Není o čem psát a je vedro, takže mainstream potřebuje pro všech prohraných válkách Západu další kolo vojenské intervence. Na řadě je Írán, pochopitelně. V květnu president Donald Trump svévolně odvolal podpis USA na smlouvě Joint Comprehensive Plan of Action (JCPOA), kterou podepsala RB OSN a celá EU. Írán omezil a nechal kontrolovat svůj jaderný program výměnou za zrušení ekonomických sankcí. Nyní už USA vykřikují, že vojenská intervence musí přijít co nejdříve. Hlavní důvod harašení je izraelská lobby ve Washingtonu, ale to se pochopitelně nesmí říci nahlas.

Izrael dělal v Sýrii všechno pro to, aby Írán zatáhl do války o Golany, kdy by USA nakonec zaútočily na Írán. To se nepovedlo, protože Íránci rozhodně hloupí nejsou a kvůli Sýrii nechtějí globální konflikt na Blízkém východě. Nechali za sebe s Izraelci jednat Rusy a bojovat Asada. Jejich oboustranné snažení dokazuje výsledná ofenzíva v Dáráji, o níž západní média smutně mlčí. Íránské jednotky se stáhly asi 80 km od Golan, teď už s tímto nezákonně okupovaným územím sousedí jenom syrské vládní jednotky. Ty vymetly s podporou Rusů zdejší teroristy zhruba za měsíc. A Izrael po prohrané podpoře teroristů a po pětiletce vytváření tzv. "buffer zones" licoměrně prohlašuje, že je to vlastně výborné řešení, ten starý stav. A dokonce na závěr jednou letecky napadl i své bývalé spojence z řad teroristů a islámských fundamentalistů. Takže je po pěti letech vojenské a finanční podpory prodal Asadovi. Jak je vidět, teroristé jsou po porážce ISIL zbytné zboží. USA je teď postupně lifrují do Afghánistánu, kde je třeba dělat binec po prohrané válce s Talibánem. Inu, nic nového pod sluncem terorismu a válce Západu s teroristy.

Ale k té nové válce, která asi nebude, a řekněme si proč. Za prvé, Írán není v situaci severní Koreje. Ta držela a vyvíjela jaderné zbraně v rozporu s usnesením RB OSN. A zahájit válku s USA by pro Kima znamenalo sebevraždu, i když by přitom padlo milióny lidí. Po nelegální druhé válce v Iráku a s miliónem mrtvých na Blízkém východě (Libye, Sýrie) je jasné, že Západ s těmito počty mrtvých problém nemá. Ale otázka je, jestli je Írán ve stejné pozici jako Korea, a to není. Diplomaticky je Írán vítězem a USA věrolomným ničitelem světově uznaných dohod. Ale diplomacie Trumpa nezajímá, protože tento miliardář na trůně dělá politiku jako podnikatelský kšeft. Tak se podívejme, co může vykšeftovat svým sloním tancem v blízkovýchodním porcelánu.

Diplomaticky vůbec nic, protože Trump zradil světově uznané a podepsané dohody. Vojensky také nic, ale důvod je jiný. Írán v případě vojenského útoku zablokuje Hormuzský průliv, kterým proudí zhruba polovina světové ropy. A to je zásadní rozdíl proti sebevražednému útoku Koreje raketami na USA. Írán po vzoru vítězného Hizballáhu ve válce 2006 nemusí vyhrát nad USA. Stačí mu udržet blokádu průlivu tak dlouho, až všichni vletí na Trumpa a vysvětlí mu, že nemůže blokovat ropu pro půl světa jen proto, že mu vyplašení sionisté z Izraele telefonují o pomoc proti Íránu.

Další důležitý důvod k harašení ale neválčení je interní situace v Íránu. Zde na rozdíl od asijské klanové diktatury vládne teokratický režim, který provozuje velmi otevřenou formu demokracie. Tento systém vlády má relativně silnou podporu obyvatel. Dokonce ani ve věku kosmického korporátního lhaní a fake news o Íránu není snadné líčit tuto zemi jako velkého satana. A to naopak íránská teo-demokracie ráda provozuje na adresu USA, viz poslední krok licoměrně zrušené smlouvy a celá smutná historie předešlých vztahů daných v atmosféře trvalé války. Mladý Rumsfeld neměl vůbec žádný problém dodávat Saddámovi komponenty pro výrobu bojových plynů typu sarinu, pokud je používal ve válce proti Íránu (1980-88). Tady se podívejte, jak se oba známí političtí zločinci mají rádi.


Írán jasně řekl, že bude s Trumpem jednat až potom, co obnoví smlouvu JCPOA. A na adresu infantilní a impotentní EU bylo řečeno, že pokud Evropané odejdou z íránské ekonomiky pod tlakem sankcí USA, tak se tam už nevrátí. Jejich místa zaujmou Rusové a Číňané, kteří už teď mají v Íránu miliardové zakázky všeho druhu.

Takže mediální harašení obou zemí nemá velkého smyslu a je dobré pro novinářské letní kachny. Spojené státy nejsou po všech prohraných válkách od Vietnamu v situaci, kdy mohou napadnou Írán, jemuž kryjí záda vojenské velmoci typu Ruska a ekonomické velmoci typu Číny. Navíc mu stačí vzdorovat jako v případě neprohrané války Hizballáhu s Izraelem. A přitom může bez problémů uzavřít Hormuz, který tak jako tak strategicky plně kontroluje, pro civilní lodě. Washington by se pustil do další šílené války, ale tentokrát nikoliv proti nějakým povstalcům s kalašnikovem, přičemž jen takové války miluje a pilně je provozuje posledních 30 let. To však není případ Íránu, který má třikrát jištěnou protiletadlovou obranu a je schopný raketami vymést americké letadlové lodě z Perského zálivu. Spojené státy by musely vyhrát drtivě, ihned a bez ohrožení světového obchodu s ropou. A to nejde.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!