Budování státu I-IV

Budování státu I : Jaký stát?

Celý text ke stažení v DOC zde.

Budování státu II : Jaká ideologie? Budování státu III : Jaké ideje do politiky? Budování státu IV : Jaký jedinec do politiky?

Jako všichni daňově příčetní Češi budu platit stovku navíc za to, že jsem se narodil nikoliv vlastní vinou. A také proto, že příroda kdesi na severu země se svéhlavě rozhodla vzdorovat českým manažerským a politickým géniům. Tzv. „Povodňová daň“, kterou navrhuje Nečasova vláda, je absurdní ze dvou důvodů. První a zásadní důvod je ten, že platíme z hlavy. Náhodou jsme se narodili jako občané tohoto státu, a náhodou byla jedna lokální povodeň. Jde o feudální pojetí daně, jejíž záminkou je pouhá existence nevolníka, nahodilost přírodních poměrů a nezřízené choutky panské libovůle. Dalším důvodem k odporu je absurdní nespravedlnost této daně. Nevyplavený miliardář Bakala platí stejně jako důchodce, kterému v Raspenavě odnesla voda střechu nad hlavou. Navíc byla tato daň dána v rozporu s volebními sliby. Každý politik ví, že slibem nezarmoutíš, což po českých tunelech platí dvojnásob. Ale jde o sliby nové české pravice v otázce daní. Koalice bohatých nechala nízkou daň jen super bohatým a žije z toho, že nově vypsané daně, navíc zcela absurdní, mají ve skutečnosti platit bezmocní občané.

Díky zásadní nespravedlnosti, nyní nadělené pravicí, přišel čas, abychom se zamysleli nad politikou i prakticky. Mocné USA, náš pravicový vzor, vznikly tím, že 13 britských kolonií muselo platit větší daně než ostatní Britové doma. Bostonský pastor, právník a filosof Jonathan Mayhew použil v kázání roku 1750 známé heslo: „Žádné daně bez politické reprezentace“ (No taxation without representation). Toto heslo přesně vyjadřovalo náladu vykořisťovaných a politicky znevolněných amerických osadníků. Kolonisté považovali selektivní daně placené pouze v Americe za protiústavní. Právem se cítili jako občané druhého řádu, tj. jako těch 97% rodilých Britů, kteří v 17. století nemohli přímo volit své zástupce do parlamentu. A navíc byla volba těch tří procent možná jen přes reprezentaci místní šlechty. Američané byli postaveni mimo možnost přímé volby své politické reprezentace, a navíc byli extra ekonomicky vykořisťovaní. Výsledné působení hesla je známé. Vedlo k nezávislosti britských kolonií na nespravedlivém politickém systému, čili ke vzniku nového státu.

A nyní od americké historie ke žhavé české současnosti. Seděl jsem nedávno s jedním občanským aktivistou nad výzkumným projektem o krajině, který připravujeme v rámci univerzity. Řeč přišla nutně i na politiku, protože je členem jedné zavedené partaje. Řekl mi na závěr toto: „Proč vy filosofové nenapíšete něco pro lidi? Kde jsou lajny, podle kterých by se měla slušná politika dělat?“ Výzvu jsem přijal a slíbil jsem, že napíši své stanovisko k současné politice. Tvrdím, že jsme v podobné situaci jako britští kolonisté v Americe kolem roku 1750-60. Shodu vidím v těchto bodech.

Platíme nové a zjevně nespravedlivé daně bez oprávněné politické reprezentace. Stát nyní spravuje malá skupina mocichtivců jako svou soukromou firmu. K tomuto účelu si zřídili a platí vlastní politické strany na republikové i na komunální úrovni. Drastickým příkladem jsou partaje typu TOP 09 a VV, kde přímo vládnou soukromé podnikatelské kliky.

Jmenované strany nemají téměř žádné členy, protože je ani nepotřebují. O to více potřebují naše daně a my jako nestraníci nemůžeme přímo ovlivnit jejich vnitrostranická rozhodnutí a parlamentní hlasování. Tito výtečníci žádnou skutečnou stranu nepotřebují. K výkonu moci jim stačí elitní politický a zájmový klub.

Také dříve zavedené politické strany přijaly finanční zájmy skryté oligarchie jako své vlastní cíle. Prosazují cizí zájmy zcela veřejně, pomocí lobbisticky nadiktovaných zákonů. Staré i nové partaje potřebují jednak naše přímé daně a jednak rozdávají svým kamarádům a chlebodárcům veřejný majetek (lesy, zdravotnictví, školství, důchody atd.) formou zákonně udělených koncesí. Pro normální občany v současné politice místo není, a v takto dané správě veřejných věci ani nikdy nebude.

Z uvedeného stavu věcí vyplývá, že vládnoucí strany a jimi vydávané zákony nejsou schopny zajistit základní občanské hodnoty a oprávněné potřeby nás všech. Demagogicky orientované strany chtějí pouze okamžitě vykořisťovat nebo žít na dluh budoucích generací bez toho, aniž by zohlednily dlouhodobé občanské zájmy.

Je načase, aby se politicky a s vynaložením osobní práce a peněz spojila menšina rozumných a přemýšlivých občanů. Tato menšina by měla začít politicky myslet a pracovat v zájmu většiny, která vytváří skutečné hodnoty, a ne manažerský či mediální zmetek, spekulativní kapitál a politický brak. Poctivá práce a společné zájmy slušných lidí by měly být spravedlivě reprezentovány i na úrovni zákonodárství, což zatím není možné.

