Srpen 07, 2010
Určitě se všichni shodneme na tom, že svoboda je ten úplně nejvyšší a nejcennější statek, jaký vůbec na světě existuje. Svoboda má pro člověka zásadní význam, pokud člověk ztratí svobodu, stává se otrokem. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou. Svoboda je základem společnosti, na němž stát, politika a hospodářství spočívají. Stát je nutný pouze k ochraně svobody. Kde začíná osobní svoboda, tam končí státní moc, která může zakročit jenom tehdy, když je porušena svoboda osobní. Svoboda je ovšem velmi široký pojem, a její obsah se časem a dobou také různě mění. Henry Ford prý říkal, že si u něho může člověk vybrat auto jakékoli barvy, pokud to bude černá. Antický pojem svobody původně znamenal jen společenské postavení člověka, který svojí obživou na nikom nezávisí, a odlišoval ho od závislého otroka. Aristoteles: „Kdo dává bezpečí přednost před svobodou, je po právu otrok“.
Liberálové (dnes neoliberálové) proto také naprosto logicky a racionálně požadují, aby stát byl co nejštíhlejší, aby se nepletl do ekonomiky, aby nepožadoval žádné daně, prostě aby se nemotal do svobodného podnikání. Už žádné centrální plánování, nařizování a centrem řízené podnikání, to se přece nikde neosvědčilo (mimo výjimku Říše středu, ale ta byla výjimečná vždy, tak se nedivme). Prostě je nutné zavést tržní hospodářství bez přívlastků. A to se u nás dokonale podařilo.
Kdo hlavně má zájem na zavedení tržního hospodářství bez přívlastků? Odpověď zní jasně: podnikatelé, průmyslníci a finančníci. Copak oni potřebují stát? Stát je akorát obtěžuje, tu chce daně, tu nařizuje jakési ekologické normy, dokonce chce, aby byl dodržován zákoník práce, a vůbec chce, aby se dodržovaly jakési předpisy a zákony - otravuje nás, obtěžuje nás, plete se do našich záležitostí, kterým vůbec nerozumí. Stát je přece ten nejhorší hospodář.
A co dělníci a vůbec lidé živící se prací? Tedy např. i učitelé, lékaři ve státních nemocnicích, úředníci…
Těm je vsugerován názor, že když budou prosperovat podnikatelé, budou se mít dobře i oni. Takže i oni jsou pro co nejštíhlejší stát. Najde se dnes vůbec nějaký človíček, který by chtěl silný stát pletoucí se do ekonomických a finančních záležitostí podnikatelů a vlastně i ostatních obyvatel? A aby je kontroloval? To už ani komunisté nehlásají.
Zajisté chceme všichni co nejštíhlejší stát, který nebude žádným zaopatřovacím ústavem. Každý je přece schopen postarat se sám o sebe, je dospělý a svéprávný. Kdo by chtěl neustále vodit za ručičku jak v mateřské školce a neustále poslouchat: tohle dělej tak, tohle zase tak… I když některým méně chápavým tenhle způsob vyhovuje - to jsou ovšem otrocké a nevolnické duše (viz výše uvedený citát Aristotela).
Je tedy naprosto jasné, že pouze a jedině svobodní soukromní podnikatelé povedou společnost správným směrem.
Podívejme se tak zhruba na to, jaké činnosti by se státu měly odebrat a jaké mu ponechat.
Snad každý den slyšíme, že je potřeba provést reformu (ne revoluci, to ne, ale pouze reformu!). Reformu důchodů, reformu zdravotnictví, reformu školství, reformu daní, reformu policie, reformu armády, reformu příspěvků v nezaměstnanosti, reformu, reformu, reformu…
Jenom tak bokem - co to ta reforma vůbec je. Cituji z Wikipedie: Reformace (lat. obnovení či oprava) byl proces v křesťanské církvi s těžištěm v 16. století s cílem nápravy poměrů a návratu ke křesťanství, nezatíženému tradicí. V průběhu reformace se vytvořily protestantské církve. Nákladná správa majetku církve měla svůj odraz v zavádění stále nových církevních poplatků, což se setkávalo s odporem. Někteří reformátoři šli tak daleko, že obviňovali preláty z prodeje církevních úřadů (simonie).
