Parlament České republiky
Výbor pro zdravotnictví
prof. MUDr. Věra Adámková, CSc. (ANO)
Věc:
Vládní novela zákona o zdravotních pojišťovnách – sněmovní tisk 516.
Vážená paní předsedkyně,
Obracím se na Vás, jako dlouholetý člen zdravotního výboru Poslanecké sněmovny ve věci novely zákona o zdravotních pojišťovnách a prosím Vás, abyste současnou vládní novelu zákona nepodporovala a v zájmu naplnění rozhodnutí Ústavního soudu spíše doporučila zvýšit kontrolu volenými zástupci pojištěnců, nebo zprostředkovaně poslanci poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Není žádným tajemstvím, že „resortní, zaměstnanecké a oborové“ zdravotní pojišťovny jsou dnes většinou výrazně jiné, než byly při svém vzniku.
Jedinou skutečně zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou je zřejmě již jen ZP Škoda, částečně RBP ZP (většinově horníci a lidé ze severní Moravy), resortní většinově asi vojenská ZP a částečně ZP ministerstva vnitra. Zdravotní pojišťovny ale již dlouhá léta nabírají pojišťovny napříč profesemi a napříč všemi obyvateli České republiky, tzn., že již dávno je velká část jejich pojištěnců jiných, například v případě Vojenské ZP z řad nevojáků, civilního obyvatelstva, v případě ZPMV pojištěnci nejsou jenom policisté, hasiči a úřednici ústředních orgánů, apod., stejně jako v České průmyslové ZP nejsou jenom zaměstnanci průmyslových podniků, apod. Proto také obecný název oborové, zaměstnanecké a resortní je do značné míry jenom nostalgie z doby jejich vzniku.
V letech 2006 – 2010 a 2013 – 2017 jsem byl členem zdravotního výboru. Zejména v letech 2007 – 2009, ale i později jsem pozoroval soustavné snahy o privatizaci zdravotních pojišťoven a zdravotního pojištění i velkých nemocnic. Inspirací pro české reformátory té doby Pavla Hroboně, Marka Šnajdra a Tomáše Julínka byla „slovenská reforma“ zdravotnictví, kdy za Dzurindovy vlády došlo pomocí pozměňovacích návrhů k privatizaci zdravotních pojišťoven se všemi důsledky pro pojištěnce a slovenský systém zdravotního pojištění a jeho obrovskou monopolizaci.
V České republice byly v letech 2008 - 2009 na stole zákony k přeměně zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, zrušení jejich statusu veřejnoprávních společností. Když se kvůli odporu nás, několika koaličních poslanců, podařilo projednávání těchto zákonů zastavit, připravili privatizátoři jinou cestu, jak pomoci soukromému kapitálu expandovat i do systému zdravotních pojišťoven.
Pánové Tomáš Julínek s Markem Šnajdrem a zřejmě i s Pavlem Hroboněm udělili licenci zdravotní pojišťovně Agel, kterou zakládal koncern Agel a měla to být první privátní zdravotní pojišťovna, první na startu. Nemusela by procházet složitou transformací, navíc měla jediného soukromého zakladatele. Vůbec zmíněným privatizátorům nevadilo, že zakladatel pojišťovny provozuje síť zdravotnických zařízení a jedná se o evidentní střet zájmů. Využili tehdejší mezery v zákoně o zdravotních pojišťovnách. Samotná ZP Agel nátlakovými akcemi u zaměstnanců koncernu Agel, Třineckých železáren, u jejich subdodavatelů, ale i náborovými akcemi na ulici (za peníze na ruku), získala 60 tisíc pojištěnců, splnila tehdejší minimální limit stanovený zákonem, ale současně vyrobila spoustu dluhů a správně měla zaniknout (protože nebyla životaschopná). Protože nedošlo k transformaci ZP na akciové společnosti, využila právě zmíněnou mezeru v zákoně a požádala o sloučení s Hutnickou zdravotní pojišťovnou a mířila k pohlcení dalších zdravotních pojišťoven. Protože jsme o tomto plánu věděli, připravili jsme rychle novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, která takovému účelovému slučování bez důvodu měla zabránit.
