Kolega píše články ohledně "Šlachtagate", aby ukázal rozpad právního státu, který kopíruje rozpad kritického myšlení v hlavách milujících pro-washingtonskou nebo pro-kremelskou konspiraci. Tito lidé jsou ideologičtí chudáci, protože je bude řídit jako loutky ta či ona klika manipulátorů. Stačí jim ukázat určitou osobu nebo stav věcí a říci, že za to může Kreml nebo Washington. Pak celá smečka aktivistů vesele vyběhne na chrtí závody za mechanickou návnadou, která je před nimi tažena na mediálním provázku. Budiž jim přáno, chtějí mít v životě i trochu vzruchu, jsou jako ti nešťastní chrti zavření v kotci.
Ale nyní k vážnějším tématům, než jsou bláboly konspiračních webů a manipulace mainstreamu patřícího tomu či onomu oligarchovi. Bavme se o tom, co ukazuje "Šlachtagate" z hlediska politického systému v Česku. A to je vážná věc.
Co vlastně v Česku skončilo skrze Šlachtagate? Systém bývalých stran založený Klausem a spol. Dnes jsou to všechny tzv. "klasické" politické strany, které byly u moci a v opozici posledních 20 let. Tyto partaje vedly nákladný život aparátčíků a sekretariátů, který sice mohly, ale nechtěly financovat pouze ze svých zákonných stranických příspěvků. A do těchto partají hned od počátku šli zkorumpovaní lidé, kteří stranickou ideologii změnili na soukromý kšeft. Výsledkem byly gigantické podvody s vlivem, které skončily kriminálním jednáním. Ale to zatím není kriminální, protože se nevyšetřuje, viz současný průběh Šlachtagate.
Konec partajního součenství zlodějů
Jak funguje tzv. "partajní součenství zlodějů"? Velmi jednoduše. Jeho základem je krajský sekretariát napojený na centrální řídící struktury té či oné klasické partaje. Vlivová skupina v kraji reaguje na lobbistické nabídky buď normálních podnikatelů, nebo a hlavně pracuje pro naprosto bezcharakterní mafiány. Viz jednotlivé aféry s miliardovými podvody v Praze a jinde. Zařizují se EU-fondy, stavby, zakázky, posty. Na vyšší úrovni jsou to lobbistické zákony. Klíčem je obsazení silových struktur policie, státního zastupitelství a soudců v daném kraji. Na tom musely dané klasické partaje pracovat usilovně a dlouho, než takovou věc zařídily. Proto je "Šlachtagate" tak vyděsila. Tito policisté odmítli spolupracovat se zkorumpovanými státními zástupci a neřekli ani muk zkorumpovaným policejním kolegům. Tento systém vykrádání státu jsme už před třemi lety nazvali "koncesní koalicí", nebo "neo-neokolonialismus", viz dané heslo.
Klasické partaje pomáhají gangsterským skupinám k určitému druhu koncesí, které jim umožňují monopolizovat buď finanční zdroje nebo vliv, nebo jim zajistí zákonný monopol na určité služby. To se to pak dělá kapitalismus, že ano. A tato tvorba našeho kapitalismu, jak my, partajní soudruzi dobře víme, představuje velmi delikátní úkol, kterého jsou schopni jen ti nejlepší výtečníci. Podívejte se na heslo "sněmovní Mordor" a na tematické číslo Jak funguje Česko I-III, ať se dozvíte více. Tento systém korupce skrze zavedené partaje skvěle fungoval 20 let. Proto jsme dnes všichni šťastní žebráci, kterým je namlouváno a kteří si namlouvají, že se mají dobře. Tyto strany jsme volili a jejich představitelům jsme lezli kolektivně někam. Není divu, že tito lidovládci začali u koryt mohutně mlaskat. Občasné volební výměny pozice za opozici nic neřešily a neřeší, protože systém koncesní koalice funguje jako celek. To už na Západě občané ví dávno. Proto tam vznikají zespodu nové občanské strany, ale u nás nikoliv, protože nemáme občany, ale pouze voliče. Shrňme základní charakteristiky partajního součenství zlodějů.
- Společně jako partaj krademe, proto nás společně pověsí, nebo nepověsí (viz Šlachtagate).
- Společně bojujeme o prorůstání do vlivových skupin státní, krajské a komunální správy, protože bez ní naši drahou partaj neuhlídáme před nepřáteli (viz Šlachtagate).
- Spolehlivě fungují zavedené systémy prodeje vlivu mafiánům a lobbistům. Jen někteří partajní pitomci toho mají tolik, že si vedou vlastní deníček, a pak je na kraji zabásnou. Pak nám začnou zbytečné starosti, které bychom si mohli ušetřit.
- Spolehlivě jsou utvořené i potravinové řetězce směrem na rodinné příslušníky a známé, kteří skrze vlivové skupiny v partaji žijí bezstarostný život tzv. "kapitalismu".
- Tak nějak (špatně, viz Chovanec) funguje i sebezáchovný boj partaje proti vlastním nezřízeným mlaskačům u koryta. A velmi dobře funguje proti těm externistům, kteří by chtěli sebrat místo u plně obsazeného koryta.
Jak sami vidíte, dnes není vůbec snadné být šéfem na krajském či celostátním partajním sekretariátě klasické politické strany. Jistě, ty milióny si časem vyděláte, a navíc i další sinekury dané po vašem odchodu z tzv. "politiky". Ale ta práce a to riziko... A navíc jsou voliči čím dál hůře manipulovatelní, prostě vládne iracionální blbá nálada. A na komunální a na krajské úrovni se ukazují nové partaje vznikající z nezávislých sdružení a uskupení. Naštěstí brzy začnou dělat totéž, nebo jsou zatím úplně neschopní normálního fungování ve státním aparátě. Ale i tak platí, že v klasickém partajním součenství zlodějů hodně přituhlo. Navíc je stát rozkraden tak, že už nelze loupit přímo jako za zlatých časů Klausovy privatizace.