Dnes jde o totéž, akorát se o tom řečňuje jiným jazykem. Jde o obnovení poměrů, jaké existovaly za tzv. Masarykovy demokratické republiky, ba někdy jde o návrat až k císaři Franz Josefovi. To se už zdařilo. Sice se nevytvořily nové církve, ale oproti minulosti s vládou jedné strany se vytvořilo mnoho politických stran, což je vlastně jedno a totéž jak to bylo dříve s církvemi, kdy místo jedné církve jich vzniklo neúrekom. Nákladná správa státního majetku a vysoké daně se setkávají s odporem i dnes, proto se prosazuje reforma už ne církve, nýbrž státu. V reformaci obyvatelé nechtěli vedoucí a vládnoucí roli církve, dnes také nechceme vládu jedné jediné strany. No a prodej církevních úřadů můžeme dnes zaměnit za korupci ve státních úřadech. Klidně můžeme tvrdit, že reformace v 16. století je docela podobná naší dnešní reformaci. Cílem bylo tehdy omezení moci církve, dnes je stejným cílem omezení moci státu.
Reforma důchodů je snad nejčastěji omílanou reformou. Argumenty pro reformu jsou velice racionální. Ten nejdůležitější apeluje na spravedlnost takto: Platím na důchodové pojištění pětkrát více a to mám mít skoro stejnou výši důchodu jako ten, co platí pětkrát méně, nebo dokonce skoro stejně jako i ten neplatič? Vždyť to je do nebe volající nespravedlnost! Nejvyšší soud dal za pravdu tomuto argumentu a nařídil nápravu stávajícího stavu.
V některých zemích dokonce žádné důchodové pojištění neexistuje. To děti, a ne stát, se musí postarat o své přestárlé rodiče, je to jejich morální povinnost splatit jim dřívější péči, když byli malilinkatí. Kdesi v nějaké postkomunistické republice ve střední Asii to president tak zařídil a zrušil důchody vůbec (a vše, co se doposud vybralo, si ponechal pro sebe) s tím, že Korán praví: Postarej se o své přestárlé rodiče. A v Koránu se nepraví, že se o ně má starat stát.
My se ovšem neřídíme Koránem, takže v našich podmínkách tento způsob není možno zavést. U nás jako absolutně nejvhodnější je následující způsob. Každý má dostávat tolik, kolik si našetří. A to lze jedině tak, že se důchodové pojištění odebere z pařátů státu a předá fondům. Ty dovedou daleko lépe zhodnotit vybrané pojištění, a tudíž mohou později vyplácet i vyšší částky než byly vybrány. Musíme být důslední a co nejrychleji tento vysoce spravedlivý způsob zavést.
Podobná situace je i se zdravotním pojištěním. Platím více na zdravotní pojištění a mám mít stejné lékařské ošetření jako nějaká socka, která neplatí vůbec nic? Zdravotní pojišťovny se taktéž musí vyrvat z pracek státu a předat soukromým zdravotním pojišťovnám. S vybranými daněmi na důchody a zdravotní pojištění budou lépe hospodařit soukromníci, přece stát akorát plýtvá, stát neumí hospodařit, stát je mizerný hospodář.
A konečně si také přiznejme, že jsou lidé schopnější, méně schopní a neschopní, proč by na tom měli být všichni stejně? To je relikt komunismu, který je nutno zrušit. A čím dříve, tím lépe.
Tak jo, ale bude také logické, aby stát nevybíral daně vůbec žádné! (Aby si stát přece jen přišel na své a nějaké finance měl k dispozici také, na to stačí zvýšit o pár procent DPH.)
A tu nastane situace vhodná ke zrušení ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví. To by ostatně nebylo žádné novum - vzpomínáte na proslulého Tigrida, jak chtěl zrušit ministerstvo kultury? Přišel jsem na ministerstvo kultury s cílem zrušit jej. Copak si umělci neporadí i bez ministerstva, copak jsou tak neschopní? To byl velmi dobrej nápad, škoda že ho nezrealizoval!
