Starší lidé jsou, jak známo, dosti netrpěliví. A teď mohou nakupovat jen dvě hodiny denně a pak musí sedět doma. Bohužel ještě pracuji na svůj kapitalisticky prodlužovaný důchod, ale netrpělivý jsem už teď. Neskromně vysílám střelnou modlitbičku za to, abych se dožil po pádu komunismu i pádu neoliberalismu. Jít do rakve s tím, že jsem pohřbil dva šílené režimy, to se mi jeví jako dostatečná satisfakce za vše, co jsem zde spáchal. Než zatřepe bačkorami neoliberalismus, lidé se musí nejprve probudit a trochu si protřít oči mediálně omámené koronavirem. A tak jako tak musí nejprve natáhnout imperiální brka americký dolar. Tak se podívejme, jak si na tom stojí.
Nadprodukce neplodných a destruktivních peněz
Světová organizace opravdu pomáhající chudým se jmenuje Oxfam. Podle její zprávy za rok 2019 platí, že 2,153 miliardářů světa má více bohatství než 4,6 miliardy lidí, kteří tvoří 60 procent populace planety. To znamená, že dvě tisícovky lidí mají víc majetku, než polovina lidí celé Země. Čech s korunou a virem v peněžence má co závidět. Ale mne zajímá, jestli tato skupina finančních super-oligarchů platí daně a kam peníze ukládají. Tak pojďme k daním v USA, kde je vliv jednoho promile hodně vidět. Tento graf ukazuje, jak si 400 superbohatých v USA zařídilo ráj na zemi.
Celková daňová sazba placená nejbohatšími 0,01 procenta populace v USA byla v loňském roce pouze 23 procent, zatímco dolní polovina populace platila 24,2 procenta celkové sumy. Jinak řečeno, suberbohatá čtyřstovka už nemá kam couvnout, protože de facto neplatí daně ze zisku. To je v rozporu s celkovými daňovými sazbami bohatých: 70 procent v roce 1950 a 47 procent v roce 1980.
Dobře, necháme peníze bohatým a vyždímejme je z chudých. To je jistě správná politika v epoše neoliberalismu, zvlášť když se 99 % populace vůbec nebouří, je zcela spokojeno se svým údělem a podle svých politických nemožností si jej ještě zhoršuje. A co tak zdanit bohaté nadnárodní společnosti a daňové ráje, kam legální, ale zločinné zisky těchto lidí jdou? Jak fungují US-korporace, to ukazují tato čísla. Pět hlavních amerických technologických firem se sídlem v USA - Apple, Microsoft, Google, Cisco Systems a Oracle - mělo na konci roku 2014 hotovostní rezervy ve výši 430,3 miliard USD, z nichž převážná většina byla držena v zámoří. Podle nové zprávy od Moody's Investors Service platí, že za posledních pět let představoval technologický sektor celkově 56 % celkového nárůstu podnikových peněžních prostředků v off-shore. Trump sice odpustil privátní daně miliardářům, ale na válku a na umoření dluhů musí někde peníze sehnat, tak daní firmy. Vláda USA vybírá z repatriované hotovosti 35% daňovou sazbu, ale podle Oxfamu byla skutečná sazba daně z příjmu právnických osob například u společnosti Apple v letech 2008 až 2014 okolo 25,9 %. Takže Apple dal peníze v hotovosti do daňových rájů, kde si drží 181 miliard USD. Ředitel společnosti Apple Tim Cook v prosinci uvedl, že by „rád“ repatrioval zahraniční zisky společnosti Apple, ale nemůže, protože „to by mě stálo 40 %“. Výborně, to je zdravá firemní politika. My privatizujeme zisk vydělaný na Čínanech ve Foxconnu, a o daně ať se starají ti chudí v USA.
Těch citovaných 5 firem sedí na nezdaněném balíku 1,5 bilionu dolarů v hotovosti, a to k nim nepočítáme Amazon pod Bezosem. Ten se nyní proslavil tím, že nechal pracovníkům na svých pobočkách Whole Foods zřídit banku odpracovaných hodin, které ze svého přesčasu můžete dát nemocným koronavirem. Tento miliardář jim přece nebude přerozdělovat firemní zisky. Nejsme ve skandinávském socialismu a Sanders už prohrál prezidentské primárky. Co Bezos vydělá za den, to by zaplatilo zdravotní prázdniny všem zaměstnancům jeho firmy. Ale správný neoliberál nemůže nechat lidi zlenivět, jen umřít v bídě. K tomu poslednímu bodu viz Analýza ČNB: Jak jsme se za 30 let probojovali do chudoby.
Co se děje s daňově ukradenými bilióny
Ty šly do obchodu s deriváty, kde jednoduše řečeno peníze plodí další peníze, a to hodně rychlým tempem. Stačí se podívat na graf růstu tzv. finančních derivátů za posledních deset let, když začínaly na nule. A protože se privatizují zisky, viz výše, někdo musí socializovat ztráty. Technicky se o to postaralo zrušení Glass-Steagallova zákona za prezidentování Obamy v roce 1999. Tento zákon investičním bankám zakazoval od roku 1936 jít s penězi střadatelů do finančního kasina a tam se chovat jako šílený. Takže finanční deriváty se množí neuvěřitelným tempem a o jejich cirkulaci a částečné umoření se starají banksteři v privátním americkém Fedu a jejich evropští soudruzi v neprivátní, ale podobně fungující ECB. Obecně platí analýzy financí v tematickém čísle z roku 2019 nazvaném Dluhový dolar, má láska. Ale mezitím přišel koronavirus, ropa stojí 20 dolarů za barel a USA ji doma produkují za 50. K tomu všemu USA prohrály další tři imperiální války (Afghánistán, Sýrie, Irák). Přišla panika na trzích a v bankách a dluhový dolar se dostal pod zásadní tlak. K tomu byl článek Pánové, zavíráme krám, aneb Helikoptérové peníze napsaný pár měsíců před epidemií koronaviru.