Korporátně fašistické strany
Rada Zemana pro Babiše v aféře Šlachtagate byla takticky naprosto správná a mohli bychom ji v kostce formulovat asi takto:"Nepleť se do toho, postav se jasně na stranu Šlachty a jeho týmu, a pak v klidu sbírej body, až si klasické součenství zlodějů nabije čumák obhajobou svých vlastních zlodějů." To se také děje, viz politický konec Chovance a po něm za chvíli i Sobotky. Ale Zeman a Babiš nyní budují jiný typ strany, který sbírá body po Chovancově zametání stop skrze tzv. "reformu policie". Z mého hlediska je nový typ strany logickým vyústěním procesu, v němž se rozpadá demokracie.
Po odchodu partajního součenství zlodějů daného v klasických politických stranách nastupuje do vyprázdněného politického prostoru politicky silný korporátní fašismus. Jeho příkladem jsou strany jako Babišovo "ANO", které jsou řízeny jako firma jedním mužem a jedním mobilem. Jak takové strany fungují? Velice dobře, a na rozdíl od partajního souručenství zlodějů velice efektivně. Viz předchozí článek o vzniku fašismu v Německu (Takový obyčejný vraždící EU-fašismus). Případ Šlachtagate jasně ukazuje, na čem Babiš sbírá politické body.
- Korporátní partaj není klasickým souručenstvím, ale politickou firmou vedenou neoliberálním podnikatelem. Strana-firma selhat nemůže, protože jde o blaho firmy, což je v neoliberalismu nejvyšší zákon. Proto se v nové partaji vyhazují jen jednotlivci, kteří tzv. "selhali".
- Příživy a vyžírky dostanou v korporátní partaji klasické 1 % ze zisku a stranické benefity dané placeným místem ve státní správě a kšeftováním s vlivem odebraným klasickému souručenství zlodějů. Zbylých 99 % zisku si sebere zakladatel, jak jinak také. Je to přece jeho firma a partaj zřídil k tomu, aby pomohl své normální firmě ke zdrojům státu.
- Nové politické příživy jsou de facto zaměstnanci partaje, ale pochopitelně nikoliv oficiálně. Pokud na kraji či jinde mlasknou přespříliš, jsou okamžitě vyhozeni a jsou nahrazeni nekonečnou frontou nových čekatelů. Na takový lukrativní post jich jsou přímo legie, jsme v Česku.
- Centrální aparát a ministerstva zabrali lidé přímo z podniku daného oligarchy, protože "stát musí být řádně veden jako moje firma". To zajišťuje efektivní vedení státu v modelu korporátního fašismu, jak jsem o něm psal v článku o Německu. Třetí říše vznikla v momentu, kdy se spojili korporátní političtí fašisté typu Hitlera s korporátními bankéři typu Schrödera a s korporátními průmyslovými bossy typu von Papena. Jejich snažení zastavila až zimní bitva u Stalingradu. To je tam na východě, v Rusku, jak my starší dobře víme.
- Do nové partaje naskakují jak do rozjetého vlaku všichni ctižádostiví lidé, kteří se nevešli do běžného souručenství klasických partajních zlodějů. Důvody nekompatibility mohou být velmi různé, dokonce i pozitivní.
- Tato skupina "bezpartajních zaměstnanců" v dané oligarchické partaji představuje nárazník mezi vnější voličskou základnou a tvrdým podnikatelským jádrem řídícím ministerstva a stát. Navíc přináší cenné podněty z terénu. Navíc ani nemusí krást, protože nechce a nemusí. To je také velká konkurenční výhoda proti klasickému souručenství.
- Tito technokraté zverbovaní do partaje nového typu chtějí moc a chtějí realizovat své dobré nebo špatné představy o tom, jak spravovat stát. Oligarchická partaj v systému korporátního fašismu jim k tomu dává nekonečně mnoho příležitostí.
- Nový partajní podnik nemá žádnou ideologii, protože je úplně zbytečná, ba dokonce je zcela škodlivá. Pravicovou ideologii mít nemůže, protože ti borci rozkradli stát, a pak se amnestovali skrze Klause. Tím zanikly modré straky a topka jako ideologické masové strany. Socani zase ve Šlachtagate zahynou na své zlodějny jako klasické souručenství partajních zlodějů.
- Ideologické strany jsou zranitelné zejména tím, že mají politické ideje, klasické ideály z 19. a 20. století, a tím jsou vydíratelné. Ale lidem dnes stačí nákupní poukázka na slevy a zajištění základních parametrů sociálního státu na způsob Mussoliniho fašismu. Chod "demokracie" je tím zajištěn, netřeba vytunelovaných ideálů. A na demokracii beztak věří po 20 letech tunelování jen úplní idealisté. Pro ty budou nachystány převýchovné tábory, tak moc jich zase nebude.
Z těchto charakteristik je zřejmé, že v současné době skrze Šlachtagate zvoní umíráček klasickému partajnímu součenství zlodějů, které tuto zemi spravovalo po sametu. Konec starých časů se neobejde bez otřesů. Výše uvedený systém stranických jistot a prebend se de facto už zhroutil. Pokud ve volbách proti klasickému partajnímu součenství zlodějů vyhraje efektivní a rozhodný Babiš s ideou státu jako dobře spravované firmy, pak jsme přešli ze systému partajního souručenství zlodějů do systému korporátně-fašistického. Jako demokratovi se mi absolutně nezamlouvala už ta první forma "demokracie", natož ta druhá.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!