Začněme od samého konce. Dne 30. 1. 2012 Vrchní soud v Praze odsoudil Jiřího Bažanta za praní špinavých peněz a účast na dotačním podvodu za 15,5 milionu korun ke tříletému trestu vězení podmíněně odloženému na zkušební dobu pěti let. Josef Kamenský dostal za dotační podvod tříletý trest podmíněně odložený na zkušební dobu tří let. V prosinci 2011 vedle potrestání architekta Řičáře odvolací senát potvrdil Václavu Vítovi za praní špinavých peněz osmnáctiměsíční trest s podmíněným odkladem na dva roky.
Dne 14. prosince 2011 Vrchní soud v Praze poslal na šest let do vězení architekta Marka Řičáře a potvrdil prvoinstanční rozhodnutí v té části, podle které zajištěný majetek Marka Řičáře propadne státu. Vrchní státní zastupitelství v Praze zajistilo domy a pozemky v Liberci v hodnotě 22,8 milionů korun, které si na horší časy "ulil" Marek Řičář.
V současnosti je Řičář stíhán za další podobnou trestnou činnost. Policisté ho viní ze dvou pokusů a jedné přípravy dotačního podvodu. To je stručné resumé mnohaletého soudu. Soudil se tento dotační podvod.
Plán na vylákání dotace 15,5 milionu korun od ministerstva pro místní rozvoj (MMR) podle verdiktu soudu dal dohromady šéf účelově založené obecně prospěšné společnosti Bono Publico (BP) a bývalý jednatel společnosti Atelier Habitat Marek Řičář, nyní Josef Marek, bývalý předseda Sdružení obcí Podještědí (SOP) Josef Kamenský a někdejší člen správní rady BP, bývalý koordinátor projektů v Atelier Habitat a jednatel společnosti Synergie Jiří Bažant na přelomu let 2004 a 2005. Zrealizovali ho v roce 2005.
Sdružení Bono publico dostalo od regionu Podještědí 15 miliónů na to, aby pomocí těchto peněz ze státní kasy vytvořilo projekt na zavedení internetu do obcí. Mluvčí MMR Víšková ale řekla, že tento ambiciózní projekt Bono Publico nikdy nepředložilo.
Úřad dělá úředník a platí to i v tomto případě. V červnu 2003 nastupuje Věra Jourová do funkce ředitelky odboru na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Tento odbor buduje systém pro čerpání evropských dotací pro regiony a Prahu. Projekt za 300 miliónů posuzuje odbor MMR. Verdikt je jasný. Projekt formální požadavky programu SROP nesplňuje, ani objem uznatelných nákladů neodpovídá navrženým požadavkům. To je doloženo dokumentací k hodnocení projektu z prosince 2005. Správnost hodnocení je koncem roku 2006 potvrzena interním auditem MMR. V konečném důsledku to znamená, že dotace má být vrácena. Tento verdikt podepisuje paní Věra Jourová, tehdy náměstkyně ministra zodpovědná za vyhodnocování projektů.
V lednu 2006 přichází Marek Řičář na MMR za tehdejším prvním náměstkem ministra JUDr. Králem. Oznamuje mu, že Věra Jourová dostala od budišovského starosty Ladislava Péti úplatek 2 mil. Kč. Sděluje, že mu to ona osobně potvrdila mezi čtyřma očima. Toto soukromé udání je doslovně doloženo ve výpovědi náměstka J. Krále při jeho výslechu. Na základě tohoto udání, čili pro ztrátu důvěry, Král oznámil paní Jourové, ať rozváže pracovní poměr. V únoru Věra Jourová odchází z MMR. Neshodla se ani s ministrem Martínkem a odešla ze státních služeb. Zakládá se svým synem společnost Primavera Consulting s.r.o. Zpracovává projekty pro čerpání dotací z fondů EU. Velkou část své kapacity vynakládá na práci v zahraničí, pracovala pro Rumunsko. Po jejím odchodu z MMR pokračuje tlak na bývalé podřízené. Z přijetí úplatku Marek Řičář obvinil i řadového pracovníka odboru SROP. Toto obvinění se řeší vnitřní kontrolou a odkládá se jako nepravděpodobné. Celé oddělení je pod tlakem podezření z korupce, práce úředníků je tím zásadně ochromena. Dodejme, že přesně v této době proběhl celý podvod v Podještědí.
Cui bono?
