U příležitosti zahájení nového aktivistického portálu E-republika, který právě teď rozjíždíme s několika dalšími přáteli (seznam oněch dobrých duší, jež byly ochotné poskytnout tomuto podniku s nejistým koncem svoji identitu, naleznete zde), jsem se jednak rozhodl pozdravit naše ctěné čtenáře a jednak v pozměněné formě a pod novým názvem obnovit tradici svých Politických masomlejnů, v nichž jsem glosoval internetové zprávy převážně z nezávislých zdrojů. Doufám, že měsíční frekvence nebude příliš dlouhá, celosvětový záběr příliš široký a výběr zpráv příliš krátkozraký.
Začněme v New Yorku, kde na Valném shromáždění OSN postupně promluvili i Barack Obama (prý lhal o lynčování a vraždě velvyslance Stevense v Libyi a o Íránu, věřili byste tomu?), íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (vyzval k novému světovému pořádku, v němž bude vládnout právo a spravedlnost) a konečně nová internetová hvězda v oboru "stand-up comedy" izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ve svém projevu přirovnal Írán k al-Kájdě a ukázal přísně tajné schéma íránské atomové bomby. A izraelské i světové internetové publikum se báječně bavilo.
Září bylo ve světě ve znamení stále rostoucího protestního hnutí, jehož příčinou je většinou sebevražedně upadající ekonomika Západu. Více než milion Katalánců demonstrovalo v Barceloně za nezávislost na Španělsku, desetitisíce ruských sociálních demokratů, komunistů, nacionalistů a anarchistů se zúčastnily protivládního Pochodu milionů v Moskvě. V Řecku proběhla generální stávka proti úsporným opatřením tzv. Trojky (tvořené zástupci Evropské komise, ECB a MMF), která přerostla v násilné střety s řeckou policií, statisícové demonstrace proti hospodářské politice vlád proběhly i v Madridu a Lisabonu.
Trochu jiné to bylo v islámských zemí, kterými se prohnala další vlna masových demonstrací proti v USA natočenému a sionistickými skupinami financovanému blasfemickému a islamofobnímu filmu Nevinnost muslimů, v Gruzii, kde asi sto tisíc lidí protestovalo proti diktátorskému režimu Michaila Saakašviliho poté, co vyšlo najevo, že se v gruzínských věznicích mučí vězni, i v Polsku, kde desetitisíce příznivců Kaczyńského strany Právo a spravedlnost společně se členy odborové organizace Solidarita protestovaly nejen proti vládním reformám (např. zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let), ale i proti omezování katolických médií.
Situace ve Fukušimě se normalizuje, takže už není vážná, ale tragická. To však nevadí, protože internetové vyhledávače to budou s pravděpodobností blížící se jistotě ignorovat. Stejně jako vymírání včel, neúčinnost léků a toxicitu GMO kukuřice. Naštěstí se vědcům daří zmenšovat mikroprocesory a mapovat Mars, doufejme tedy, že vymyslí, jak se tam odstěhovat, až to tady na Zemi nebude k žití.
Česká republika žila metanolovou aférou, které jsme věnovali samostatné vydání, a atentátem na prezidenta Václava Klause. K oficiální verzi, podle níž se jedná o čín šíleného sympatizanta KSČM, přidejme možnost, že se jednalo o cílenou provokaci. Důvody by se jistě našly. Co je na celé věci ovšem nejvíce varující, je fatální selhání prezidentovy ochranky (že by pomsta za ...? ) a státní policie. Atentátník při tomto operetním atentátu sedmkrát vystřelil z airsoftové pistole do boku a ruky prezidenta, v klidu odešel, dal dvě televizní interview, vykouřil cigaretku, a teprve poté byl zatčen a nespoutaný odvezen k výslechu.
A kvůli tomu zapadly daleko důležitější věci, jako je například definitivní uzavření bruselských kohoutů, stoupající deficit českého rozpočtu a pokračující pokles české ekonomiky. Český marasmus se už dostává i do německých dokumentárních filmů. Dokonce se najdou i české učitelky, které se ptají, co dál. Naše odpověď je jasná - číst e-Republiku a jít k nadcházejícím volbám! Nenechat se zmást zmanipulovanými předvolebními průzkumy (zde, zde a zde), ohlídat si, aby nebyly také zfalšovány, a volit slušné lidi. Vaše volba rozhodne pro celích pět let, píše ve svém vzkazu voličům Karel Schwarzenberg. A má (po opravě gramatických chyb) pravdu. A proto vám v tomto čísle e-Republiky nabízíme profily několika spíše namátkou a náhodou vybraných politiků a političek, o nichž jsme přesvědčeni, že jsou to slušní lidé. Ti ostatní slušní ať se na nás nezlobí. Voličům přejeme, aby ty slušné spolehlivě poznali a volili.
A kdyby se vám tohle moje psaní zdálo být příliš depresivní, tak si zrestaurujte obraz, přečtěte své daňové přiznání nebo zavzpomínejte na legendárního sovětského rozvědčíka Otto von Stierlitze.