O tomto tématu jsme psali v poslední době například v článcích Kdo organizuje invazi uprchlíků do Evropy? Profesionálové z USA! a Azylový byznys a Rothschildové Podle námi zjištěných informací se naplnila tato slova z prvního článku věnovaného profesionálním stránkám pomocníků "Fluchthelfer: „Buď je tedy spolu s námi obětí i sám americký "Ayn Rand Institute" nebo je naopak tvůrcem mystifikace, za kterou by se nemusel stydět ani Jára Cimrman.“ Podle stránek alternativní TV Querdenken ZDE se Institut Ayn Randové (ARI) od kampaně podporující nelegální imigraci distancoval a připsal jí naopak „nějakým anarchistům“. My těžko můžeme rozsoudit, zda ARI zneužil cizí mailovou adresu nebo „nějací anarchisté“ naopak zneužili firemní data Institutu. Nejsme tajná služba ani detektivní kancelář. Celá záležitost nás však nutí k hlubšímu zamyšlení, které jsme naznačili již v prvním článku.
Jsme schopni objektivního vidění světa?
Stačí nám svoboda garantovaná „Listinou práv a svobod“ k uplatňování spravedlnosti a práva? Můžeme o dnešním světě něco s určitostí soudit? Zdá se, že na obě otázky musíme odpovědět jednoznačné „NE“. Ani technický pokrok, ani svobodné šíření informací nás samo o sobě k vítězství „spravedlnosti a lásky nad lží a nenávistí“ nijak nepřibližuje. Svoboda v našem pojetí totiž znamená i svobodu lhát, podvádět a mystifikovat. Takto pojatou svobodu mohou „využívat“ všichni, ale je snad každému jasné, že ne se stejným dopadem.
Jinou váhu mají lži a mystifikace mezi štamgasty hospody „Na růžku“ a jinou šířená cílená propaganda v zájmu nějaké obchodní značky nebo vládnoucího monarchy či oligarchie. Z toho je patrné, že taková svoboda není žádnou svobodou, ale naopak naprostým otroctvím. Jsme-li odkázáni na dezinformace, navíc často šířené v zájmu nám neznámých lidí a skupin, a jednáme-li podle těchto dezinformací, nemůžeme se pokládat za svobodné lidi. Jsme naopak opíjeni rohlíkem a kráčíme jako osli za mrkví. Naloženi nákladem svých pánů, nechápajíc ani příčiny, ani smysl našich útrap, kráčíme vpřed jako naprogramovaní roboti. Biologické stroje určené k ulovení a na porážku. Viditelné pány hlásící se k vedoucí úloze Strany vystřídali neviditelní páni odvolávající se k neviditelné ruce trhu. Viditelné zotročení bylo vystřídáno skrytým, a proto se náprava marasmu totality nekoná, ale naopak prohlubuje.
Cesta ke svobodě skrze sobectví?
Jak z takového zajetí vyklouznout? Na takovou otázku hledá lidstvo odpověď snad po celou dobu své existence. Díky Ayn Randové zmíněné v úvodu článku můžeme sledovat jednu linii odpovědi ve své nejčistší podobě. V rozhovoru s Mikem Wallacem (k vidění s českými titulky ZDE) ukazuje pod hlavním heslem liberalismu „laissez-faire“ čirý egoismus jako program. Randová zcela zřetelně odsuzuje Ježíšovo „miluj bližního svého“ jako zlo. Altruismus je podle této filozofky, o které informoval a uspořádal sborník i Klausův CEP ZDE, naprostým zlem ničícím štěstí člověka. Hledání štěstí pro druhé lidi snižuje prý cenu lidského života na holou oběť, pouhé obětní zvíře. Podle Randové je příčinou neštěstí naší civilizace to, že žijeme příliš pro ostatní, nadbytečně se obětujeme pro dobro druhých lidí a zapomínáme na své egoistické zájmy. Cestou je vytvoření takové společnosti, kde si každý bude hledět výhradně sám sebe, svých zájmů a celek bude reprezentovat jen silová složka držící monopol na násilí. Jinými slovy, veškerou národní či státní pospolitost bude pohromadě držet jen armáda a policie. Tyto složky budou především hlídat bohaté, zdravé a úspěšné, aby jim chudí, nemocní a hladoví nekazili zažívání po dobrém obědě.
Cesta ke svobodě respektem k druhým
Naproti vizi sobectví stojí její opak. Problémem dnešní společnosti není nedostatek egoismu, ale jeho přebytek. Není na tom nic divného či výjimečného, protože tak tomu bylo vždy. Historie lidstva je nepřetržitou řadou konfliktů způsobených nezřízeným sobectvím. Dostáváme se ke konečnému řešení „lidské otázky“, protože svět je stále více propojen a „mávnutí motýlích křídel“ se projeví na druhé straně zeměkoule. Pak vybuchující bomby v Donbasu, Sýrii, Iráku a dalších míst konfliktů, které jsme pomáhali zažehnout. Snad i slepým je zřejmá spojitost mezi bombou shozenou z úžasného neviditelného bombardéru či bezpilotního dronu a uprchlíky prchajícími z takových měst a prolamujících chatrné ploty Evropské unie. Rovněž je snad každému jasná souvislost mezi milionem uprchlíků z Ukrajiny a námi podporovaným „Majdanem“. Cestou ke svobodě nikdy nebylo a nemůže být ani dnes násilí, organizované plenění celých měst, zabíjení žen a dětí, uvalování sankcí, okupace cizích území, mučení lidí a stavění zdí.
Chceme-li se osvobodit, měli bychom místo toho redukovat výdaje na armádu a snižovat tak každoroční zvyšování státního deficitu. Naší armádu a škodlivé zahraniční mise rozmnožující konflikty po celém světě si pořizujeme na dluh, který už dnes splácíme v podobě úroků a jednou nám bude předložen konečný účet jako nedávno Řekům. Místo mentorování gigantů jako jsou Čína a Rusko hledejme s nimi spolupráci a nebuďme tibetštější než tibetský dalajlama. Přiznejme si s pokorou, že nemáme zaručené recepty ani na naší společnost s deseti miliony občanů a tudíž je nevhodné a trapné poučovat druhé. Podobá se to tomu, jako by mravenec poučoval slona o tom, jak má chodit a vůbec žít. Naopak sami hledejme alternativy k profláknutým receptům našich staronových politických stran.
Recepty ODS, TOP09 a ČSSD prostě nefungovaly, nefungují a nebudou fungovat. Nepotřebujeme žádnou reformu či kupu nejrůznějších balíčků, těch už bylo dost. Potřebujeme staronový kurz. Starší než naše republika a přece nový pro každého člověka a pro každou přicházející generaci. Objektivního vidění světa nejsme schopni. Musíme v však být ochotni tento nedostatek vyvážit osvědčenými recepty složenými ze soucitu, odpuštění, tolerance, úcty a respektu k druhým lidským bytostem a k životu vůbec. Po této planetě bychom se měli pohybovat jako hosté, jimiž skutečně jsme, a nikoliv jako plenitelé. Na úvodní otázku „kdo podporuje invazi uprchlíků do Evropy?“ nabízím celkem jednoduchou odpověď: naše sobectví.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!