Buďme důslední a zeptejme se: Potřebují lékaři jakési ministerstvo? Copak se o sebe nedokáží postarat sami? Tady je ovšem nutné nejdříve zprivatizovat ty ještě zbývající státní nemocnice, což nebude problém.
Potřebují podnikatelé a obchodníci ministerstvo průmyslu a obchodu? Copak jsou tak neschopní, že potřebují ochrannou ruku státu? Průmysl žádné ministerstvo nepotřebuje! Copak průmysl a banky (až na výjimky v poslední době) potřebují a potřebovaly ochrannou ruku státu? Vždycky hospodařily bezproblémově bez dohledu státu, jakmile se jim začal stát plést do podnikání a bankovních operací, nadělal pouze škody!
Ministerstvo zemědělství lze také bezproblémově zrušit, copak si zemědělci neporadí sami? Potřebují opatrování státem? Učitelé to dokáží rovněž, taky se obejdou bez ministerstva školství, kde jim lidé, kteří nikdy nestáli před žáky ve třídě, přikazují, jak mají učit. Stejně tak i právníci, soudci, advokáti se obejdou bez ministerstva.
Zbývá ještě co? Ministerstvo obrany (ministerstvo války) a ministerstvo vnitra. Tady bude jednoduché řešení: armádu, polici a vězeňství zprivatizovat. Pokud vláda bude potřebovat vojáky, policajty, hasiče, bachaře apod., prostě si najme příslušné agentury a ty splní jakýkoliv zadaný úkol, stát zaplatí a nemusí mít žádné jiné starosti, navíc to vše prý vyjde mnohem levněji. V mnoha zemích to už dobře funguje - běžné jsou už soukromé věznice a soukromé armády, stačí se jenom poohlédnout za humna.
Stát se tímto způsobem zeštíhlí jak se sluší a patří. Zůstane jenom ministerstvo pro zahraniční vztahy. A to by se mohlo také zeštíhlit. Všechny ty ambasády lze pronajmout soukromým agenturám a zadat jim úkoly - to se už vlastně děje, politické strany si tam posílají své vysloužilce a příznivce, což je dosti neprůhledné, najaté agentury by byly průhlednější a efektivnější. Zde by bylo vhodné rozšířit pravomoci presidenta, aby to nebyla jenom figurka k smíchu. Mohl by přebrat z ministerstva zahraničí spoustu záležitostí, o které by se ono ministerstvo mohlo zeštíhlit.
Lze ovšem postupovat i jinou metodou, ta by byla a je pro obyvatelstvo mnohem stravitelnější - nějak nenápadně zprivatizovat ministerstva pro sebe, což se v současnosti už nepozorovaně provádí. Takže sice formálně budou existovat, a nikdo nebude tušit, že jsou to už soukromé podniky. Perfektní, no ne?
Takže zeštíhlení státu je snadná záležitost, je potřeba to co nejrychleji zrealizovat buď tím, nebo oním způsobem a nečekat kdovíjak dlouho.
Nerozumím tomu, proč se ozývá spousta hlasů proti zavedení školného. V tomhle kapitalistickém systému je zavedení školného naprosto logický a racionální krok, a já se právě divím, že se na to přišlo až po dvaceti letech fungování demokracie a volné ruky trhu - platit za vzdělání se mělo hned od roku 1990, po sameťáku, tedy už nejméně před dvaceti lety! Chceme kapitalismus, svobodné podnikání, volnou ruku trhu a školné nechceme? To je protimluv a je to naprosto nelogické. Pokud nechcete platit školné, bylo by nutné změnit politický systém na komunistický, ale to přece nikdo nechce. Komunisté měli školství zadara, ale za jakou cenu? A jak to školství vypadalo? Státy, které mají školství zdarma, a není jich už moc, to jsou pozůstatky zaopatřovatelského státu, v podstatě pozůstatky socialismu. Platit školné je samozřejmostí dokonce i v té Číně!
Jestli se kvalita vzdělání zvýší či sníží, je naprosto vedlejší a lhostejné, o to přece nejde, jde o finance, které získají podnikatelé v oboru vzdělávání, podnikatelé ve školství. Jestliže nějaká škola bude poskytovat nekvalitní vzdělávání, nikdo se na takovou školu nebude hlásit a takové školy prostě v konkurenci neobstojí a zaniknou.
