Finanční krize a krize zaměstnanosti, která zasahuje široké vrstvy obyvatel v Evropě, má dramatické důsledky v podobě nárůstu sebevražd. V Itálii vzrostl počet sebevražd v I. čtvrtletí letošního roku o 40 %. Jedná se především o malé a střední podnikatele, kteří přišli o svou existenci a z 28 % o lidi, kteří byli propuštěni a novou práci nesehnali. Za posledních 15 měsíců jde o 121 osob. Akutní chudobou je v Itálii dnes ohroženo 15 milionů lidí.
Řecko mělo ještě v roce 2010 nejnižší počet sebevražd v EU. V roce 2011 stoupl počet sebevražd o 26,5 %. Nedávno spáchala v Řecku sebevraždu mladá učitelka, která se dozvěděla, že se její jméno nachází na seznamu osob zařazených k propuštění.
Ve Španělsku už přišlo od začátku krize o střechu nad hlavou 350 tisíc lidí. Mnoho těchto lidí řešilo svoji situaci odchodem ze života. Každý den je násilně vystěhováno ze svých domovů 500 domácností kvůli neschopnosti platit nájemné.
Katastrofální vývoj zaznamenávají země bývalého východního bloku. Maďarsko, Slovinsko, Litva. Bulharsko se stalo zemí nejnešťastnějších lidí v Evropské unii: jenom během prvních dvou měsíců letošního roku spáchalo dokonanou sebevraždu v Sofii 131 osob a 4krát více osob se o sebevraždu pokusilo neúspěšně.
V Rusku byl počet sebevražd nejvyšší za Jelcinovy éry. V roce 1995 ještě počet sebevražd činil 42 na 100 000 obyvatel, v roce 2010 23,5. V Litvě, bývalém sovětském státě spáchalo sebevraždu v roce 2012 54,6 mužů a 11,6 žen na 100 000 obyvatel a tím se stává Litva absolutním rekordmanem.
Co za tím vězí, vysvětluje profesor Alvydas Navickas, prezident Sdružení pro siucidologii a psychiatr.
Ne vždycky byla příčinou sebevražd v minulosti chudoba, což je vidět zejména u Řecka, Itálie, Španělska i Portugalska. Jiné klimatické podmínky a životní způsob odmítající lidskou výkonnost a peníze jako kritérium štěstí, rodinná soudržnost a důraz na společenství místo atomizovaného individualismu, se odrážely na rozdíl od severských zemí v lepší kvalitě života. To všechno přestalo být pravdou v zájmu „konkurenceschopnosti“ na globálních trzích.
Sebevražednost v zemích Evropské unie by měla být starostí Evropské komise, zejména srovnáme-li aktuální vývoj s Ruskem. Těžké rány, které utrpěly jednotlivé země po vstoupení do Unie, podstatné snížení životní úrovně většiny evropské populace a ztráta budoucnosti pro jednu mladou generaci bude znamenat pád Evropy do bezvýznamnosti a rozpad unie vlivem vnitřních konfliktů.
A jak jsme na tom v Česku? Vývoj je zřejmý z grafu Českého statistického úřadu.
Nejvyšší počet sebevražd byl zaznamenán v době vrcholící hospodářské krize v roce 1934, celkem 4007 sebevražd. Pak počet sebevražd klesal a opět výrazně stoupl po obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy: v roce 1970 2824 sebevražd a nejnižší úrovně bylo dosaženo v roce 2007 s počtem 1375. Tím, jak se likviduje i v České republice sociální stát a stále větší podíl obyvatelstva se propadá do chudoby, lze očekávat zvyšující se trend k sebevražednosti i u nás. V roce 2012 spáchalo sebevraždu 1647 osob, z toho 4/5 muži a 1/5 ženy.
Doufejme, že rýsující se politické změny v České republice přispějí k lepšímu trendu. Možná rychle nezastaví pád české ekonomiky, ale snad zbrzdí růst nezaměstnanosti a povedou k vytvoření atmosféry naděje, která je pro lidskou psychiku a překonávání krizí tolik důležitá.
Zdroj: ČSÚ, Eurostat, www.baltische-rundschau.eu/2010/06/01/litauen-das-land-mit-der-hochsten-selbstmordrate-der-welt/