Předvolební boj a česká popová scéna tvoří spojené nádoby. Obojí je prolezlé bývalými hvězdami a hvězdičkami minulého režimu, které si vydělávají na chleba tím, že okupují za koncesionářský a autorský poplatek zdejší politický a mediální prostor. Zkrátka, jde o masové obtěžování občanů za masovou úplatu. Přitom tyto krávy obojího či jiného pohlaví nejapně řvou do éteru naprosté nesmysly, nemají ani hudební sluch, ani zdravý rozum. Ale tyto politicko-mediální nehoráznosti představují v dnešních časech politické pop-kultury doklad obecné způsobilosti pro obojí formu šou-byznysu.
Článek našeho kolegy upozorňuje, že prý máme vědět, do čeho jdeme, protože Co je dobré pro Kolaloku, je dobré i pro zákon. Co je špatné pro moje uši, to je jistě dobré pro nepsaný, leč o to více platný zákon dnešní politické a múzické sterility. Ale naštěstí na hudební scéně existuje nezávislá tvorba, stejně jako všude jinde na webu. A daří se jim také úplně stejně, protože je málokdo poslouchá a ještě méně lidí podporuje. A to prosím provozování kapely nelze z hlediska času a nákladů srovnat s provozováním nezávislého webu. A také vás mnohem snadněji zavřou za výtržnictví, chuligánství, šíření nepokojů a za jiné radovánky, které nezávislé weby zase znají skrze termín "fake news". Proto jsme před rokem s radostí konstatovali, že konečně Vstali noví punkoví bojovníci. Jako za komunismu, i nyní vznikla další vlna undergroundu a k ní jsme psali článek v roce 2013 pod názvem Je mi tě líto, republiko. Tak začněme dalším hitem kapely Svoloč, která i v roce 2017 nic neztratila na svém elánu.
Jak zní v éteru, a dosud nevymazáno na Youtube: Jdem, proti vám všem...lžem, furt jenom lžem, týhletý zemi nepomůžem...začíná groteska, každý mi zatleská... sice jsem dareba, ale mám na chleba a ty makáš rukama, tak chcípni hlady. Hezké shrnutí volebního programu všech současných politických stran, které osvěžené a napojené vyběhly z vyhřáté a klimatizované stáje jednoho procenta ke zdejším volbám. A punkové kapely, na rozdíl od česko-slovenské nespolupráci v oblasti nezávislých webů, nemají žádný problém produkovat kvalitní věci společně. Další hezký klip s punkovou reálně-kapitalistickou muzikou nahrála česko-slovenská skupina El Nino ft. Kali a jmenuje se Na hranici chudoby.
Opět zní základní volební téma o tom, že svoji zemi som prestal doverovať už dávno, kvoli kurvám, ktoré ničia nás... pretože normálny tu neni ani jeden z vás. A český kolega k notuje na podobnou punkovou strunu: Cítím se strašně divně, začínám mít strach. Místo prosperity cítím státu brzkej krach. Ti borci by fakt mohli dělat hlavní plakáty všem partajím k volbám. Punk se opravdu věnuje volebním tématům o sto šest a s plným nasazením. To rozhodně nelze říci o placených pankáčích příslušných politických stan, kteří ideologicky striptýzují v televizi. Podívejte na slovenské kolegy z Peter Pann ft. Kali x Majself x Strapo pod názvem Džungla.
Tam už jsou přímo návody na revoluční jednání v dnešní situaci, kterou jsem teoreticky popsal v článku Vznik a vláda globálních parazitů. Punk si zajisté může dovolit výrazy a metafory, které patří k jeho vlastní poetické licenci. A v posledním klipu se podívejme na reálný výsledek voleb. Nechme mluvit punkového antipoda úspěšných politických veksláků, kteří ze zákulisí řídí naše živobytí. Viz kapela El Nino a její hit Druhá strana.
Pokud vám vadí začátek písně, tak si poslechněte, co nám tlačí do hlavy volební žvásty našich politických stran. Partajní rapeři ve vázankách a v oblecích říkají totéž, ale v mnohem méně poetickém a účinném balení.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 300 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!