Celý odbor byl po zatčení Jourové paralyzován, padla další zastrašující obvinění na její pracovníky. Rozhodování o 300miliónové dotaci převzal pod svá křídla pan JUDr. Jaroslav Král, tehdy první náměstek MMR ministra Gandaloviče (ODS). Ten převzal štafetu ředitele odboru MMR Jiřího Faifra, který se rozhodl projekt podpořit všemi deseti. I přes výhrady ministerských úředníků příslušnou komisi přesvědčil ředitel odboru MMR Jiří Faifr, že "je třeba tento projekt v plné výši podpořit s ohledem na jeho znalost projektu a potřebnost jeho realizace". První díl peněz vyplatilo ministerstvo v září 2005, druhou část dostala společnost v prosinci 2006. To už ale podle Víškové bylo jasné, že žádný projekt nevznikl. Exministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD), za jehož působení v křesle ministra se 15 miliónová dotace vyplácela, i ministr Jiří Paroubek tvrdí, že o věci nic nevědí. Paroubek přitom svým podpisem žádost schválil, byl v roce 2004 ministrem pro místní rozvoj (MMR).
Shrňme celý podvod: Od listopadu 2006 probíhá série kontrol na MMR se závěrem, že dotace byla vyplacena neoprávněně. Ministerstvo pro místní rozvoj vydává tiskovou zprávu, že prostředky byly čerpány neoprávněně a že je bude vymáhat zpět. Zpráva doslovně uvádí, že mikroregion Podještědí, který má peníze vracet, se stal obětí podvodu a že se mu MMR bude snažit pomoci zmírnit dopady. Připomeňme, že tak stalo v únoru 2006, to jest hned po odchodu Jourové. Je prakticky vyloučeno, aby JUDr. Král nevěděl o existenci tohoto dopisu, kterým oddělení pod jeho vlivem uvedlo obce v omyl. Tato věc byla v policejním šetření. Jednoduše řečeno: Policie zjišťuje, jak se po zamítnutí projektu paní Jourovou dostaly peníze z ministerstva ven. Tím podvedli celý region. Ten totiž věřil, že celá dotace je schválena a peníze vyplatil. Obecně prospěšné sdružení Bono Publico dostalo na ruku od regionu pět procent předpokládaných nákladů projektu za 300 miliónů, tedy 15 milionů korun. Jenže pan architekt neudělal nic, jak bylo jeho dobrým zvykem, a peníze zmizely. Společnost Bono publico už byla v této době vytunelovaná. Milý pan Řičář se mezitím producíroval v TV Nova s politickou kauzou Budišov. Byl hvězdou v reality show Na vlastní oči. Problém nastal ve chvíli, kdy MMR přišlo na totéž, co předtím zjistila Jourová a její kolegové. Že totiž projekt nemá hodnotu 15,5 milionu.
Tisková zprává MMR uvádí následující překvapivé zjistění: "Uznatelné náklady projektu byly vyčísleny pouze na částku 935 tis. Kč.“
Oddělení pod vedením pana Krále bylo odpovědné za kontrolu využití dotací. Ptejme se jménem podvedených obcí: Jak je možné, že stát, tj. MMR (ergo Jaroslav Král) nezastavil projekt o němž věděl, že je zamítnutý, a že prostředky v hodnotě 15 miliónů jsou vyplaceny neoprávněně?
Když stát na zpronevěru dotací přišel, chtěl peníze zpět. Nikoliv ale od firmy Bono Publico, která peníze zpronevěřila, ale od mikroregionu Podještědí, který byl formálním příjemcem dotace. Peníze však sdružení za několik let dosud neuhradilo, takže mezitím se kvůli penále jejich "dluh" vyšplhal na třicet milionů. Nechme slovo podvedeným obcím, které zastupuje Jana Švehlová, předsedkyně mikroregionu:
Závěr se nabízí sám od sebe. Ministerstvo se buď přímo nebo nepřímo podílelo na tunelu, který zásadně poškodil celý region. Ministerstvo neprovedlo kromě zastavení čerpání dotací pro firmu Bono publico žádnou hloubkovou kontrolu využití dalších dotací a v klidu uvolnilo celých 74 miliard do dalších projektů pod vedením stejných lidí, kteří dostali do basy paní Jourovou. Píše se rok 2006, jsme po volbách, vyhrála ODS, strana s čistýma rukama i úmysly. Pan ministr Gandalovič je velkorysý, viz jeho slova:
Facit: zastavil se pouze jeden probíhající tunel, a to díky náměstkyni Jourové, která na to doplatila.
Douška na závěr:
Text převzat ze zpravodajství ČT24 zde
"Dosud odsouzený nenastoupil dobrovolně na výzvu soudu k šestiletému vězení, proto na něj náš soud vydal příkaz k dodání do výkonu trestu," dodala mluvčí městského soudu Martina Lhotáková.
Josef Marek alias Marek Řičář se stal se dokonce chráněným svědkem. Jeho ochranu má na starosti Útvar speciálních činností SKPV
Článek je aktualizován a krácen z původní analýzy zde
Detailní rozbor širšího kontextu případu najdete v analýze z července 2009 Kauza Řičář: Vytunelovat EU fondy, zmást veřejné mínění, kriminalizovat nevinné, zpolitizovat případ, tiše zapomenout.
Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky "Z domova" najdete zde.