29. březen 2017 vejde do historie jaderného průmyslu. V tento den požádala společnost Westinghouse Electric Company newyorský soud o ochranu před věřiteli podle kapitoly 11 amerického zákona o bankrotu. Ta umožňuje dlužníkovi pokračovat ve své činnosti, zůstat pod kontrolou současného vlastníka a prodloužit termíny splátek dluhů. Podmínkou je příprava reorganizačního plánu, který poté musí být schválen soudem a kvalifikovanou většinou věřitelů. Pokud je reorganizace schválena, probíhá pod kontrolou příslušných vládních agentur. Společnost, která se uchýlí pod ochranu "kapitoly 11", také nemůže provést renegociaci smluv se svými věřiteli. Tato společnost před 60 lety postavila první plnohodnotnou jadernou elektrárnou zkonstruovanou čistě pro civilní využití.
Něco z historie
Westinghouse EC je nadnárodní společnost, pro níž v 18 zemích světa pracuje 12 tisíc zaměstnanců. Založil ji v roce 1886 George Westinghouse (1846 - 1914), držitel více než stovky patentů po celém světě, průkopník elektrifikace a železniční dopravy. Tento Edisonův hlavní rival založil kromě společnosti Westinghouse další desítky firem.
Současná Westinghouse EC se zabývá výhradně jadernými technologiemi a svým zákazníkům nabízí jaderné reaktory s příslušenstvím, bezpečnostní, regulační a řídící systémy, jaderné palivo, modernizace a opravy jaderných bloků, komplexní služby při deaktivaci a asanaci jaderných elektráren atd. Westinghouse Electric Company sice navazuje na slavnou tradici, ale představuje jen malou část někdejšího „velkého“ Westinghouse. Ten měl rozsáhlé aktivity ve strojírenství, energetice (zdaleka nejen jaderné), vyráběl všechno možné od radarů po ledničky a byl průkopníkem například v oblasti komerčního rozhlasového vysílání.
V 80. a 90. letech se Westinghouse dostal do problémů a v roce 1999 byla jaderná divize prodána britské státní společnosti British Nuclear Fuels Limited (BNFL). Labouristická vláda ji poté v roce 2006 prodala za 5,4 mld. USD japonskému koncernu Toshiba, gigantu s obratem více než 60 mld. USD a 200 tisíci zaměstnanci. Toshiba převzala Westinghouse s velkou slávou v roce 2006 a z jaderné energie pak učinila významnou část svého podnikání. V březnu 2011 ale došlo k jaderné katastrofě v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Jedním z jejích důsledků byl růst nákladů v této sféře kvůli zvýšeným nárokům na bezpečnost. Jaderné odvětví se na celkových příjmech japonského konglomerátu podílí asi jednou třetinou.
V srpnu 2015 odstoupil generální ředitel Toshiby Hisao Tanaka v souvislosti s účetním skandálem. Nezávislá vyšetřovací komise zjistila, že Toshiba v průběhu sedmi let, pod vedením Tanaky a jeho předchůdců Nišidy a Sasakiho různými podvodnými účetními praktikami nadhodnotila své provozní zisky o 1,2 mld. USD. Tato komise ve své zprávě kritizovala enormní tlak na podřízené a firemní kulturu poslušnosti, slabé řízení a špatně fungující systém vnitřní kontroly. Jedná se o největší japonský účetní skandál za posledních pět let.
V březnu 2016 začala americká komise pro cenné papíry (U.S. Securities and Exchange Commission - SEC) v souvislosti s pochybnými účetními praktikami firmy vyšetřovat některé americké dceřiné společnosti Toshiby. Firma Westinghouse však v prohlášení odmítla, že by ji vyšetřovaly státní úřady v USA. “Společnost Westinghouse má průhledné hospodaření a spolupracuje s nezávislou vyšetřovací komisí. V nezávislé zprávě, na kterou se článek odkazuje, je uvedeno, že v účetnictví firmy Westinghouse nebylo zjištěno žádné pochybení. Pokud víme, hlášení o finanční situaci podávaná společností Westinghouse nejsou předmětem vyšetřování," uvedl tehdejší prezident a generální ředitel firmy Danny Roderick.
