Česká média se dostala vlastní vinou do tristní situace. Léta si zvykla zveřejňovat pouze komuniké partají, kopírovat denní zprávy světových agentur a poslušně zaznamenávat každý drb politiků pronesený na účelově svolaných tiskovkách. K úpadku naší informovanosti o světě vede i fakt, že úplatní novináři musí trvale dbát na obchodní zájmy velkých firem, od nichž noviny a média berou placenou reklamu. Přímá a nepřímá cenzura, lenost, nemyšlení a manipulace... to vše dnes a denně vytváří v médiích absurdní svět českého občana.
Z našich poplatků na veřejno-právní média a za nečinnosti politicky dosazené Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se financuje degenerace společného světa. Republika jako společná věc všech občanů se rozpadá na anonymní střípky: na bulvárně pojaté lidské osudy, na hádky politiků a na šťastné psy vytažené z kanálu. Česko se stalo vinou domácích anti-zpráv paradoxním ostrovem uprostřed Evropy. Už nemáme ani sousedy ani spojence. Vládnou nám neumětelové a autisté, kteří budí na mezinárodních fórech v nejlepším případě údiv a v horším případě zděšení. Zejména pokud prezident krade pero v přímém přenosu a pokud uteče z běžné tiskové konference západních novinářů bez slova vysvětlení, napučený jak malý kluk. Pak ale nesmíme vidět, co se děje kolem nás, abychom náhodou nezačali klást nepříjemné otázky. Ty si mohou dovolit vůči českým politikům jen západní novináři?
Občan v posledních deseti letech ztratil pojem souvislostí, které utvářejí svět. Proto nemůže budovat společnou věc zvanou „res publica“. Výsledkem mediálního anti-republikánství není jen růst zlodějen, demagogie a lží v české politice. Skrytě degeneruje zejména ztráta rozumného úsudku o společné věci zvané „republika“ a „svět“. Kamarád z rozhlasu mi potvrdil, že tento stav navíc vytváří podobu začarovaného kruhu. Sledovanost pořadu roste v nepřímé úměře k jeho kvalitě. Čím víc se pořad podobá Blesku, tím má vyšší sledovanost. A takto „úspěšný“ redaktor veřejno-právního média je sledován blahovolným pohledem politických načalniků-manažerů. Investigativní žurnalistika se provádí jen výjimečně a znamená ve světě českých zlodějen jen nepříjemnosti na všech stranách. Kvalitní pořady a články stojí čas, námahu a trest v podobě nízké sledovanosti. Tím se kruh uzavírá.
Jenže svět funguje jinak, přinejmenším tam, kde jednotlivým zemím o něco jde. Což je faktem na všechny světové strany směrem od našich hranic. Ale my o tom nevíme, protože neznáme souvislosti. Pak je možné, že se klidně spojí Merkelová s Cameronem, aby společně prosadili změnu v rozpočtu EU. Český tisk tyto již souvislosti už nechce a možná ani nemůže sdělovat. Vychoval si vlastní zbabělostí a úplatností degenerovaného čtenáře šitého na míru české malosti. Jenže tak nejde žít. Proto je naší občanskou povinností pokusit se o celistvý pohled na sousední země.
O co jde Evropě, v Evropě, popřípadě v důležitých zemích světa jako jsou USA, Čína a země v Latinské Americe? Jak se formují občanské iniciativy v zemích, kde vládne hospodářská krize, ale není zde zrušena demokracie? Jak to vypadá tam, kde demokracie ustoupila životnímu zájmu o zachování ekonomiky a základní životní úrovně obyvatel? Jaké jsou naše základní volby v situaci, kdy se musí řešit budoucí směřování státu?
Vzhledem k těmto otázkám jsme se rozhodli, že budeme na e-republice průběžně sledovat dění v klíčových zemích jako Rusko, Čína, Evropa a USA. Požádali jsme kolegy a známé, aby nám vypomohli s články a s informacemi tam, kde se děje něco zajímavého a důležitého i v jiných částech světa. A prosíme je o trvalou spolupráci. Výsledek je prozatím spíše chabý, nikdo nemá čas. Přesto se již nyní daří zveřejňovat alternativní pohled alespoň na některé země či kontinenty. Z nich dáme čas od času dohromady týdenní číslo, aby si naši čtenáři mohli utvořit celkový obrázek o dané zemi. Začneme Francií, o níž jsme v poslední době zveřejnili několik článků.
Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky "Analýzy" najdete zde.