Tak se podívejme, co dělal Fed za masakr bankovní rotačkou na ministerstvu US-financí. A Fed ty doláče masakrovat musí. Vezměme příklad účelové devalvace cen ropy dané neúspěšným nátlakem Saúdů na Rusko, aby pustilo své trhy americké konkurenci. US-olejáři nyní potřebují prodat akcie svých napůl zkrachovalých podniků za dluhový šunt. Aby zůstala alespoň nominální hodnota těchto dluhů, tak se musí přeprat přes státní cedulové banky a přes Fed. Pak vzniknou jiné papírky se státním razítkem a nějaká hloupá národní banka jej musí koupit za poctivě vydělané peníze lidí (Banksterské praktiky současné ČNB). V krizi se budou řetězově sypat i zadlužené podniky a předlužené spekulativní banky. Tím máme zaděláno na tu slavnou akci neoliberálního pohřbu, k níž vysílám onu střelnou modlitbičku. Začněme Fedem, který se sypal už v lednu, kdy se nemělo nic dít, protože končil fiskální rok.
Jak sami vidíte, Fed pokračuje v tisknutí helikoptérových peněz už od ledna a v poslední tranši do dělalo 99 miliard dolarů. Cedulový úrok z těchto půjček bankám je prakticky nula, takže se dávají zadarmo. Podle indexu je to nyní 0,00%-0,25% a před koronavirem to bylo 1,25 %. To znamená, že letadlo jde dolů a dolar je za facku. A navíc US-Treasury tiskne Fedu hotovostní peníze proto, aby se uklidnily velké banky. Ty mají potištěné papírky s dluhopisy se záporným úrokem, kterého je ve světě celkem 12 biliónů dolarů. Banky jsou plné tohoto šrotu a potřebují uklidnit věřitele dolarovou hotovostí. Tím se vymění bílý potištěný papírek za potištěný zelený papírek s obrázkem. Iracionální bankovní trhy se tak zvaně "uklidní", protože je zase s čím spekulovat a klamat lidi. Na finančním trhu tím ale vznikla další spekulativní bublina typu hypotéční krize 2006-9. Banksteři tehdy vyšli beztrestně z největší bankovní loupeže v dějinách lidstva (Pohádka o hypotéční Karkulce a nenažraném Vlkovi-Banksterovi). Podruhé se jim to už asi nepovede, protože se sesype celý systém spekulativních dolarů, které nejsou ničím kryté. Tak se podívejme, jak se v USA rozběhlo tisknutí inflačních dolarů v rámci sanace bank zvané Money Market Mutual Fund Liquidity Facility (MMLF).
Od začátku roku 2020 a tehdy ještě bez koronaviru se v USA začaly tisknout dolary pro uklidnění vyplašených bank a věřitelů, kteří bankám věřili. Od toho to jsou "věřitelé", že ano. Ale pozor, historicky byly věřiteli banky, dokud se neoliberálně nezbláznily a nezačaly obchodovat s našimi úsporami ve finančním kasinu. V roce 2008 při krachu Lehman Brothers se do systému přes mechanismus MMLF napumpovalo celkem 140 miliard. Ale celková škoda bankovní loupeže byla více než dva bilióny účetně (ale 14 biliónů doopravdy) a ožebračila střední třídu v USA. Viz náš článek o výslechu Fedu před Kongresovou komisí (Chybí 2 bilióny dolarů? Nevím. Můžete s tím něco udělat? Ne). Vyplašený FED potřebuje udržet finanční letadlo ve vzduchu a spustil za koronaviru nový MMLF jako ve zlatých časech krize 2600-9. Ale pozor, rotačky na inflační helikoptérové dolary bankám běžely už dávno předtím.
A nyní přišla k již běžící krizi finanční po epidemii koronaviru i krize hospodářská. Ta sice tiše běžela už půl roku, viz Registr lodní dopravy a klesající HDP Číny, včetně oslabení jejího průmyslového indexu. Ale nyní dostala hospodářská krize další otáčky, protože v karanténě se zavírají podniky a vázne spotřeba. Tak se podívejme, jak spustila rotačky ECB. Ta sice rotačky nemá (ale to nemá ani FED), ale pomohla si tím, že jednoduše prodává dluhové papírky národním státům přes tzv. "kvantitativní uvolňování" (QE). Viz výše uvedené tematické číslo o ekonomice ECB s grafy. Tím dochází k drastické loupeži úspor občanů na úkor jednoho promile, protože se znehodnocuje euro a tím i koruna.
A naše milá ECB oznámila, že spouští pro ohrožené banky „pandemický QE“ ve výši 750 miliard EU. A naše milá ČNB už přes média spekuluje, že má nadbytek aktiv za silnou korunu a potřebuje nakoupit zase nějaký ten bankovní šrot. A tato kolonie superbohatých není Rusko nebo Čína, aby si koupila do státních rezerv zlato. Toho se zbavila za guvernéra ČNB Tošovského a za nejnižší cenu, na povel výše uvedené kliky super-banksterů. A to je přesně to zlato, kterým Putin vydrží ropnou válku se Saúdy. Za naše peníze se opět nakoupí bankovní sračky superbohatých v klasickém modelu "nám zisky a vám ztráty". A bude se to dělat tak dlouho, dokud nějaké "naše peníze" budou. Až naše lováče dojdou, pak se lidé proberou ze zimního spánku ideologicky pomateného rozumu. Zazvoní zvonec a neoliberální pohádce pro jedno promile bude konec. Jak jsem říkal na začátku, rád bych se toho ještě dožil.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!