Zajisté zanedlouho budou zpoplatněni i středoškoláci a učni, a hned po nich i základní školství a mateřské školky. Proč by jakýsi neschopný stát měl mít na starosti školství a vůbec vzdělávání, vždyť neumí řídit ani ekonomiku, ne tak „důležitou“ věc jako vzdělávání. Ze začátku, v prvních letech, půjdou ještě pořád státní finance na školství ze státního rozpočtu, po pár letech, jak bude státní pokladna vysychat, to bude méně a méně, až nakonec všechno budou hradit klienti (postaru studenti a žáci). Chceš, abych tě naučil číst, psát a počítat? Za tolik a tolik korun tě to naučím. A volná ruka trhu rozhodne - budou učitelé laciní, jiní budou dražší a nejdražší budou ti nejlepší, vše se samo vyřeší, nač jakési vyhlášky úředníků ministerstva, kde ani jeden z nich nikdy neučil, nikdy neviděl práci učitele, a ten má rozhodovat o školství? Vzdělanci budou vzácnější a proto také váženější.
Jelikož žáci (potažmo rodiče) jsou klienty, budou také rozhodovat o tom, co se má jejich dítě učit a do jaké školy ho umístí. Rodiče rozhodnou jestli jejich dítě půjde do školy křesťanské, waldorfské, protestantské…, zda se má učit o evoluci či o inteligentním designu, či o sedmi dnech stvoření a kabale - co klient chce, to na jeho přání škola splní, zajisté bude chtít za to zaplatit. Už vidím vysokou školu astrologie, vysokou školu uhadování budoucnosti z vnitřností ptáků, vysokou školu alchymie, fakultu výkladu snů (ale tu vlastně nebude potřeba zřizovat, ta už funguje - psychoanalýza), fakultu okultních věd apod. Proč ne? Když si to klient přeje? Stejně tak věštění z krunýřů želv bývalo v Číně velmi úspěšné, krunýř nad ohněm popraskal a z prasklin se určovala budoucnost a vládnoucí se tím řídili, a to čtení budoucnosti z želvích krunýřů skutečně fungovalo docela dobře. Drobopravci a věštci z želvích krunýřů byli ve svých předpovědích mnohem úspěšnější než dnešní ekonomové. Proč by tedy nemohla fungovat vysoká škola věštění? Chceš-li se učit nějakou mystiku a meditaci ala Havel, Neubauer…, zařídíme, můžeš meditovat a prožívat mystická vytržení, ale musíš za to platit. Zadarmo ani kuře nehrabe.
Žádné nařizování jako za komoušů, u nich to bylo jasné - budeš se učit Darwina a marxismus, prostě to, co nařídíme MY a máš to zadarmo. I takový absolvent umělecké školy po absolutoriu sloužil státu - maloval a tesal srpy, kladiva, hvězdy, partyzány, úderníky… S tím přece nikdo soudný nemůže souhlasit, kde by potom byla svoboda? Tehdy to bylo jasné - studovals zadarmo, půjdeš na umístěnku tam a tam, kde tě budeme potřebovat. Dokonce když chtěl nějaký absolvent vojenské školy odejít ze svého povolání, musel uhradit náklady na studium, jinak nebyl z armády propuštěn. Taková nesvoboda je nepřijatelná. Studium zadarmo je prostě komunistický přežitek.
Také se uvádí lichý argument, že studenti si budou více vážit studia, ale to je blbost. Proč neříci otevřeně, že hlavně jde o zisk z dosaženého vzdělání. Kdybych si byl jistý, že vzdělání mi nepomůže ke snadnějšímu a lehčímu životu a většímu příjmu, proč bych se namáhal studováním? Přece i za I. republiky obětovali sedláci půlku gruntu, aby jejich potomek vystudoval práva či učitelský ústav. Zajisté se to studium vyplatilo, byla to velice výhodná investice.
