Celou aféru kolem tzv. Panama Papers najdete dobře zpracovanou na anglické Wikipedii. Zde najdete částečně úplný seznam lidí, alespoň podle zcela oficiálních informací korporátních médií typu Guardian a Süddeutsche Zeitung. Protože zde budou informace průběžně aktualizované, nemá cenu je znovu opakovat. Klíčové stránky pro dosavadní zpracování jsou tyto:
Konsorcium vybraných západních novinářů má dokumenty "nestranně" zkoumat a publikovat výsledky. Stručně řekněme, že zatím postupují stejně jako při vyšetřování sestřeleného letadla letu MH-17 na Ukrajině.
Proč jsou dokumenty důležité
Odhalení samo o sobě je důležité a rozsahem dokumentů jde o největší únik v historii, srovnatelný pouze s kauzou Edwarda Snowdena. Srovnávací graf s předešlými aférami (Offshore-leaks, Luxembourg-leaks atd.) najdete zde. Dokumenty o rozsahu 2.6 TB zachycují zhruba 40 let praní špinavých peněz, financování terorismu, hybridních válek, daňových úniků soukromých osob a korporací i normálních miliardových zlodějen českého typu. Dokumenty tedy představují obrovský potenciál k analytickému zpracování nutnému pro objasnění fungování utajeného nadnárodního finančního systému stojícího mimo zákon.
Dokumenty zkoumá tým 370 novinářů ze 76 zemí sdružených v rámci ICIJ. Stejná skupina dělala i předešlá zkoumání a částečně je zahrála do autu. Důvodem je financování této organizace z amerických zdrojů napojených na korporátní firmy jednoho procenta, která prozatím úspěšně podporují korporátní fašismus. Mezi zakladatele ICIJ patří mimo jiné:
- Ford Foundation
- Carnegie Endowment
- Rockefeller Family Fund
- W K Kellogg Foundation
- Open Society Foundation (Soros)
Připomeňme dosud známá fakta publikovaná zde. Únik obsahuje 11,5 milionu záznamů, údaje pokrývají téměř 40 let od roku 1977 do konce roku 2015. Ředitel "firmy" Ramón Fonseca řekl v rozhovoru pro panamskou televizi, že firma nemá žádnou odpovědnost za to, co klienti dělají s offshore společnostmi, které firma prodává. Přirovnal svoji firmu k "automobilce": Odpovědnost končí, když se auto prodá zákazníkovi.
Naše redakční stanovisko k tzv. "Panamama Papers" zatím nemůže být jednoznačné:
- Nyní je příliš brzo vůbec něco soudit. Takový objem dat chce ke zpracování čas. Je třeba ustavit systém indexace a vyhledávání.
- Organizace ICIJ pro nás není věrohodná. Předešlé úniky šly přes Wikileaks a jejich první starost byla, jak dokumenty zaindexovat a dát veřejnosti, což bylo spojeno často s velkou odvahou a vydíráním ze strany mocenských struktur.
- Zatím je to tak, že o skutečném obsahu nevíme nic. Novinářská parta si jen vydělává peníze a publicitu, plní mediální zakázky jednoho procenta smetánky z korporátního fašismu. To pochopitelně nevzbuzuje žádnou důvěru.
- Navíc ani nebudeme vědět, zda eventuelně publikované materiály jsou skutečně kompletní. Ale třeba je zdroj dá i na jiné organizace, aby bylo možné obsah porovnat.
- Mediálně zajímavé věci novináři vtlučou lidem do hlavy a jejich pozornost nasměrují na marginality. Důležité je to, co přijde později, po zpracování celé historie transakcí.
- Dokumenty mohou vysvětlit mechanismus, jak se svět financí vymkl z dohledu zákona a co z toho ve světě vzešlo. To je důvod, proč tyto dokumenty považujeme za velmi důležité, i přes dosavadní manipulace.
