Evropo, pouč se! Zadlužování zemí na finančních trzích je sice problematické, ale samo o sobě není až takovým problémem zadlužených zemí. Daleko větším zlem je uzavírání sázek na tyto dluhy. Tímto způsobem se mnohonásobně navyšují dluhy. Říká se tomu „finanční inovace“ a tyto inovativní produkty vznikly u skutečných mocipánů světa: vlastníků amerického FEDu, Goldman Sachs a londýnské City. Tam především. Pár hedgových fondů může dnes zničit celé státy.
Poučným případem je aktuálně dnešní Argentina. Do včerejší středy měla Argentina nařízeno zaplatit americkým hedgovým fondům na základě prohrané arbitráže v USA úroky. Pokud nezaplatí dvěma hedgovým fondům do této doby 539 milionů dolarů úroků, měla by již potřetí během tří posledních desetiletí vyhlásit bankrot. To bude znamenat hlubokou hospodářskou recesi, prudký nárůst inflace a únik kapitálu ze země. Celkově by měla vyplatit Argentina těmto fondům 1,33 miliardy dolarů.
O co šlo v konfliktu s americkými supy
Několik hedgových fondů po finančním krachu Argentiny v roce 2001 nakoupilo za babku argentinské dluhopisy a nyní chtějí vyplatit plný obnos včetně úroků, které činí 1,33 miliardy dolarů. Rozhodoval americký soudce Thomas Greisa, poněvadž dlužní úpisy byly nominovány v US dolarech a hedgové fondy se nepřipojily v roce 2002 k insolventnímu řízení, ve kterém se 90 % věřitelů Argentiny vzdalo částečně svých finančních nároků. Řekněme to zjednodušeně: Supí americké fondy nakoupily levně dluhopisy, nyní chtějí ale vytřískat zisk 1608 %!
Prezidentka Cristina Fernández Kirchnerová se pokoušela vyjednávat s fondy. Ovšem bezvýsledně. Odmítla, že by Argentina měla vyhlásit bankrot a prohlásila, že vidí budoucnost Argentiny místo v uspokojování požadavků spekulantů v zapojení Argentiny do společenství BRICS.
A nezůstalo při slovech. Veřejnost byla informována o uzavření strategické smlouvy s Čínou, která byla podepsána při příležitosti návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga ve dnech 18.-19. 7. 2014. Obě strany se shodly na rozhodujících otázkách týkajících se reformy světového finančního systému. Velký význam má pro Argentinu uzavřená swapová dohoda mezi centrálními bankami Číny a Argentiny ve výši 11 miliard dolarů, díky které získá Argentina lepší ochranu před spekulanty.
Kirchnerová se netajila s názorem, který mají i jiné latinsko-americké země. U hedgových fondů jde především o triky, jak nahnat zadlužené státy co do největších dluhů, které se nedají zaplatit ani po celé generace, a nejde jim o nějaké 2 nebo 3 miliardy na úrocích. Jde spíše o získání vlastnických práv a kontrolu nad zdroji surovin, nerostů, nalezišť břidlicových plynů a v případě Argentiny nalezišť plynu ve Vaca Muerte.
Pro Argentinu 21. století jsou prioritami energie, potraviny a pak výzkum a technologie. A ty se zatím daří - dle Kirchnerové - rozvíjet. Agentura Standard and Poor vyhlásila Argentinu za „částečně insolventní“, kupodivu nikoliv zcela insolventní. Na toto vydírání reagoval argentinský ministr hospodářství Kicillof slovy:
Statečný muž, tenhle ministr pro ekonomiku. Škoda, že takových není pár i v Evropě, která se sklání pod bičem USA a s řeže si do vlastního masa, jen aby z něho mohla hodit kus globálnímu Minotaurovi jako oběť. Název pochází od profesora Varoufakise.
Argentina prostě nemůže hedgovým fondům vyplatit jejich excentrické nároky a neměly by to dělat ani ostatní země. Poněvadž evropským zemím, zejména Řecku, Portugalsku, hrozí aktuálně to stejné, co Argentině. 90 % věřitelů Argentiny přistoupilo v roce 2002 na snížení svých pohledávek a odpuštění části dluhů, hedgeové fondy mezi nimi ale nebyly. Kdyby je Argentina uspokojila a vyplatila jim požadovaný zisk ve výši 1608 %, vyvolalo by to lavinu žalob ze strany oněch 90 % věřitelů, kteří část dluhů Argentině odpustili. A tato částka by představovala přes 130 miliard dolarů, což by Argentinu jako stát definitivně zlikvidovalo.