Během letošního roku se na alternativní energetické scéně objevilo několik zajímavých projektů, které sice neznamenají nějaký výrazný průlom, ale přesto stojí za zmínku.

Projekt Solana
Sluneční elektrárna Solana v Arizoně (výkon 280 MW) začala používat tzv. "solnou baterii". Pomocí částečně kondenzované geotermální energie založené na solném roztoku je možné používat sluneční energii i v noci.

Nový druh elektrických akumulátorů pro auta
Zde došlo k zajímavému vývoji díky firmě Nissan v programu Vehicle-To-Building. Tato technologie umožní spojit prozatím oddělenou regulaci elektrické energie v domech během špiček pomocí energie uskladněné bateriích elektrických vozů, které jsou zaparkované v podzemních garážích těchto budov. Navíc nový typ baterie zvyšuje poměr výkon/cena uskladněné energie.

Nová generace větrných turbín
Firmy v Německu a v USA vyvinuly novou generaci větrníků až o výkonu 7 MW, které byly uvedeny do provozu v květnu 2012. Jde o dva typy změn: jednak výkon turbín, kde se profilují hlavně firmy budující větrné parky v Severním moři. Viz článek Německo zapojuje největší větrné parky do sítě. Firmy v USA se soustřeďují na dvojkombinaci výroby a uchování či konverze energie na jiný, lépe přenositelný druh, např. vodík.

Konverze mořské energie na výrobu pitné vody
Jedná se o projekt pro město Perth v Austrálii. Desalinace mořské vody využívá rozdílu mezi tlakem mořské vody v různých hloubkách, který slouží k protláčení mořské vody membránami. Technologie je testovaná firmou Carnegie v rámci jejího výzkumu.

Alternativní zdroje energie jsou konkurenceschopné
Zajímavý příklad je z USA, kde nemyslí ekologicky, ale ekonomicky. V roce 1977 stála jednoduchá fotovoltaická jednotka 76.67 dolarů. V roce 2013 podle Bloomberg Energy Finance bude cena stejné jednotky 0.74 dolarů/watt. Navíc za stejný podíl čistého křemíku stoupl v posledním typu panelů výkon z 18.7 % na 24 %. Za tuto cenu je ovšem i v USA cena solární energie srovnatelná s cenou uhelných elektráren. Poměr nákladů na celkové alternativní energie (Německo, Itálie, Indie, USA) již nyní způsobil uzavření uhelných elektráren. Viz článek Německým energetickým koncernům dochází dech.

Přílivové elektrárny
Jde o projekt Ocean Renewable Power Company (ORPC), který nyní testují USA na Aljašce a na Havaji, a zejména Japonsko. Tato země plánuje získávání 30 % celkové energie z přílivových zdrojů do roku 2030.

Účinný přenos energie
Ve starším článku Nové přenosové sítě v Německu jsme psali o zavádění nových energetických dálnic napříč EU (ovšem mimo pasivní ČEZko), které jsou založeny na stejnosměrném proudu. Při přenosech dochází k mnohem menším ztrátám a celkově se náklady na přenos zlevnily již nyní až o 20 % v USA. Navíc výkonem stejné jednotky zaberou v domech mnohem méně místa. Celkově se úspory pro domácnosti mohou pohybovat ve výši 40 %.

Závěr

V článku Proč nás Temelín zničí jsme jasně napsali, že stojíme před zásadní volbou. Buď budeme mít demokracii delokalizovaných energetických zdrojů, které budou živit maloodběratele, města, obce a naše budoucí elektromobily. Na druhé straně budou velkoodběratelé, kteří si holt zaplatí svůj vlastní velký odběr proudu, jeho stabilitu a tím i náklady s ním spojené. Nebo budeme všichni po dostavbě Temelína a následném gigantickém zadlužení státu platit v našich cenách elektřiny podniky jako Vítkovice a další. Atomová lobby zničí logikou svého "podnikání" občanskou společnost a demokracii. Chce státní monopol proto, aby nás všechny držela v energetickém područí výhodném pouze pro monopoly a pro velké firmy.

Trend vývoje cen a technologií za elektřinu je jasný. Uhelná a jaderná energie není vzhledem k budoucnosti konkurenceschopná alternativním zdrojům. A ty jsou navíc demokratické a ne totalitní. Tuto temnou stránku jaderné energie nyní ukazuje zvláštní typ "spolupráce" japonské korporace TEPCO a mafiánské jakuzy při likvidaci havárie ve Fukušimě (Fukušima rekrutuje s pomocí mafie dělníky na jedno použití).