Obětaví učitelé – světlo naděje
Li Min, která si přála, aby její skutečné jméno nebylo zveřejněno, si určitě nepředstavovala, že po úspěšném absolvování právnické fakulty na prestižní Pekingské Univerzitě nebude pracovat jako elitní právník, ale jako učitelka ve škole pro děti migrantů za minimální mzdu. Vše začalo tím, že nastoupila jako záskok na místo učitele třetí třídy, který zrovna odešel. A ačkoliv mělo jít jen o krátkodobou záležitost, bylo posléze velmi těžké odejít. Desítky studentů pod jejím vedením udělaly velký pokrok a rodiče dětí ji mnohokrát přesvědčovali, aby zůstala. Stejně tak děti samotné. I když v jejich případě šlo o "drobnosti" jako složení se ze svého kapesného v parném létě na zmrzlinu pro svou oblíbenou učitelku. Přesto se Li obává, že dlouhodobě nebude moci zůstat, protože ve městě, kde se průměrná mzda obyvatel pohybuje okolo 4600 jüanů a průměrná roční útrata domácností je zhruba 20.000 jüanů, vystačí jejich plat jen na pokrytí měsíčních výdajů bez toho, aby byli schopni si něco našetřit do budoucna. Pro Li Min je to o to těžší, že její rodiče od ní očekávají hvězdnou kariéru.
Škola, ve které Li Min působí, se nazývá Wen-chua a je základní školou pro děti migrujících dělníků na předměstí Pekingu. Škola je pojmenována po dvojici učitelů (Su Wen-pin a Li Feng-chua), kteří prodali svůj majetek v provincii Che-pej, aby ji mohli v roce 2001 založit. Na škole v současné době studuje 300 žáků v 10 třídách (od první do šesté plus dvě předškolní). Každá třída má svého učitele, který vyučuje čínštinu, matematiku a angličtinu. Hodiny zabývající se hudbou a uměním jsou pro učitele dobrovolné a záleží na tom, zda mají v těchto oborech nějaké vzdělání.
Zakladatel školy a její ředitel Su Wen-pin řekl, že velmi oceňuje ty učitele, kteří zde zůstali delší dobu. Většina z nich opouští školu po půl roce. ''"Děti potřebují učitele, ale dobře vím, že se učitelé potřebují postarat o svou vlastní budoucnost a rodiny."
''
Potíže, které trápí školu Wen-chua, mohou postihnout i další školy pro migranty. Podle úřadu pro vzdělávání v Pekingu je zde 158 podobných škol a jen 59 z nich prošlo oficiálním schvalovacím procesem. Podle Sua by splnění požadavků na toto schválení vyžadovalo investice přinejmenším 1.5 milionu jüanů – hlavně na předpisy splňující vybavení a učební prostory. To je pro školu Wen-chua v současné době nesplnitelný úkol, protože své fungování financuje jen z drobných poplatků od studentů.
Oficiální statistiky ukazují, že v zemi je více než 250 milionů bývalých farmářů, kteří jsou nyní zaměstnáni ve městech, a více než 20 milionů dětí, které se přestěhovaly do měst za svými rodiči. V minulém roce nastoupilo ke studiu do státních škol 79.4 procent těchto dětí. Dalších 10 procent navštěvovalo vládou podporované soukromé školy, 3 procenta pak studovala na školách podobných Wen-chua, které jsou provozované s pomocí samotných migrantů.
Wang Fang, která si také přeje, aby její skutečné jméno nebylo zveřejněno, učí na Wen-chua více než rok. Pro ni bude loučení s žáky velmi obtížné. "Budou mi opravdu chybět, až odejdu. Byla bych strašně ráda, kdybych mohla zůstat, protože tyhle děti mají v sobě opravdovou nevinnost a učení berou velmi vážně. Ale plat je velký problém." V učení by však Wang chtěla pokračovat. Navštěvuje večerní lekce Normal University v Pekingu a doufá, že získá vysokoškolský titul v pedagogice. To by jí umožnilo vyučovat na některé ze státních škol. "Kdyby tak jen Wen-chua byla jednou z nich," povzdechne si.