- Rozmach světového terorismu a špinavých válek, nyní vedených převážně Západem, by bez dlouhodobé finanční podpory z těchto struktur nebyl v takové míře možný. Kriminální aktivity ve formě institucionální korupce by nefungovaly bez možnosti snadného praní špinavých peněz. Toto je jedna z příčin degenerace tzv. západní politiky. Dokumenty k tomu mohou hodně říci.
Osnovatelé Panama Papers
Korporátní deník Süddeutsche Zeitung, který získal uniklé dokumenty, dává detailní vysvětlení metodologie, kterou korporátní média použila k jeho prohledávání. Šli po Putinovi a po jménech spojených s režimy, na něž jsou uvaleny sankce OSN. Podobně postupoval i korporátní Guardian, který snaživě publikoval seznam lidí ze zemí, jako je Zimbabwe, Severní Korea, Rusko a Sýrie. Filtrování informací z Mossack Fonseca jde přesně ve směru agendy médií vlastněných jedním procentem, které tam mělo nelegální peníze. O hlavních zákaznících Mossack Fonseca, tedy západních korporacích a miliardářích, zatím nenajdete ani zmínku. A Guardian už si pospíšil s ujištěním, že "většina uniklých materiálů zůstane soukromých." Zatím můžeme očekávat odhalení proti Rusku, Íránu, Sýrii. A možná některým západním zemím typu Islandu, to pro lehké vyvážení.
Islandský ministerský předseda odešel uprostřed interview pro švédskou televizi SVT. Ptali se ho na společnost Wintris, o níž tvrdil, že ji přiznal islandskému berňáku. Gunnlaugsson řekl, že není připraven odpovídat na takové otázky (zrovna se ho ptali, jestli ten podpis na listině z Panama Papers je jeho) a rozhodl se přerušit rozhovor se zvoláním: "O co se to tady pokoušíte? To je zcela nepatřičné!"
Bloger Saker to komentuje takto: "Gunnlaugsonova politická kariéra je tak v podstatě u konce. Teď už zbývá vyřešit jen jediná otázka - jestli už Goldmani našli nějakého bankéře, který ho nahradí."
Případ Vladimira Putina
Nyní se podívejme na "odhalení" ohledně Putina. Putin tzv. "ukradl 2 miliardy USD" a udělal to takhle. Jeho blízký přítel Rodulgin, který má tříprocentní podíl v Bank Rossia, zařídil, že tato banka přes švýcarské právníky a kyperskou banku RCB poskytla v roce 2010 nebo 2011 nezajištěné úvěry ve výši více než 1 mld. USD offshorové firmě Sandalwood na Panenských ostrovech. Tu založila panamská společnost Mossack Fonseca, hlavní aktér aféry Panama Papers. Sandalwood poté půjčil 11,3 mil. USD ruské firmě Ozon, vlastníkovi lyžarského areálu Igora, v němž je Putin prominentním hostem a vdával v něm v roce 2013 (tedy více než dva roky poté, co proběhla popisovaná transakce) svou mladší dceru Káťu.
Podle barevné čáry z grafu - dráhy peněz - to vypadá, že Putin na začátku vydal 2 mld. USD, aby na konci uspořádal svatbu dcery. Proč nedal např. 1 mil. USD přímo lyžarskému středisku, to investigativci z Guardianu (či ICIJ) s důvěrou ponechávají na matematických schopnostech a důvtipu svých čtenářů.
Připomeňme, že Američané zatím v odhaleních prakticky nefigurují, o Česku zatím také nic nevíme, o ukrajinské oligarchii jakbysmet. Předpokládejme, že novináři placení korporacemi a výše uvedenými organizacemi nejprve splní své propagandistické úkoly a pak se skutečně pustí do práce. To už korporátní média a presstituty zajímat nebude, ale nás ano. Sledovali jsme delší dobu i všechny předešlé aféry, viz hesla v klíčových slovech.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!