Bezprostřední příčiny bankrotu
Ještě v srpnu 2016 se Westinghouse chlubil tím, že udává směr celému odvětví se svými modulárními reaktory SMR. Jenže už loni v prosinci musela japonská Toshiba odepsat miliardy dolarů v důsledku průtahů při stavbách jaderných elektráren v USA. Vzniklé ztráty stály místo šéfa Toshiby, Šigenori Šigu. Toshiba také oznámila úmysl prodat za 13 mld. USD většinový podíl v Kingston Technology, světoznámém výrobci počítačových periferií. Toshiba oznámila, že její jaderné odvětví mělo ztráty 6 mld. USD, jež by se mohly zvýšit až na 10 mld. USD. Tržní hodnota akcií Toshiby v tomto fiskálním roce poklesla o 7 mld. USD.
V březnu tohoto roku investoři zareagovali pozitivně na zprávy ze společnosti Toshiba, že v důsledku mnohamiliardových odpisů pošle Westinghouse EC do likvidace kvůli jeho ztrátám. Akcie Toshiby na tokijské burze v reakci na posílily o 14 %, což byl nejvyšší vzestup za celý měsíc. Přitom najít kupce pro společnost Westinghouse EC, která od roku 2013 nevydělává a potýká se s nárůstem nákladů u projektů jaderných elektráren v USA, nebude lehké. Toshiba očekává, že přihlášení amerického podniku do režimu ochrany před věřiteli pro ni bude v současném fiskálním roce znamenat náklady až jeden bilion jenů (225,1 miliardy korun).
Westinghouse se potýká s obrovskými náklady kvůli překročení rozpočtu a nedodržení termínů výstavby dvou jaderných projektů v USA, jedná se o výstavbu čtyř jaderných reaktorů AP 100 ve státech Georgia a Jižní Karolína pro společnosti Southern Company a SCANA Corp. Vypadá to, že Westinghouse nabídl oběma společnostem kontrakt na pevnou cenu, přitom už dnes se očekává překročení plánovaných nákladů o 1 - 1,3 mld. USD a tříleté zpoždění, za něž mu hrozí jako generálnímu dodavateli staveb další penále. Zdá se, že právě to způsobilo finanční katastrofu a brání dalším potenciálním investorům, aby pomohli řešit situaci. Nikdo z nich nehodlá převzít záruky za jaderný projekt s otevřeným koncem. Auditoři navíc zpochybnili způsob, jakým Westinghouse před časem zaúčtoval převzetí společnosti Chicago Bridge & Iron (CB&I).
Kolik doopravdy stojí atomovka
Popis toho, proč se stavby zpozdily a prodražily, je typický pro současnou krizi západního jaderného průmyslu. Westinghouse si jako subdodavatele konstrukce vybral společnost Shaw Group pod vedením Jamese Bernharda ml., kterého časopis Forbes popisuje jako "wheeler and dealer", tedy bezohledného podnikatele bez jakýchkoliv zábran. Bernhard vybudoval z malého louisianského strojírenského závodu prostřednictvím sady akvizicí jednu z 500 největších amerických společností, ale nikdy se nezabýval výstavbou jaderných elektráren. Vyřešil to tak, že koupil bankrotující firmu Stone & Webster, která postavila řadu amerických jaderných elektráren v 50. a 70. letech. To pomohlo získat společnosti Shaw Group důvěryhodnost nutnou k získání obou kontraktů.
Relikt ze Stone & Webster už nebyl schopen stavět jaderná zařízení, protože to nedělal 30 let. Nově splácaná firma nikdy nepostavila žádné nové jaderné zařízení, neměla ani technologie, ani vyškolené zaměstnance. Shaw společně s americkými vládními daňovými úlevami a přísliby nákladových limitů a státních záruk na úvěry dal Toshibě takovou nabídku, která se nedala odmítnout. Ale firmě Shaw se nedařilo, regulátoři ji kritizovali za lajdáckou práci, došlo k podstatnému překročení nákladů a vážnému zpoždění, projekt se dostal do skluzu. Bernhard se rozhodl z toho vyvléknout a prodal Shaw Group výše zmiňované společnosti CB&I za přemrštěných 3,3 mld. USD a zbavil se tím veškeré zodpovědnosti.