Jsem si jistý, že naprostá většina obyvatel, bude-li ovšem řádně informována, bude považovat placení školného za správné a navýsost spravedlivé. Komu by se chtělo platit ze státní kasy, z peněz daňových poplatníků, studium na kněze, na právníka, na umělce…? Proč by daňový poplatník měl platit studium inženýrů-budoucích úspěšných podnikatelů a soukromníků? Z takových teologických fakult vychází budoucí kněží a kazatelé, kteří mají zajištěnou definitivu do konce života (a dnes jim platí stát dokonce i mzdy, které jsou placeny i z daní atheistů!). Z právnických fakult vycházejí advokáti, kteří jako soukromí podnikatelé budou mít vysoce nadprůměrné platy. Stejné je to s uměleckými, pedagogickými a lékařskými fakultami. Lékař si zařídí výnosnou soukromou ordinaci, učitel začne učit na soukromé škole, umělec se bohatě uživí prodejem svého umění, pokud ne, musí se holt živit jinak, třeba jako taxikář, jak to radil kdysi náš president lékařům. Z vojenských kateder vycházejí vojáci-žoldáci s nadprůměrným žoldem.
Neexistuje jediný důvod, aby studovali zadarmo.
Proti placení školného se občas vyskytují i nejapné protiargumenty, jako například, že někteří na to nebudou mít finance. Ti ovšem svou neschopnost projevili už tím, že jsou chudí, přece kdyby byli schopní, tak se z těch nuzných poměrů vyšvihnou do vyšších pater společnosti, pokud toho někdo není schopen, je více než jasné, že nebude mít ani schopnosti a předpoklady ke studiu.
Další nejapná námitka je, že prý polovina obyvatel nebude chodit k lékaři a ani nebude posílat děti do školy. No a co? Bude to jejich svobodné rozhodnutí, bude to jejich volba. Doba nařizování a rozkazování je nenávratně pryč. Je pravda, že potom nebude potřeba taková spousta učitelů a lékařů. Potom jich bude potřeba pouze taková třetinka - ve specializovaných sanatoriích a školách. Ti se mohou uživit pouze tehdy, budou-li mít platící klienty. Pro neplatící bude charita. A čím se potom budou živit ostatní učitelé a doktoři? Řešení podal náš president - ti neschopní a mizerní se budou nuceni poohlédnout po jiném zaměstnání.
A poslední námitka patří k problematice štíhlého státu. Když totiž bude stát štíhlý a bez ministerstev (možná zůstanou ta zprivatizovaná), přestanou existovat i ministerská korýtka. Někdo naivní by se mohl domnívat, že si tak vládnoucí podřezávají pod sebou větev, ale kdepak! To je přece naprosto v pořádku, vždyť dnešní ministři se obětují pro blaho obyvatel naprosto nezištně. Jeden z nich asi tak před týdnem pronesl: „Jako podnikatel jsem měl milión měsíčně a jako ministr mám pouhých 200 tisíc.“ No není to nezištná oběť? Chtějí zrušit sami sebe po způsobu Tigrida a provedou to kvůli lepšímu fungování státu a pro naše dobro.
Všechno bude zprivatizované, všechno bude v soukromých rukách, co potom tedy stát vlastně má řídit a kontrolovat? Vždyť už není nic, co by mohl a měl kontrolovat a řídit, proto stát vlastně zanikne. (Lenin se ze záhrobí chechtá!) Konkurence vyselektuje ty nejlepší z nejschopnějších a ti nastoupí místo státu.
Jinak řečeno: Z nižších vrstev se už nedá nic vytřískat. Ze střední třídy ještě lze něco vymačkávat až do té doby, než klesnou dolů. No a kdo přijde na řadu potom? Začne boj mezi příslušníky vyšších a vysokých vrstev. Začnou se požírat mezi sebou - to bude veselo! Budeme svědky provádění proskripcí jako v antickém Římě, samozřejmě už jinou formou. Obyvatelstvo bude nadšeně tleskat a obdivovat a milovat nové vládce. Co ale potom, až budou všechny proskripce vykonané? Pak přijde něco jako Bílá hora, tedy konec reformace - zvítězí jeden jediný, ten nejschopnější - hádejme, kdo to asi bude?
Závěr: Kdo nebude mít pistoli (lepší bude kalašnikov) a dostatečné množství nábojů, bude ztracen!
Převzato z Outsidermedia