Závěr pro praktickou politiku z hlediska povodňové daně je jasný. Potřebujeme novou politickou reprezentaci, která zákonodárně zohlední naše veřejné zájmy (res publica). Podobně tomu bylo v bývalých britských koloniích: No taxation without representation. Je otázkou, zda tato nová politická reprezentace je možná ve stávajících stranách. Já si myslím, že nikoliv. Mou důvěru mohou dostat jen ta občanská uskupení, která již léta pracují ve veřejném sektoru, a zároveň dokázala efektivně odolat lobbistickým tlakům. Potřebujeme již zkušenou, a přitom novou politickou reprezentaci, která umožní, aby „naše“ společné zájmy začaly ovlivňovat českou politiku. Zdroje skutečných hodnot jsou zejména tyto: poctivá práce slušných lidí, dlouhodobé investice přesahující zájem jedné generace, rozumné hospodaření s produkovanými hodnotami a dostupnými zdroji, politika občanského smíru a snášenlivosti, spravedlivá mezigenerační solidarita, suverénní vláda práva a zákona, nestranná a nepolitická státní správa, úcta k ústavním principům státu. Tyto fundamentální hodnoty musí být efektivně chráněny zákony, což současná politická reprezentace nechce provést, a z výše uvedených důvodů už ani nemůže.

A tož tak. Řečeno s bývalými americkými koloniemi: chceme, aby námi produkované daně byly vynakládány v souladu s našimi oprávněnými občanskými zájmy. Ty nemohou z podstaty věci zastoupit současné politické strany demagogů a zkorumpovaných profesionálů, kteří žijí z politiky už tak dlouho, že ani neví, co je normální práce a běžný výdělek. A navíc si k vysokému platu poslance a daným požitkům přivydělávají tím, že prosazují zájmy nejbohatší skupiny obyvatel na úkor všech. Vzhledem k neoprávněnému povodňovému zdanění danému podle středověkého feudálního systému a vzhledem k celkové zlodějně, na níž se historicky podílely všechny partaje, které dosud byly u moci, bude nejspíš nutné založit novou stranu. Tristní situaci klasických stran dokazuje placený nábor nových duší pomocí pravicového „velrybaření“ za jídlo a za peníze nebo levicových nabídek na romantické „zhulení“ pomocí drog. Partaje si kupují kandidáty do voleb nebo řadové členy jako jakékoliv jiné zboží, které je na prodej. Převisem poptávky nad nabídkou se potvrdil dlouhodobý výprodej politických hodnot pravice a levice reprezentovaný jednak současnou vládnoucí koalicí a jednak sociální demokracií a komunisty. Klasické strany se bez členů neobejdou, aby nevypadaly úplně trapně, jako vypadá TOP 09 nebo VV. Těm stačí pilní oportunisté, kteří vycítili novou příležitost. Strany zastoupené v parlamentě se staly čistými zájmovými seskupeními, proto přestaly ideově a programově reprezentovat „společnou věc“ (res publica). Ideovým a kriminálním úpadkem partají došlo navíc i k tomu, že zloději, hlupáci a demagogové mají v těchto stranách zelenou až na vrchol moci. Ideovým a kriminálním úpadkem partají došlo navíc i k tomu, že zloději, hlupáci a demagogové mají v těchto stranách zelenou až na vrchol moci. Do podobných stran nemůže slušný člověk vstoupit. Vzniku nové středové liberální strany, popř. přerodu nějaké existující strany (zkrachovalí lidovci, ochrnutí zelení) pod úplně novým vedením, nahrává současné dění ve společnosti. Vidím zejména tyto kladné tendence.

Povzbuzující je nová aktivita občanských iniciativ, které jdou do letošních komunálních voleb ze sebezáchovných důvodů. Jejich obecně prospěšné cíle nemohou splnit zkorumpovaní političtí mafiáni ani zprava ani zleva. A nikdo z občanských aktivistů už není tak hloupý, aby slibům zavedených politiků věřil.

Důležité je občanské uvědomění inteligence, jež se konečně aktivizovala. Vysokoškolsky vzdělaná část společnosti v rámci iniciativ jako ProAlt či politických výzev typu Manifestu radikálního liberalismu si začíná uvědomovat svou občanskou odpovědnost za všechny lidi dobré vůle. Z odborných pozic polemizuje s populistickými hesly současných stran, které si zvykly oblbovat občany za pár korun, aby se zadarmo dostaly k miliardám ze státního či komunálního rozpočtu.

V současné době je klíčová mobilizace odborů a pracujících za sociální požadavky. Stávková vlna je nevyhnutelná, protože základní výrobci hodnot v tomto státě mají nejvíce doplatit na rozkradení státu pod předešlými vládami zprava i zleva. K sociálnímu odporu pracujících by ovšem intelektuálové měli jasně obhájit teoretický smysl a skutečnou hodnotu práce. Tuto obhajobu práce a jí produkovaných hodnot musí učinit jednak proti ideologicky obhajované zlodějně a vykořisťování (pravice) a jednak proti populistickému zadlužování na úkor budoucnosti (levice).

Politicky placení pravičáci a socani se už ani nesnaží přijít s nějakou rozumnou ideologií, v jejímž rámci by obhájili svou aktuální politiku. Fašizující, xenofobní či populistická hesla nepovažuji za nosné ideje pro budoucnost, protože Evropě zadělaly na dvě světové války. Proto je potřeba začít filosoficky, a to na poli ideologie.