Pilot-veterán z Air Force jménem Brandon Bryant (27) podal jedno z mála svědectví o tom, co prožívá obsluha dronů vzdálených tisíce kilometrů od cílů, kam dopadají odpálené rakety. A nezapomeňme, že kolem 80 % obětí těchto teroristických útoků organizovaných vládami západních států jsou nevinní civilisté, často ženy a děti.
Brian zabíjel ze svého klimatizovaného pracoviště někde na americkém Západě a drony řídil několik let. Nyní z armády odešel, žije částečně jako bezdomovec a jeho diagnóza zní "post-traumatic stress disorder". Jinými slovy, jeho psychika je zničená stejným způsobem, jako by byla konfrontovaná s otřesnými frontovými či válečnými zážitky. Popisuje, jak vypadaly útoky odpálených raket. Operátoři viděli zbytky lidských těl rozmetaných po povrchu země. Navíc Brain popisoval, jak operátoři pozorují v přímém přenosu oběti, jejich nohy či ruce byly výbuchem utrženy a které zemřely minutu či několik desítek vteřin poté.
Ve starším zamyšlení Demokracie pro roboty (2008), jsme psali následující varování, které se dnes stalo faktem.
V Afghánistánu, částečně i v Iráku, se vede podivná válka. Zpravodajci ze satelitu a odposlechů vyhodnotí svatbu jako sešlost Al Kaidy. Dají provozní pokyn tisíc kilometrů vzdálenému operátorovi na letadlové lodi, který stiskne knoflík a vypustí raketu, popřípadě tam pošle stíhačku. Pak si oba dají kafe a jdou spát, zítra mají další směnu. Mezitím se v novinách dočtou, že rozhodnutí nebylo ideální. Co se dá dělat, vznikla další kolaterální škoda. Zajímavá věc: demokracii hájí roboti a jejich operátoři, zatímco teroristé pro své vize nasazují vlastní život.
A nejen to. V krizových oblastech Afriky reprezentují demokracii a lidskost bídně placení žoldnéři rozvojových zemí, kteří při své službě mnohdy pašují drogy, zneužívají děti a nutí ženy k prostituci za kousek chleba. OSN nemá peníze, služba se ukazuje jako příliš riskantní, vojáků v rozvojových zemích jako Pákistán a Indie je nadbytek, tak proč váhat. Žoldnéři čili profesionální vojáci Západu nesmějí umírat v boji. To by vláda těžko zdůvodnila domácímu obyvatelstvu. Umírat mohou a mají pouze teroristé, popřípadě místní ženy a děti. Jejich hodnota je nulová, nikdo je nezná jménem a jejich rakve nikdo na Západě neuvidí.
Připomeňme dokument "The Other Side" vyrobený studenty z pákistánské univerzity ve městě Iqra.
Tento krátkometrážní film dostal cenu publika na National Film Festival For Talented Youth ve Washingtonu. Dvacetiminutový snímek ukazuje druhou stranu mince, totiž utrpení nevinných obětí.