CB&I je mnohem větší stojírenská firma, která byla celá žhavá zúčastnit se něčeho, co v té době vypadalo jako renesance jádra. Jako nový majitel Shaw Group však rychle prohlédla, do jak hlubokých problémů zabředl celý projekt a prodala Shaw Toshibě za pouhých 229 milionů USD, včetně omezení odpovědnosti CB&I za rozestavěné jaderné bloky. Toshiba později obvinila CB&I z nadhodnocení hodnoty kapitálu Shaw o 2,2 mld. USD. Celá věc leží u soudu a vypadá to, že se ještě dlouho potáhne.
Westinghouse se mezitím obrátil na skutečné stavitele jaderných zařízení, Fluor Corporation. Výstavbu se podařilo opět rozběhnout, ale je příliš brzy na to říci, jak se jí bude dařit. Zatím to vypadá, že se obě jaderné elektrárny podaří dostavět, i když se zpožděním a překročenými plánovanými náklady. Pro reorganizaci Westinghouse i mateřskou Toshibu je to totiž klíčové. Bez referencí z úspěšného provozu nových reaktorů AP 1000 nemají šanci na žádné nové kontrakty.
Česká jaderná stopa Westinghouse
V Evropské unii je 131 jaderných elektráren, z nichž 60 procent je založeno na technologii Westinghouse, ať už amerického nebo evropského designu. V České republice je společnost Westinghouse EC známá především svou účastí na modernizaci řídících a kontrolních systémů v JE Temelín a neúspěšným pokusem nahradit v této elektrárně ruské jaderné palivo. Byla také jedním ze dvou účastníků tendru na dostavbu JE Temelín, který byl zrušen v dubnu 2014. Ještě v říjnu téhož roku tato firma navrhovala české vládě, že bude celý projekt dostavby JE Temelín částečně financovat.
V únoru 2016 vyjednával Westinghouse se společností ČEZ o účasti v tendru na dodávku jaderného paliva do JE Temelín. Požadoval možnost opět si vyzkoušet palivo, "aby se vytvořily rovné podmínky" v rámci politiky EU, která vyzývala k omezení závislosti na dodávkách energie z Ruska. Zkoušky za účelem licencování nového paliva vyráběného v závodě Westinghouse EC na výrobu jaderného paliva ve švédském Västerås mají být podle dohody mezi oběma firmami zahájeny v roce 2018.
Na přelomu ledna a únoru 2017 přitom v Česku proběhly „oťukávací“ schůzky se zájemci o stavbu nového jaderného bloku, kde firma Westinghouse EC představila svůj reaktor AP 1000. Martin Uhlíř, generální ředitel firmy Dukovany II, dceřiné společnosti ČEZu tvrdil, že Westinghouse EC je rovnoprávným účastníkem přípravných prací výstavby až čtyř nových jaderných bloků. Odvolával se na schválenou vládní energetickou koncepci z roku 2015, v níž se ale píše pouze o jednom až dvou blocích.
Pro ČEZ i českou vládu by přitom mělo být varující, že v krizi není pouze Westinghouse, ale v podstatě celý západní jaderný průmysl. Krach Westinghouse následuje po rozhodnutí německého Siemens opustit toto odvětví, bezpečnostních a finančních problémech francouzské Areva a poklesu cen akcií čínské CGNP Group i ruského Atomenergoprom. Typickým příkladem a dalším kandidátem bankrotu je francouzská Areva, další ze zájemců o tendr, která je ve skluzu nejen se třetím blokem finské JE Olkiluoto, jejíž rozpočet se vyšplhal na trojnásobek původní částky, ale i při výstavbě reaktoru ve francouzské JE Flamanville. Francouzský jaderný dozor navíc loni nařídil odstávky zhruba třetiny reaktorů kvůli nekvalitním součástkám chladícího zařízení, které dodala Areva.
Radioaktivní mlžení na český způsob
V březnu nově jmenovaný ministr průmyslu Havlíček dostal od premiéra Sobotky pro mnohé překvapivý úkol - rozhýbat dostavbu JE Dukovany. Ministr je s úkolem srozuměn - v roce 2035 skončí životnost nynějších jaderných bloků Dukovan, a není tedy čas s inovací elektrárny otálet. "Jde o to, abychom byli schopni tam vybudovat bloky nové, které umožní pokračovat ve výrobě elektřiny z jádra," uvádí Havlíček. Rozšíření jedné ze dvou českých atomových elektráren má vyjít až na 300 miliard korun. O zakázku mají proto zájem všechny hlavní světové firmy, které v jaderném byznysu působí. Problémem ale zůstává, kde na nákladnou přestavbu Dukovan vzít. Investorem rozšíření elektrárny by mohl být polostátní ČEZ. Náklady na stavbu se však při dnešních tržních cenách elektřiny nemají šanci zaplatit. A stovky miliard na jaderný projekt nemá ani český stát.