Ericův komentář: Číňané obecně věří, že budoucnost jejich země závisí na patřičném vzdělávání dětí. To vysvětluje specifické vztahy žáků k učitelům a naopak. Kapitolou sama pro sebe jsou učitelé v odlehlých oblastech nejméně rozvinutých provincií. V takových místech, kde je v celé škole třeba jen 12 až 20 dětí, je často nesnadné najít učitele s vysokoškolským vzděláním, a tak jsou na jejich místech učitelé na poloviční úvazek. V podstatě jde o dobrovolníky s vědomostmi, ale bez pedagogického vzdělání, kteří by sice našli mnohem lukrativnější zaměstnání ve městech, ale přesto zůstávají. Není výjimkou, že i ze svého skromného platu dotují žákům učebnice, psací potřeby nebo přispívají na opravu učeben. V jedné osobě tak mohou být vlastně učitelé, mentoři, ošetřovatelé i kuchaři. Studenti, kteří se z takových oblastí nakonec dostali na univerzitu, na tyto obskurní učitele vzpomínají jako na "světlo naděje". Ačkoliv byly tyto oblasti dost často opomíjeny, nyní je plánováno, že v každé vesnici bude jako státní zaměstnanec alespoň jeden vysokoškolák (není myšlen pouze pedagog). To by společně s pokračující výstavbou infrastruktury mohlo těmto oblastem významně pomoci.
Úvahy nad čínskou vládou a západní demokracií (ruskýma očima)
Pro čínský tisk A. Vinogradova z Centra politických studií Ruské akademie věd.
Po několik desetiletí považovali západní politici nedostatek demokracie jako hlavní problém v jejich vztahu k Číně. Nicméně v posledních letech si stále výrazněji uvědomují, že zbytek světa je mnohem více závislý na její ekonomice než na její (ne)demokracii. Je to ve svém způsobu velmi symbolický posun priorit. Nicméně svět nepřestává diskutovat o čínském politickém systému, obzvláště když je na obzoru 18. sjezd Komunistické strany Číny. Pro mnoho západních specialistů je rozvinutost země přímo spojená s její mírou demokratizace. Ale čínský úspěch a ekonomická krize v Evropě a Spojených státech otřásli vírou v toto dlouho udržované dogma. Otázkou ale zůstává: "Bude Čína schopna se přenést přes potíže a dokázat výhody svého modelu v nových podmínkách?"
Radikální změna současného politického systému je nemožná bez toho, aniž by se k ní politická kultura uvnitř země sama dopracovala. Lidé, pro které je bydlení, zaměstnání a další základní potřeby tím hlavním v jejich životě, potřebují takovou politickou moc, která bude schopna naplnit tyto požadavky. Takový politický systém má pak nejvyšší míru legitimity. I když se objevují nové sociální skupiny, které chtějí mít větší vliv na dění v zemi, většina obyvatel si přeje stabilní růst a ne politickou změnu. Také oněm zmiňovaným skupinám jde spíše o to začlenit své vize do již existujícího než něco radikálně měnit.
I na Západě ovšem není legitimita vlády vytvářena volbami samotnými. Voleb se v některých případech účastní menšina obyvatel. V roce 2008 volilo Baracka Obamu méně než 30 procent voličů, přičemž více než 40 procent se jich z nejrůznějších důvodů voleb neúčastnilo. V USA sice nevládne pouze jedna strana, ale jde o dělení moci mezi dvěma stranami, které zabraňuje opravdové politické soutěži. Volby v USA, stejně jako ve většině "rozvinutých demokracií", jsou zúženy na předpřipravené možnosti, které dávají pouze omezenou svobodu volby. Systém nám může připomínat filozofii rychlého občerstvení – vyberete rychle a snadně, ale nikdy nedostanete to, co opravdu chcete. Nezpochybňujeme tím fakt, že demokracie je zřejmě jednou z nejlepších forem vlády, ale chceme tím zdůraznit, že je daleko od toho, aby byla dokonalá. Považovat demokracii současného západního typu za dogmatický ideál je naprosto scestné.
