Minulý týden už vše vypadalo jasně a přehledně. Konečně jsme se shodli a všichni jsme Charlie. A pak najednou bác, katolický kněz a pravděpodobný horký kandidát na příštího prezidenta republiky všechny šokoval svým prohlášením, že se Charliem necítí, že se navzdory očekávání pořád ještě jmenuje Tomáš. To byla trochu podpásovka namířená do jednotné fronty francouzské prezidenta Hollanda, německé premiérky Merkelové, izraelského premiéra Netanjauha a dalších členů „revolučního“ průvodu v zastrčené uličce v Paříži. Celkovou komedii máte zde, na obrázek bohužel nemáme autorská práva. Komedie politiků navazovala na tradice staré dobré Evropy v dobách komuny, proletářů všech zemí, socialistů i fašistů, a nějaké hodné paní Merkelové, která se takto naučila pochodovat v Drážďanech proti Pegidě.

Tradice protestního pochodování však političtí manipulátoři skloubili se svou bezpečností. Nemůžou se jen tak procházet s lidem, už nejsme v 70. letech normálního terorismu. Tak pochod byl pochodem jen pro kamery a odehrával se v zabezpečené vedlejší ulici zcela mimo „hlavní proud“. Smyslem bylo především pěkné foto, které oběhne doslova celý svět. Je to jasné, nebudou přeci hazardovat jako nějací anarchisté nebo technaři, mají svou odpovědnost vůči voličům. Navíc i tak riskovali více než je nezbytně nutné, protože jejich fotografie si nakonec každý upraví dle svého, jako například v židovském listě HaMevaser. Takže do budoucna stačí zaměstnat schopné grafiky a státníci se nemusí nikam trmácet a mohou zůstat doma ve svém nejoblíbenějším rozjímání, kterak zlepšit život ve volbách jim svěřeného lidu.

V Americe to už dávno vědí, Spojené státy jsou tradičně napřed. Obama se pochodu nezúčastnil, neboť se dlouhodobě věnuje přemítání jak pomocí amerických dronů, neviditelných letadel a chytrých bomb zlepšit svět, čili USA. My ostatní jim k tomu můžeme jen tleskat, protože by se mohlo ukázat, že kdo netleská s nimi, tleská proti nim. A kdo tleská proti nim, je terorista, to je jasné. Válka proti teroru stále pokračuje, rozhodnutí amerického prezidenta jsou totiž neomylná a neodvolatelná. A komu to není jasné, tomu mohou dopomoci k pochopení zvláštní metody výslechu vyvinuté lékaři z USA. Nu, tak za takové hodnoty se vyplatí nejen pochodovat, ale i bojovat!

Jak pravil Voltaire: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat.“ Ano, a proto je na místě pochod solidarity a nákup satirického týdeníku Charlie Hebdo v sedmimilionovém nákladu a proměnit tak vlastně celou tragédii v úspěšný marketingový tah. Svobodu střílet si z těch druhých si totiž rozhodně vzít nedáme. A to navzdory různým pomlouvačům v námi neoplacených médiích jako např zde.

Popravdě řečeno, my si nejen nedáme vzít právo vystřelit si z těch druhých, my si nedáme vzít ani právo vystřelit si na ně. Voltairovo heslo jsme tedy vhodně a vkusně zmodernizovali pro 21. století. Náš vzkaz z Evropy Spojeným státům americkým tedy zní: „Nesouhlasíme s tím, že zabíjíte a mučíte lidi, ale budeme do smrti bránit vaše právo to dělat“. Na tom se shodněme. A k tomu nám dopomáhej náš bůh, překopaný Voltaire i naše posvátná židovsko-křesťanská tradice.