K podpisu souhlasu s první fúzí s HZP došlo právě v den, kdy poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila novelu zákona o ZP, který takovému účelovému slučování bránila. Než se zákon stihl projednat v senátu a následně vyšel ve sbírce zákonů, podařilo se ZP Agel sloučit ještě s Českou národní zdravotní pojišťovnou. V obou případech šlo o finančně velmi zdravé pojišťovny. Následně byl učiněn pokus o ovládnutí ZP Metal Aliance, ale tomu již zabránil nový zákon. Poté, co se v roce 2010 dostal do sněmovny Marek Šnajdr, Pavel Tluchoř a další, prosadili ve vládním prohlášení záměr na odstranění „Hovorkova paragrafu“ bránícího účelovým fúzim ZP. Přestože jsem varoval tehdejšího ministra Leoše Hegera před schválením novely zákona o ZP, která tento můj paragraf měla odstranit, nakonec k tomu skutečně došlo. Okamžitě vzápětí následovalo podání žádosti na ministerstvo financí a ministerstvo zdravotnictví o povolení sloučení tehdy již České průmyslové zdravotní pojišťovny (vzniklé ze ZP Agel, HZP, ČNZP) se ZP Metal Aliance. Leoš Heger tomu tehdy nezabránil, protože údajně nemohl. Po sloučení se ZP Metal Aliance tak Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dosáhla téměř stejného počtu pojištěnců, jako má ZPMV a stejně tak přibližně stejného obratu, je v podstatě jen těsně třetí největší zdravotní pojišťovnou v pojišťovenském systému ČR.
Mým největším cílem po návratu do PSP ve letech 2013 – 2017 bylo navrátit příslušný paragraf bránící účelovému slučování do zákona o zdravotních pojišťovnách. To se nakonec podařilo i přes odpor ministra Němečka jeho rádců. Stejně tak se podařilo odrazit další záměr na sloučeni ČPZP s Revírní bratrskou pokladnou. Současný stav v resortních a zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách totiž účinně nechrání zájem státu a pojištěnců, protože systém obsazení správních a dozorčích rad je vždy ze 2/3 ponechán na výběru z řad zaměstnavatelů a významných odborových organizací – takže opět určitých „významných“ zaměstnavatelů. Při rozhodování o důležitých záležitostech, dříve například o sloučení, mohli být zástupci státu vždy lehce přehlasování v poměru 10:5 ve správní radě a 6 : 3 v dozorčí radě. Pokud nedošlo k přesvědčení členů orgánu SR a DR finanční motivací ( v případě Metal Aliance až 16 mil. Kč) používala se velmi účinná metoda zastrašování. Postupnými fúzemi ZP Agel s HZP, ČNZP, ZP Metal Aliance získala Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 5 mld !!! volných prostředků na jejich účtech, což jí umožnilo lehce překonat období ekonomické krize let 2009 – 2012. V systému zdravotního pojištění tak působí pojišťovna, která je sice veřejnoprávní, ale víceméně spolupracující a usnadňující expanzi koncernu Agel. Na to poukázala i kontrola ze strany NKÚ.
Jestliže současný stav není dobrý, pak současná novela zákona, která má vyhovět nálezu Ústavního soudu, je ještě horší, než současný stav a způsobí erozi dosud relativně fungujícího systému veřejného zdravotního pojištění ve prospěch zdravotnických řetězců a soukromého kapitálu se všemi riziky pro pojištěnce i zdravotnická zařízení (vyvádění prostředků mimo systém zdravotního pojištění a zvýhodňování určitých zdravotnických zařízení nad jinými.
Prosím Vás, paní předsedkyně, abyste současnou vládní novelu nepodporovala a pokud není ve sněmovně vůle naplnit rozhodnutí Ústavního soudu k přímé účasti pojištěnců, pak Vás prosím, pokuste se s kolegy vyhovět nálezu tím způsobem, že 2/3 členů správních a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven bude voleno poslaneckou sněmovnou. Tak se alespoň částečně zajistí kontrola nad ZP volenými zástupci lidu, tedy i pojištěnců nad zájmy oligarchů.
Děkuji Vám,
S úctou
Ing. Ludvík Hovorka (bývalý člen Zdravotního výboru PSP ČR)