech subjektů v zahraničí, včetně podnikatelského sektoru a obyvatel. A právě tato skrytá rizika a kdo vlastně na čí úkor žije, ukazuje výše citovaná studie nadace Marktwirtschaft Stiftung.
Proč jsou peníze bezcenný šrot
Podívejte se na článek nezávislého francouzského ekonoma La déconnexion de l’économie financière (Olivier Berruyer, 15.4.2013). Data na grafech se týkají jen Francie. Ale v jiných zemích je to podobné, a někde (jako v USA) i mnohem horší. První graf ukazuje rozložení finančních aktiv země v průběhu dekád po Druhé světové válce.
Na grafu vidíte raketový nástup "peněz z ničeho", které pocházejí pouze z finančních transakcí. Proto nejsou kryté žádnou jinou hodnotou, než lžemi bankéřů a politiků. Nerostly ani platy lidí (modrá), ani HDP země (červená). Zato rostlo virtuální bohatství jednoho procenta (fialová), které si přes tyto virtuální peníze koupilo zemi, a navíc i politiky k tomu (zelená). Tak to na světě vypadá obecně, viz třeba nedávný článek Odvrácená tvář globálního minotaura. Druhý graf ukazuje podíl těchto "falešných peněz" v ekonomice země.
Tento graf věcně ukazuje, kdo nám vládne. Drtivá většina monetárního koláče v rámci Francie je objem finančních transakcí. Maličká část koláče ukazuje na skutečnou funkci peněz jako prostředku směny. A právě o tom mluvil náš redakční kolega na videu. Jak to s tímto finančním letadlem dopadne, až opravdu dopadne na zem, to si můžete představit sami. To červené je v podstatě bezcenný finanční šrot, protože není krytý ani prací, ani zbožím, jen prázdnými sliby. A nyní poslední graf.
Toto je reálný graf obchodních výměn 2007, tedy z doby před prvním zhoupnutím finančního letadla daného bankovní krizí 2008-2010. Jak sami vidíte, peníze vůbec neslouží k výměně zboží, jak by si český hokynář myslel. Peníze slouží samy sobě a jednomu procentu obyvatel planety. A těch 99 % půjde v tomto systému do kytek, a ty kytky budou zpustošené globálním oteplováním a lokálními válkami, jako je tomu dnes na Ukrajině a v dalších zemích světa. Na seznam největších viníků tohoto stavu se podívejte zde. Tyto korporace jsou napojeny pupeční šňůrou na předešlé rozbory falešných peněz zvaných "fiat money". A o tom to celé je: že nás tento systém pomalu, ale jistě zabíjí.