Řadu protestů chilských místních rybářů vyvolal návrh nového zákona (2012) upravujícího chilský rybolov. Kontroverzní zákon platí od letošního ledna a mimo jiné stanovuje nové rybolovné kvóty, upravuje licence k rybolovu a vyžaduje umístění GPS na každém člunu bez rozdílu velikosti, což je pro mnoho malých rybářů vysoce nákladná záležitost.

Nejkontroverznějším bodem nového zákona je vládní dotace velkým rybářským společnostem a ústupky týkající se rybářských farem. Svaz chilských národních rybářů (Conapach) a mnoho dalších rybářských organizací chápe tento zákon jako rozhodnutí chilské vlády privatizovat Chilské moře - přirozený zdroj obživy patřící všem Chilanům. Tento zákon bude platit příštích 20 let a vkládá 91% produkce hlavních druhů ryb chilského rybolovu do rukou čtyř největších rybářských konglomerátů (Orizon, Camanchaca, Blumar and Marfood).

Proklamovaným cílem nového rybářského zákona je udržitelnost rybolovných zdrojů. Přesto, že některé aspekty tomu odpovídají, mnoho lidí spatřuje problém v tom, že tento zákon, který hovoří o ochraně mořských zdrojů vyčerpaných nadměrným rybolovem, jde na ruku právě těm společnostem, které se o vyrabování chilského moře postaraly. Znevýhodňuje malé rybáře tím, že umožňuje pokračování předchozího zákona, jehož desetiletá platnost vypršela 31. 12. 2012.

Gabriel Valenzuela Andaur, president chilské rybářské unie, k tomu říká:

Tento zákon povolil velké rybářské firmy, které moře doslova drancují a chovají se destruktivně - ničí dno oceánu, nenechávají druhy, aby se přeskupily a rozmnožovaly se. Jejich působení vede ke kolapsu rybolovných zdrojů.


Rybář Miguel Angel Maureira dodává:

Ty velké lodě jdou po velkých rybách. Oni mají všechno, mají radar a všechno, aby mohli sledovat hejna ryb, a lovit ty největší. Oni vždycky berou ty velké a nechají jen ty nejmenší. To je to, co nechávají pro lidi. Všechno ostatní je pro cizince. Oni jsou průmysloví rybáři, my jsme řemeslníci.


Chilský rybolov je koncentrován v rukou 7 rodin, které profitují z vývozu na úkor drobných rybářů a obyčejných lidí. Převážná většina ryb ulovených velkoprůmyslníky jde na export. Vyváží se hlavně rybí olej a rybí moučka, která slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata. Jako číslo 6 ve vývozu patří Chile k nejvýznamnějším exportérům ryb (losos, sardinky, ančovičky, makrely) v Latinské Americe i celosvětově. Paradoxně jsou pro mnoho chilských rodin ryby v jídelníčku luxus, který si kvůli vysokým cenám nemohou dovolit. V Chile je tedy vláda, která bez mrknutí oka upřednostní zisk několika před zájmy mnoha.

Článek byl zpracován na základě těchto zdrojů:

http://therealnews.com/t2/index.php?option=com_content&task=view&id=31&Itemid=74&jumival=9528

http://www.mintpress.net/chilean-government-set-to-approve-law-local-fishermen-say-would-harm-their-livelihood/

http://www.businesschile.cl/en/news/cover-story/fishing-chile-race-against-time