Jedním ze zásadních kriterií státních zřízení (a tedy i demokracie) je efektivnost s jakou uplatňuje správu veřejných záležitostí ve prospěch většiny obyvatel. Pokud opomineme tuto efektivnost, pak se naše hodnoty promění v náboženský mýtus, který je slepý k realitě. Politický režim navíc musí být stabilní a z tohoto důvodu musí nejen být schopen odpovídat potřebám a výzvám, které přináší současnost a budoucnost, ale také musí zachovávat místní, národní tradice. Stabilní systémy se vyvíjejí postupně v závislosti na vnějších i vnitřních podmínkách. Ani v dnešní době neexistuje v Evropě jeden model demokracie. Konstituční monarchie, parlamentní a prezidentské republiky se od sebe tu více, tu méně odlišují a všechny dohromady se radikálně odlišují od demokracie klasické. Tyto modely navíc nejsou neměnné - neměly vždy takovou podobu, v jaké existují nyní. Pokud se tedy demokracie může pozvolna vyvíjet, proč by nemohla i ostatní politická zřízení?
Přímá účast na vládě se odvíjí od řecké demokracie a zahrnuje v sobě etiku jako součást moderních politických mechanismů. Předpokládá existenci politicky aktivních členů společnosti, kteří stejně jako členové vládnoucí strany, sami sebe zavazují k účasti na téměř veškerých aspektech politického a sociálního dění. Výkon této funkce na ně ovšem pak bude klást vysoké nároky. Ani v jednom státě neřídí lidé stát přímo. Současnou demokracii je tedy možné definovat jako formu vlády, která odráží zájem národa. Nejsou to volby samotné, ale politická stabilita, která by to měla dokazovat. Národ si může vybrat do svého čela vládu i jinak než pomocí voleb, ale základním faktorem jejich výběru bude její efektivita. Pokud vládnoucí strana pružně odpovídá na změny ve společnosti a na její potřeby, neexistuje důvod proč by politický systém musel mít dvě nebo více stran. Mechanismus vládnutí pomocí jedné strany není vůbec jednoduché dovést k dokonalosti. Ale je možné jít tímto směrem a Komunistická strana Číny má velkou šanci, aby tak učinila.
Španělsko : Brána pro čínský automobilový průmysl?
Tuto středu prohlásil Jaume Ribera, profesor Mezinárodní institutu pro vyšší management v Barceloně, že Španělsko by mohlo být ideální evropskou vstupní branou pro čínský automobilový průmysl. "Jednou z cest, jak se prosadit na evropském a americkém trhu je lokální výroba – stanete se tak součástí země a nebudete jen zahraničním exportérem z Číny. Na španělském trhu už existují distribuční sítě, silný automobilový sektor je tu již dlouhou dobu, je zde místo pro založení továren a kvalifikovaná pracovní síla hledající práci. Budoucností pro čínský automobilový průmysl také vidím ve sloučení menších firem. Mluvíme zde o 120 firmách, které všechny nemohou konkurovat těm ostatním. Velká města jako Peking nebo Šanghaj už jednoduše nemají kapacitu pro takový nárůst automobilů jako doposud, což bude způsobovat domácím výrobcům velké potíže. Fúze jsou cestou vpřed, čím dříve, tím lépe. Je to něco, co se sice nemusí líbit, ale co je potřeba udělat. Čína se nyní snaží exportovat automobily do Ruska, Indie a Brazílie. Jde o velké a rostoucí trhy, které jsou dobrým začátkem. Kvalita těchto automobilů se s nárůstem objemu jejich výroby stále zlepšuje a kvalitativní mezera mezi čínskými a západními automobily v budoucnu zmizí."
Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky "Ze světa" najdete zde.