Nabízejí se tak dvě možnosti. Britská vláda například pro své reaktory v Hinkley Point připravila garantovanou výkupní cenu zhruba 110 eur za megawatthodinu, kterou bude elektrárna dostávat 35 let. Druhou variantou je, že elektrárnu postaví přímo státem vlastněná společnost, jako je to u maďarské elektrárny Paks. Na výstavbě nových bloků za 340 miliard korun se dohodla tamní vláda přímo s ruským Rosatomem, který zafinancuje 80 procent z rozpočtu.
O tom, že česká jaderná lobby má sílu některou z těchto dvou možností prosadit, svědčí i reakce českých médií na ohlášený bankrot Westinghouse. Pro ČT to není zpráva k zaznamenání, viz ZDE. Takhle vypadá reakce českých masmédií podle Googlu a podle Seznamu. Pro srovnání, až se bude ČT ohánět tím, že přebírá zprávy jen z ověřených a významných zdrojů, se můžete podívat, co se objevilo ve vyhledávači Google po zadání westinghouse bankrupcy.
Závěrem
- Bankrot Westinghouse EC je významný mezník na sestupné spirále, na níž se ocitl jaderný průmysl po havárii v JE Fukušima.
- Budoucnost všech projektů, které se zdály být renesancí jaderné energie, je zpochybněna krachem Westinghouse i potížemi dalších západních jaderných firem .
- Toshiba/Westinghouse se staly obětí vlastní arogance a z ní plynoucího špatného řízení, pochybných obchodních praktik a finanční nezodpovědnosti.
- Příznaky neživotaschopnosti jaderné energetiky se stupňují, většina jaderných projektů je v časovém skluzu, plánované náklady jsou překračovány dvoj- až trojnásobně.
- Vysoké kapitálové náklady výstavby spojené s úpadkem inženýrských znalostí totiž odrazují soukromé investory, takže bez veřejných peněz a státní podpory nemají firmy šanci postavit žádnou novou jadernou elektrárnu.
Velkým paradoxem je, že projekt, který přivodil zánik Westinghouse, měl znamenat renesanci jádra v USA, jednalo se totiž o první povolenou výstavbu jaderných bloků od roku 1979, kdy došlo k vážné havárii v JE Three Mile Island. Ukázalo se však, že za tu dlouhou dobu ve Spojených státech vymizeli lidé, kteří jsou schopni tak složitou stavbu řádně a včas vyprojektovat, zorganizovat a vybudovat. A komu vrtá hlavou, jak je možné, že západní firmy v oblasti jaderného průmyslu mají daleko větší problémy než ty ruské nebo čínské, tomu doporučujeme přečíst si tento seriál ze spřáteleného webu.
Takže to shrňme. Firma, která zkrachovala v USA, se (snad) nemůže ucházet o zakázku v Česku. Nové atomovky nemají už nikdy šanci na to, aby byly ekonomicky rentabilní. Růstem teroru jsou skutečnou časovanou bombou. Nikdo neví, kde trvale uskladnit vyhořelé palivo a zbytky prvního okruhu, až se bude elektrárna likvidovat. Náklady na likvidaci raději nikdo neříká nahlas, protože se šplhají až na desetinásobek původně plánovaných investic. A Fukušima s Černobylem ukázala, že jaderné reaktory jsou skutečnou bezpečnostně-ekonomickou bombou pro dané státy.
Zdroje:
http://atominfo.ru/newsp/w0419.htm
https://www.ft.com/content/4ce09bb4-11d3-11e7-80f4-13e067d5072c
http://www.zerohedge.com/news/2017-03-28/what-westinghouse-bankruptcy-could-mean-us-utilities
http://www.commondreams.org/news/2017/03/29/nuclear-power-suffers-major-blow-westinghouse-bankruptcy
http://www.denik.cz/ekonomika/americky-jaderny-gigant-westinghouse-na-pokraji-bankrotu-20170329.html
http://outsidermedia.cz/autor/crustgroup/
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 950 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!